Kniha osvětluje základní metody sociálněvědního výzkumu, přičemž více prostoru věnuje přístupu kvantitativnímu, ale popsány jsou i kvalitativní metody sběru a analýzy dat.

V první části knihy se probírají metody plánování, sběru dat a jejich analýzy, poté následují kapitoly věnované evaluačnímu výzkumu. Ten má sice s výzkumem standartním mnoho společného, ale v některých aspektech se od něj liší.

Kniha vychází z myšlenek praxe založené na empirické evidenci (EBP, evidence-based practise). Určena je studentům, jejich učitelům a odborným pracovníkům z oboru společenských věd a biomedicíny.

Autoři prof. RNDr. Jan Hendl, CSc., a Mgr. Jiří Remr, PhD. působí oba na Fakultě sociálních věd UK a mají výzkumnou a pedagogickou praxi z oblasti metodologie a metod výzkumu.

Ukázka:

6 Přehled metod sběru dat

V této přehledové kapitole se čtenář stručně seznámí s metodami sběru dat v empirickém výzkumu. V dalších kapitolách se budeme podrobněji věnovat výkladu získání dat kvantitativními metodami (měření, pozorování, dotazník). Problematiku dokumentů a dat v kvalitativním výzkumu pojednáme pouze v této kapitole.

Mezi výzkumné metody počítáme kromě metod získání data i metody analýzy dat (viz kap. 12). Druhy analýzy i sběru dat se liší v závislosti na zvolené výzkumné strategii.

Výzkumné metody v kvalitativním výzkumu mají:

• zachytit svět očima participantů;
• popsat kontext;
• zdůraznit zachycení probíhajících procesů;
• být pružné v použití;
• uvažovat zakotvenost konceptů v datech.

Kvantitativní výzkum je nejčastěji spojován se statistickým šetřením (kap. 9) a experimentováním (kap. 10). Kvantitativní výzkumníci se zabývají především:

• strukturovaným získáváním dat;
• měřením konceptů s cílem testovat a upravovat teorie;
• zobecňováním výsledků;
• problémem opakovatelnosti výzkumu;
• kauzalitou.

Příklady výzkumných metod pro kvalitativní a kvantitativní výzkumné strategie uvádí tabulka 6.1.

Postupně pojednáme v této kapitole nejčastější metody získání dat v empirickém výzkumu (Cohen et al. 2011):

• testování, škály a měření*;
• dotazník*;
• pozorování*;
• individuální kvalitativní rozhovor;
• skupinový rozhovor;
• získání sekundárních dat a dokumentů;
• big data.

* Metodám označeným hvězdičkou se věnujeme podrobněji v dalším textu (kapitoly 7–9). Uvažujeme v nich kvantitativní verze metod.

6.1 Testování, škály a měření

Testování se používá v kvantitativním výzkumu při měření postojů, osobnostních rysů, názorů a výkonu zkoumané osoby. Nejznámějším typem testu je standardizovaný test, který byl vyvinut použitím psychometrických metod. Informace o takovém nástroji zahrnují údaje o spolehlivosti, validitě a skupinové normy spolu s návodem, jak se má použít. Procedury testování a vytváření škál se opírají o teorii měření. O měření a návrhu kvantitativního testu a škál pojednáme v kapitole 7.

6.2 Dotazník

Dotazníky jsou různého typu. Jde o formulář, který vyplňuje obvykle sám respondent (případně v interakci s tazatelem či programem na internetu) . Výzkumníci používají dotazník, aby získali informace o myšlenkách, pocitech, postojích a hodnotách zkoumaných osob. V dotazníku se také mohou objevit otázky o faktech, které charakterizují svět respondenta.

Použití dotazníku není vázáno na nějaký výzkumný design. Dotazníky mohou být využity při sběru dat v případové studii, experimentu, statistickém šetření nebo pozorování. Obsah a organizace dotazníku odrážejí zájem výzkumníka. Jde o univerzální nástroj získání dat. Nejznámější je jeho použití ve statistickém šetření (podrobnější výklad viz kap. 9). Dotazník obvykle obsahuje části, které vycházejí z procedur škálování, testování a měření.

6.3 Pozorování

Tato metoda je částí každodenních aktivit. Jedinec během dne pozoruje mnoho věcí. Výzkumníci pozorují, aby získali informace o nějakém předem daném jevu. Pozorování je důležité při získávání informací o tom, co se skutečně děje, protože v rozhovoru lidé často neříkají nebo nechtějí říci vše o svém chování. Často nedělají to, co říkají, a dělají to, co neříkají.

Kvantitativní pozorování má vysoce strukturovaný a standardizovaný charakter, abychom získali přesně definovaná data. Vymezujeme, kdo bude pozorován, co se bude pozorovat či sledovat, kdy a kde má pozorování probíhat, jak se má uskutečnit (to často vyžaduje procvičení příslušných procedur). Kvantitativní pozorování vede k získání kvantitativních dat, četnosti a relativní četnosti určitých událostí, které mohou být popsány i časovými údaji (viz kap. 8).

Kvalitativní nestrukturované pozorování spočívá v pozorování všech relevantních jevů, přičemž si výzkumník dělá rozsáhlé poznámky. Není předem přesně určeno, co vše se bude pozorovat. Kvalitativní pozorování se provádí obvykle v přirozených podmínkách. Pojmy jako naturalistické nebo kvalitativní pozorování jsou vlastně synonyma.

Důležitou roli hraje výzkumníkova účast (participace) na dění v terénu. Tím se myslí interakce s ostatními členy skupiny, kterou pozoruje. Když se výzkumník pohybuje v terénu delší dobu, pak se jeho účast může měnit od pouhého pozorování až po účast na dění. Například v zúčastněném (participativním) pozorování se výzkumník průběžně účastní života skupiny.

Když výzkumník provádí kvalitativní pozorování, musí si pamatovat vše, co pozoroval. Je nástrojem pozorování, protože se rozhoduje o tom, co bude, nebo nebude pozorovat. Měl by si všímat především věcí, které mají nějaký vztah k jeho výzkumné otázce.

Výzkumník uchovává, co se mu zdá důležité, pomocí terénních poznámek. Je výhodné tyto poznámky kompletovat hned po skončení daného úseku pozorování. Pokud to v roli výzkumníka neučiníme, můžeme zapomenout na důležité podrobnosti. Navíc nebudeme schopni interpretovat poznámky učiněné dříve během pozorování. Také uvažujeme zaznamenat dění pomocí videonahrávky a fotografických snímků.

Důležitou roli při pozorování hraje reflexivita pozorovatele a vědomí vlastní situovanosti, která označuje pozici badatele v terénu. Situovanost ovlivňuje badatele jako nástroj získání dat, ale zároveň mu umožňuje vidět dění očima zkoumaných, když participuje na událostech (podrobnosti o kvalitativním pozorování viz např. Švaříček, Šeďová 2007 nebo Hendl 2016).

Knihu Metody výzkumu a evaluace můžete koupit na našem e-shopu.