Rádi navštěvujeme zoo a zjišťujeme zajímavosti o zvířatech. Museli jsem si tedy nutně přečíst jednu knihu, která se tohoto tématu dotýká.

Malý chlapec Hugo bydlí se svými rodiči v zoo. Přestěhovali se tam, protože tatínek zde dostal práci jako veterinář. Po této úvodní informaci jsem se ocitla v zoo a s dětmi jsme začali zjišťovat zajímavosti o zvířatech. Autorkou publikace V zoo mě to stále baví je Eva Horáková. Knihu doprovázejí pěkné barevné ilustrace Michaely Bergmannové. Všechny podporují zážitek ze čtení, jsou opravdu povedené. Publikace byla vydána loni v nakladatelství Portál.

Kniha je vyprávěna v první osobě chlapcem Hugem. Jeho pobyt v zoologické zahradě je prokládán příběhy zvířat pojednávající o tom, co zažili jejich předci, když ještě žili ve volné přírodě. Díky pěkně napsaným příběhům jsem se dozvěděla, co je to a jak vypadá frček. Tato informace byla nová nejen pro mé děti, ale i pro mě. Mezi další zvířata, o nichž jsme se dočetli zajímavosti, jsou bodlok, páv, lev, potkan, ježura nebo tučňák. Všechny zajímavosti jsou založeny na pravdě – přizpůsobení organismů zvířat v prostředí, v němž žijí, vzájemné vztahy mezi zvířaty a jejich chování. Informace jsou podány formou poutavých příběhů, aby byly srozumitelné mladším čtenářům.

Kniha je doporučena začínajícím čtenářům, ale myslím, že informace z ní mohou obohatit i větší děti.

Společně s autorkou Evou Horákovou jsme se před časem vydali v edici První čtení, to nic není za poznáním v knize Co se šeptá v trávě. Dnes zamíříme pro změnu do zoologické zahrady, kde pracuje tatínek hlavní postavy. A protože děti jsou zvídavé a nasávají informace jako houby, je skvělé využít jedinečnou možnost a vzít je na výlet do příběhu, kde o dobrodružství nebude nouze!

V zoo mě to stále baví je zajímavá knížka pro děti od šesti let. Eva Horáková hlavního hrdinu Huga představila už v knize V zoo není žádná nuda. Dnešní kousek však můžeme číst i bez její znalosti. Děti se v kratších kapitolách seznámí se zvířaty jako například: frček, potkan, ježura, tučňák, holub, páv či bodlok. Přestože jde o příběhy polidštěných zvířátek, nejen dětský čtenář se dozví i spoustu zajímavých a reálných věcí ze zvířecí říše.

Svou skladbou je příběh uzpůsoben mladičkým čtenářům a jejich prvnímu čtení. Věty jsou krátké, slova nikterak komplikovaná a vše skvěle doplňují hravé a pestré ilustrace Michaely Bergmannové. Barevně je odlišený text, který se týká dobrodružství, jež Hugovi i dětem vypráví jednotlivá zvířátka, od částí týkajících se Huga.

Musím přiznat, že s mírou polidštěnosti zvířátek jsem se celkem prala. Cácorka však nikoli. Pro ni jde o pohádkový příběh a neřeší, že lidé rozumí holubům, že si ježura balí kufry a podobně. Některá zvířata dcerka znala, jiná byla nová i pro mě. Čtení jsme si užily obě. Pro dítka od šesti do maximálně devíti let je titul o 80 stranách ideální. Obohatí si slovní zásobu, a když budete mít štěstí, potáhnou vás potom na výlet do zoo! Schválně, ve které potkáte frčky, to by mě skutečně zajímalo.

Super kniha pro začínající čtenáře od 6 let.

Hlavním hrdinou je malý chlapec Hugo, jehož tatínek je zvěrolékařem v zoologické zahradě. Hugo rád navštěvuje jednotlivá zvířata, která mu vyprávějí veselé a zajímavé příběhy ze svého života. Pohádky jsou krátké, takže při čtení na pokračování se vždy dá přečíst celý jeden příběh najednou.

Knížku doplňují hravé a povedené ilustrace. Příběhy jsou zábavné, poutavé a děti z nich načerpají spoustu zajímavých informací o zvířatech jako je třeba okapi, sysel, páv, lemur….

Volné pokračování knihy nese název „V ZOO mě to stále baví“.