Veselé Vánoce, Kulíšku (Portál, 2025) je zatím jednoznačná jednička na mém pomyslném žebříčku knih s vánoční tématikou, které se už začínají rojit. Frida Nilsson (ve skvělých překladech Violy Somogyi) je mou milovanou autorkou a zatím nic z jejího pera mě nezklamalo. Ani Kulíšek . Pěkně jsem si poplakala. Je to bytostně vánoční příběh. Vypráví hlavně o rodině a dárcích a zimě a sněhu, adventních oslavách a předvánočních besídkách. A ano, je to trochu předvídatelné. Ale rozhodně to není kýč a klišé! Je to totiž hluboký ponor do dětské duše a sociálních témat - jak obecných, tak těch vázaných na školu a dětské kolektivy. 

Stig, alias Kulíšek a jeho máma žijí v malém domečku. Je jim spolu hezky. Blíží se Vánoce a Kulíšek touží po jediném, chtěl by dostat kolo. Ale už dopředu ví, že tenhle dárek je pro jeho mámu příliš nákladný. Nakonec to kolo pod stromečkem přece jen bude, ale než se tam dostane, dojde k pěkné smršti zamotaných situací. Do všeho se totiž začne míchat fakt, že Stig nemá tatínka. (Autorka se tématu věnuje kulantně, ale otevřeně, pobízí k diskuzi, ale nechává na dospělém průvodci dětského čtenáře, aby informace dítěti dávkoval podle vlastního uvážení.) Stigovi na náladě nepřidá ani to, že ostatní mají kola, o která mnohdy ani nestojí a nechají je rezivět v lese. Bolestné je i uvědomění, že na malém městě stačí málo a už máte nálepku podivína a obecního blázna, o němž se říká, že dokáže hypnotizovat slepice. Smršť zahlcujících emocí malého kluka nás velmi srozumitelnou formou zavede do hlubin dětské duše tak, jak to umí jen málokterý autor nebo autorka. Chvíli utíráme slzy strachy, když se bojíme, aby Kulíšek v té závěji nezůstal, chvíli dojetím, když Karl ocení zelené stehování na bílé Kulíškově košili, a nakonec radostí, když to opravdu dopadne tak hezky, jak jsme od začátku doufali. Vánoce jsou o rodinných setkáních. Ale taky o tom, že rodinou se nám někdy může stát někdo, s kým nás pokrevní vazba nepojí. Ne vždycky je nejlepším tatínkem ten biologický, někdy je lepší ten, který se jako tatínek chová.

Díky, Portále!

@nakladatelstviportal

#fridanilsson #knihy1stupen #veselevanocekulisku #detskeknihy #knihyprodeti #knihyoneuplnerodine

Kulíšku, tys nám dal! Velmi rychle jsi nám všem přirostl k srdci, není tedy divu, že jsme ti fandili, tajili dech, báli se o tebe, ale taky doufali, že tě na konci čeká pohádkový konec, který jsme ti hrozně moc přáli. A naše maminka dokonce plakala, když nám tvůj příběh četla. Tak moc jsme si tě zamilovali!

Ano, chápete správně, Bára plačka opět dostála své pověsti a bulela jako želva, ale ono to jinak nešlo, fakt! Považte - malý Stig, alias Kulíšek, žije se svou maminkou v malém domečku, mají malé postarší auto Janinku a je jim spolu moc hezky. Jenže se blíží Vánoce a Kulíšek by si moc, ale opravdu moc přál kolo, které je bohužel pro jeho mámu příliš nákladným dárkem.

A pak má ještě jedno přání. Chtěl by poznat svého tatínka. Možná by to bylo přání lehce splnitelné, kdyby si maminka pamatovala víc než jen, že žil ve Stockholmu v nějaké dlouhé ulici. Miluju tu severskou přímočarost, kterou nám autorka naservíruje skutečnost, že Stig byl počat vlastně úplnou náhodou jedné neplánované noci, po níž mamince začalo růst břicho (a maminka už bohužel neměla tatínkovo číslo). Byť je tahle skutečnost poměrně jasná, nechává autorka prostor nám dospělým, abychom sami rozhodli, jak moc podrobně jejich rodinnou situaci rozebereme. A naše děti se v tom nijak nešťouraly, zkrátka to vzaly jako fakt. Nad čím se ale pozastavovaly hodně, o čem měly potřebu neustále mluvit, byly vrstevnické vztahy mezi dětmi - jejich přátelství, hádky, ale i otevřené konflikty, naschvály a zle mířená slova, která mají za cíl ublížit druhému.

Frida Nilsson v Kulíškovi otevřela spoustu důležitých témat, která hýbou dětským světem. Ať už je to neúplná rodina, fakt, že ne každá rodina má stejné finanční podmínky, že najít si své místo mezi vrstevníky je někdy fuška, že stačí málo a je z vás obecní blázen, co dokáže hypnotizovat slepice, ale hlavně to, že rodinu nemusí nutně tvořit lidé projeni pokrevním poutem.

Jen bych chtěla upozornit, že pokud u vás dárky stále nosí Ježíšek, tady dárek shání maminka, jinak je to nádherný příběh, který bavil všechny, malé i velké. A jsem toho názoru, že je možné ho číst celoročně, nejen na Vánoce