Koupit na e‑shopu

Gestalt terapie patří k hlavním přístupům humanistického, na vztah a prožitek zaměřeného proudu v současné psychoterapii. Vyvinula se ve 40. a 50. letech 20. století a právě Frederick S. Perls je jejím duchovním otcem, významně mu ovšem asistovala i jeho žena Laura. Gestalt terapie je založena na poznávání a vyjadřování vlastních prožitků „tady a teď“ a na živý kontakt s okolím a druhými lidmi.

Představovat gestal terapii čtenářům knihy Gestalt terapie doslova však jistě není potřeba: kniha je totiž určena znalcům gestalt terapie, kteří již s tímto směrem psychoterapie mají zkušenosti. Kniha je totiž souborem přepisu tří workshopů, které Frederick Perls vedl v Esalenském institutu v Kalifornii na konci 60. let. Kniha sestává ze tří částí: v první nalezne čtenář čtyři přednášky, v nichž Perls vysvětluje základní myšlenky tvořící filozofii a metodologie gestalt terapie. Druhá část obsahuje záznam semináře na téma snů a poslední část pak přináší záznam několika individuálních sezení s jednou osobou a rovněž i sezení skupinového. 

Kniha je tedy zajímavým a trochu i překvapivým svědectvím o tom, jak gestalt terapii chápal a hlavně praktikoval její zakladatel.

Frederick S. Perls (1893–1970) byl americký psychoterapeut německo-židovského původu. Původně byl ovlivněn Freudem, ale později se od analýzy odklonil směrem k důrazu na prožívání a se svou ženou Laurou vytvořil koncept gestalt terapie. Kvůli svému židovskému původu Perls ve 30. letech 20. století odešel z Německa a zakotvil nejprve v Jižní Africe, později v USA a nakonec v Kanadě. Největšího vlivu dosáhl v rámci svého působení v kalifornském Esalenu.

Knihu z anglického originálu Gestalt therapy verbatim přeložil Petr Jochmann. Doslov napsal PhDr. Martin Jára. Kniha vychází ve druhém, upraveném vydání.

Ukázka:

Linda

Mohlo by vás také zajímat
Kurt Lewin: Teorie pole

Linda: Zdálo se mi, že se dívám na… jezero…, které vysychá, a uprostřed jezera je ostrůvek a kruh… delfínů – vypadají jako delfíni, akorát že mohou stát, takže to jsou delfíni, kteří jsou tak trochu jako lidé a stojí v kruhu, je to jako náboženský obřad a je to velmi smutné – cítím smutek, protože oni sice mohou dýchat, dokonce tančí v kruhu, ale voda, jejich živel, vysychá. Je to, jako by umírali – jako bych pozorovala rasu lidí nebo nějakých podobných bytostí, která vymírá. A většinou jsou to samice, ale pár z nich má malý mužský orgán, takže tam je pár samců, ale nebudou žít dost dlouho, aby mohli mít potomstvo, a jejich živel vysychá. A je tam jeden, který sedí tady blízko mě, a já mluvím s tím delfínem a on má ostny na břiše jako dikobraz, ale nevypadá to, že by k němu patřily. A mně se zdá, že na tom vysychání vody je aspoň jedna dobrá věc, myslím – no, že aspoň na dně, až všechna voda vyschne, že tam možná bude nějaký poklad, protože na dně jezera by měly být věci, které tam napadaly, jako třeba mince nebo něco, ale i když se dívám pozorně, jediné, co tam vidím, je stará tabulka s poznávací značkou auta… Tak to je ten sen.

Fritz: Hraj, prosím, tu tabulku.

L: Jsem stará tabulka s poznávací značkou odhozená na dno jezera. Nejsem k ničemu, nemám žádnou cenu – i když nejsem zrezivělá –, ale mám prošlou platnost, takže nemůžu být použita k jízdě… a jsem prostě vyhozená na smetí. To jsem udělala s tou tabulkou, vyhodila jsem ji na smetí.

F: Hm, jak se ohledně toho cítíš?

L: (tiše) Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi být tabulka s poznávací značkou – neužitečná.

F: Mohla bys o tom něco říct? Byl to dlouhý sen, než ses dostala k tomu, jak jsi našla tabulku s poznávací značkou, jsem si jist, že to je velmi důležité.

Mohlo by vás také zajímat
Irvin Yalom: Teorie a praxe skupinové psychoterapie

L: (vzdychá) Neužitečná. S prošlou platností… Tabulka s poznávací značkou je k tomu – opravňuje auto k jízdě…, a já nemůžu dát oprávnění k ničemu, protože mám prošlou platnost… V Kalifornii stačí nalepit – koupíte si nálepku – a nalepíte ji na auto, na starou tabulku. (slabý pokus o humor) Tak by mě možná mohl někdo připevnit na auto a pak na mě nalepit tu nálepku, nevím… F: Dobrá, teď hraj jezero.

L: Jsem jezero… Vysychám a mizím, vsakuji se do země… (s náznakem překvapení) umírám… Ale když vsáknu do země, stanu se součástí země – moje vláha se dostane do okolní půdy… Nový život může vyrůst… ze mě (pláče)… 

F: Pochopila jsi to existenciální poselství?

L: Ano. (smutně, ale s přesvědčením) Můžu malovat – můžu tvořit – můžu tvořit krásu. Nemůžu už mít potomstvo, jsem jako ten delfín…, ale já… já jsem… já… chci říct, že můžu sloužit jako potrava… já… jako když se voda stává… zavlažím zemi a dám život – něco vyroste a voda – rostliny potřebují oboje, vodu i půdu a… a vzduch a slunce, ale jako voda z jezera můžu být částí něčeho a vytvářet – živit. 

F: Vidíš ten kontrast: Na povrchu nacházíš něco, nějaký arte fakt – s poznávací značkou, něco umělého – ale když jdeš hlouběji, zjistíš, že zdánlivá smrt jezera znamená vlastně plodnost… 

Čtěte také
Alexander Lowen: Jazyk těla

L: Vždyť já nepotřebuji tabulku s oprávněním nebo povolením, nepotřebuji nějaké dovolení, abych… 

F: (jemně) Příroda nepotřebuje oprávnění, aby žila. Nejsi vůbec neužitečná, jestliže jsi tvůrčí jako organismus, tedy pokud jsi součástí. 

L: A nepotřebuji povolení být tvůrčí… Děkuji.

Gestalt terapie je psychoterapeutický směr, který klade zásadní důraz na neustále propracovávané uvědomování vlastního vnímání, prožívání a jednání v přítomné situaci teď a tady. To umožňuje nahlédnout doposud neuvědomované navyklé vzorce, více se řídit vlastní svobodnou volbou a přijímat za svá rozhodnutí zodpovědnost. Gestalt terapie směřuje k sebepřijetí, sebevyjádření, seberealizaci a osobnímu růstu. Je založena na předpokladu, že člověk má od narození zdroje a schopnosti potřebné k navazování vzájemně prospěšného kontaktu s druhými lidmi a okolním prostředím a k prožití uspokojivého a tvořivého života. Osobní potenciál a proces seberozvoje může být v dětství i během dalšího života různými způsoby narušen a člověk uvízne ve fixovaných vztahových vzorcích. Cílem gestalt terapie je zkoumat a odkrývat v zde a nyní způsoby, jak tyto vzorce ovlivňují život klienta v současnosti, a nalézat nové, tvořivější způsoby kontaktu s okolím. V aktuálním dění terapeutické situace a především v terapeutickém vztahu klient rozšiřuje své uvědomění v emoční, kognitivní i tělesné složce a je poté schopen převzít zodpovědnost za svobodné vyjádření svých potřeb. Jinými slovy: terapeut umožňuje pacientovi zpřítomnit zkušenosti, zážitky a vzorce reagování z jeho osobní historie a vyzkoušet si nové, vhodnější způsoby fungování ve vztahu k okolí i k sobě samému.

(Definice gestalt terapie z knihy Psychologická encyklopedie)