Co bylo dřív? A co bylo potom? A co bylo naposledy? Na to se ptáme, když zjišťujeme, zda dítě chápe souslednost jevů, zda si uvědomuje, jak jdou věci za sebou.
Jednou z důležitých schopností, které děti potřebují k tomu, aby porozuměly světu kolem sebe a časem se vypořádaly s úkoly, jež jim přinese škola, je časová posloupnost neboli serialita. Pracovní sešit Co teď a co potom? pomůže rodičům i pedagogům časovou posloupnost dětem názorně vysvětlit.
Listy jsou určeny k okopírování a rozstříhání na jednotlivé dílky. Ty pak dítě sestavuje tak, jak jde děj za sebou.
Pracovní listy se dělí do pěti skupin podle obtížnosti. Začínají jednoduchými dvoukrokovými posloupnostmi, následují posloupnosti o třech, čtyřech, šesti a sedmi krocích.
Úkoly vycházejí z běžného dětského života a obsahují situace, které děti znají z domova i ze školky.
Pokud dítě nemá jasno, co bylo dřív a co potom, bude dost složitě plánovat své chování a také pro něj bude těžké adaptovat se na změny, které přirozeně nastávají.
Pracovní sešit Co teď a co potom? ilustrovala Patricie Koubská.
Pracovní listy k procvičení časové posloupnosti
199 Kč
Sleva 15 %
169 Kč
Marie Těthalová je speciální pedagožka, šéfredaktorka Informatoria 3–8 a autorka řady sešitů pracovních listů zaměřených na rozvoj grafomotoriky, slovní zásoby, koncentrace, matematické a čtenářské pregramotnosti a podobně. V Portálu vyšel také její knižní rozhovor s Martinem Hollým O duši a sexu.
Všechny knihy autoraUrčitě každý rodič zná otázky :"Kolikrát se ještě vyspím, než budou prázdniny?" "A kolikrát se ještě vyspím než budu mít narozeniny?" A my odpovídáme "Ještě třikrát… nebo " Až dozrají jahody na zahrádce, tak bude skoro konec školky a ty máš narozeniny." Snažíme se dětem časové úseky přibližovat spontánně tak, aby si je dovedly lépe a konkrétněji představit. Nakresleme je, zahrajme si "denní doby". Není to vůbec dětinské, naopak! Aniž bychom o tom moc přemýšleli, podporujeme tak i vnímání časové posloupnosti - velmi nezbytná a důležitá výbava pro další rozvoj mnoha dovedností.
Dítě si začíná stále více uvědomovat začátek a konec událostí, chápe, že události mají svůj sled, jedna událost musí skončit, aby mohla začít druhá. Ve sledu těchto událostí je vždy i logika, proč jdou v daném pořadí za sebou. "Nejdříve si vyndám hrneček, pak si naleji čaj, pak se napiji." Nelze dělat věci naopak. Tak vzniká uvědomování příčiny a následku. Dítě se učí a poznává, že časový sled a posloupnost v čase nejsou nahodilosti.
Mgr. Simona Pekárková, psycholožka, speciální pedagožka
Mohlo by vás zajímat