Otto F. Kernberg, světově známý odborník v léčbě hraničních poruch, otevírá svojí knihou pomyslné dveře do „kuchyně“ lidské psychiky. Jeho Normální a patologická láska není jen suchou teorií, ale fascinujícím průvodcem po mechanismu našich tužeb. Autor mistrně analyzuje, jak naše nevědomí řídí výběr partnera a proč nás určité dynamiky přitahují, i když nám škodí. Čtenáři se dostane vysvětlení, že sexualita a vztahové vzorce nejsou náhoda. Jsou výsledkem složitého vývoje, kde se střetává zralá láska, patologické stíny a nevědomé kódy.

V době povrchních seznamovacích aplikací nabízí Kernberg radikální upřímnost. Neřeší „komunikační techniky“, ale podstatu problému: jak naše vnitřní struktura osobnosti určuje, zda budeme v lásce šťastní, nebo zda budeme jen opakovat stejné bolestivé scénáře.

Prostřednictvím své knihy vysílá jasné poselství: Zapomeňte na líbivé citáty z internetu. Pokud chcete skutečně pochopit dynamiku mezi vámi a vaším partnerem, musíte porozumět vlastnímu nitru. Tato kniha je k němu tím nejspolehlivějším klíčem.

Z anglického originálu  Love Relations: Normality and Pathology přeložil Ivo Müller.

UKÁZKA Z KNIHY

Zamilovanost a vznik páru

Schopnost zamilovat se je základním pilířem v párovém vztahu. Jde o schopnost propojit idealizaci s erotickou touhou a o potenciál k navázání hlubokého objektního vztahu. Muž a žena, kteří v sobě objeví vzájemnou přitažlivost a touhu a jsou schopni navázat plný sexuální vztah, jenž s sebou přináší citovou intimitu a pocit naplnění ideálů v blízkém vztahu s milovanou osobou, v zamilovanosti vyjadřují nejen svou schopnost nevědomě propojit erotismus a něhu, sexualitu a ego-ideál, ale rovněž schopnost zapojit agresi do služby lásky. Naplňováním milostného vztahu se pár staví proti všudypřítomné závisti a pohrdání vyloučených ostatních a proti nedůvěřujícím a regulujícím instancím konvenční kultury, v níž žije. Romantický mýtus o milencích, kteří se najdou uprostřed nepřátelského davu, vyjadřuje pro oba partnery tuto nevědomou skutečnost. Některé kultury mohou romantiku (citové, heroické, idealizované aspekty lásky) zdůrazňovat a jiné ji mohou zuřivě popírat, avšak citová realita je zobrazována v umění a literatuře všech dob (Bergmann, 1987).

Dalším důležitým dynamickým aspektem je vyzývavé prolomení podřízenosti páru nevědomě homosexuálním skupinám latence a rané adolescence (Braunschweigová a Fain, 1971): Muž se postaví proti análně zabarvenému znehodnocení sexuality a defenzivnímu pohrdání ženami, jež je běžné u latenčních a raně adolescentních mužských skupin a je skupinovou obranou proti hlubokým závislým touhám a oidipským zákazům; žena překoná strach z mužské agrese běžné u latenčních a adolescentních ženských skupin, překoná jejich tajnou úmluvu o popírání touhy po sexuální intimitě i defenzivní idealizaci částečně desexualizovaných mužů coby společný ideál skupiny.

Muž a žena se mohou znát od dětství, mohou tvořit pár v očích každého, kdo je zná, mohou se vzít, a přesto ve skutečnosti pár netvoří. Nebo se také mohou stát párem tajně, dříve či později: mnoho, ne-li většina manželství jsou manželství několikanásobná, některá se upevní teprve dlouho poté, co zmizela ze středu pozornosti sociální skupiny.

Jestliže pár dokáže do svého sexuálního vztahu zabudovat polymorfní perverzní fantazie a přání, jestliže dokáže v soukromí objevovat a odkrývat sadomasochistické jádro sexuálního vzrušení, pak se může vzpoura muže a ženy proti konvenčním kulturním zvyklostem stát vědomou součástí jejich potěšení. V průběhu tohoto procesu může plné začlenění tělesného erotismu obohatit otevřenost obou partnerů pro estetickou dimenzi kultury a umění a pro prožitek přírody. Společné odkládání sexuálních tabu z dětství může rovněž upevnit citový, kulturní a společenský život páru.

U pacientů s významnou charakterovou patologií znamená schopnost zamilovat se určitý psychologický pokrok: u narcistických osobností představuje zamilovanost začátek schopnosti zajímat se o druhého, pociťovat vinu, a tím i určitou naději na překonání hlubokého, nevědomého znehodnocení milostného objektu. U hraničních pacientů může být primitivní idealizace prvním krokem k milostnému vztahu, jenž se liší od vztahu typu láska-nenávist u primárních objektů. Ten se rozvíjí, jestliže byly vyřešeny mechanismy štěpení, zodpovědné za tuto primitivní idealizaci, a jestliže tento nový milostný vztah – nebo nějaký jiný vztah, jenž jej nahradí – je s to tolerovat a vyřešit pregenitální konflikty, proti nimž byla primitivní idealizace obranou. Neurotičtí pacienti a pacienti s relativně mírnou charakterovou patologií si vytvoří schopnost trvalého milostného vztahu, pokud úspěšná psychoanalytická nebo psychoterapeutická léčba vyřeší nevědomé, převážně oidipské konflikty.

Zamilovanost rovněž souvisí s procesem truchlení, s dospíváním a osamostatňováním, se zážitkem opouštění skutečných objektů dětství. V tomto procesu separace je rovněž přítomno potvrzení dobrých vztahů se zvnitřněnými objekty minulosti, jak v člověku sílí jistota jeho schopnosti současně dávat a přijímat lásku a sexuální uspokojení – se vzájemným a stimulujícím posilováním obou – v protikladu ke konfliktu mezi láskou a sexem v dětství.

Dosažení tohoto vývojového stadia umožňuje rozvinout schopnost k přeměně zamilovanosti na stabilní milostný vztah, z čehož vyplývá i schopnost něhy, zájmu a idealizace, jež je dokonalejší než na dřívějších vývojových úrovních, a schopnost identifikace a empatie s milostným objektem. Něha se nyní může rozvinout do plné sexuální radosti, zájem se prohlubuje spolu s plnou sexuální identifikací a empatií a z idealizace se stává oddanost ideálu, jenž je reprezentován tím, čím milovaná osoba je a co představuje, nebo tím, čím se pár ve sjednocení může stát.

Témata k zamyšlení, která vám kniha pomůže rozkrýt:

• Je to osudová přitažlivost, nebo ozvěna minulosti? Kernberg osvětluje, proč nás magneticky přitahují lidé, kteří v nás probouzejí staré úzkosti, a proč to mylně považujeme za tu jedinou „pravou chemii“.

• Jaká je role napětí v partnerském vzrušení? Autor citlivě rozebírá tabuizované téma: jak hluboko je v naší sexualitě zakořeněna přirozená dravost a co se stane, když ji ve jménu „normálnosti“ úplně potlačíme.

• Milujete partnera, nebo jen obraz sebe samého v jeho očích? Pomoc s rozpoznáním skrytého narcismu ve vztazích. Kde končí zdravá láska a začíná nevědomé hledání vlastní hodnoty skrze druhého?