Navštívit o prázdninách Bářina strýčka Matyáše, který má statek plný koní, bylo v plánu od počátku. Ale odjezd na prázdniny urychlí jeho telefonát, kterým je volá na svůj statek co možná nejdříve. Hostí totiž zrovna filmaře velkorozpočtového historického filmu a natáčení neprobíhá úplně podle plánu, ba právě naopak. Jedná se jen o sérii nešťastných náhod, anebo za tím stojí někdo, kdo má zájem film sabotovat a natáčení záměrně mařit? To je úkol pro dvojici našich detektivů, kterým v pátrání pomáhá pes Šerlok a také tajemný pan Vrchota a jeho technické vybavení pro superdetektivy. Tajná dvojka je nakonec okolnostmi vtažena přímo do srdce samotného natáčení a zdánlivě neřešitelná záhada jim s každou další nehodou připadá jasnější. A když se ztratí i hlavní zvířecí hvězda celého filmu, kladrubský vraník Porto, je jasné, že nehody opravdu nejsou náhody a pokud nechtějí být svědky zastavení celého natáčení, musí zastavit sabotéra.

Dobrodružná a napínavá knížka o dětských detektivech ze šesté třídy je určena zejména jejich vrstevníkům, ale bude vhodná i pro sice věkem mladší, ale trošku zkušené čtenáře. Vyprávění má spád a aby se čtenář náhodou ani chvilku nenudil, na konci každé kapitoly ho čeká malý test jeho detektivních schopností a na konci knihy i vyhodnocení, dozví se, jakou úlohu by asi dostal v detektivní kanceláři Báry a Artura.  

Ukázka:

Bitevní kolbiště na nádvoří Liščího hrádku dělilo napůl hrazení z kůlů a bidel. Připomínalo to dvě souběžné závodní dráhy oddělené od sebe dlouhým dřevěným zábradlím. Podél kolbiště popojížděla další pomocná kamera, ta byla umístěná na kolejnicích dlouhých nejméně dvacet metrů.

V prvních dvou střetech se oba soupeři snažili zasáhnout dřevcem toho druhého, ale bylo to jen takové oťukávání protihráče. Nyní opět stáli na svých značkách.

„Stop! Výborně! A teď rozhodující střet. Chci vidět velkolepou akci!“

Jezdci se proti sobě rozjeli potřetí. Koně cválali jako s větrem o závod.

„Ať vyhraje temný rytíř,“ přála si Bára v duchu. Ale scénář i režisér rozhodli jinak. Vyhraje ten jasnější, světlejší, ten od prvního pohledu kladný.

A taky se tak stalo. Dřevec zasáhl černého jezdce přímo. Vypadalo to hrozivě, ale dřevěný bodec udeřil jezdce do nastaveného štítu, jak si to předtím několikrát kaskadéři vyzkoušeli. Jezdec se ovšem s nečekaným výkřikem zřítil z koně do prachu a pilin. Černý kůň ho ještě několik metrů táhl za sebou, protože noha kaskadéra zůstala viset ve třmenech.

Bára s Arturem strnuli hrůzou. Všichni kolem zatajili dech.

„Máš to?“ hlesl Artur.

„Jistě,“ vydechla Bára. Celý turnaj nahrávala pomocí univerzálních brýlí.

Kůň po pár metrech zastavil. Černý jezdec však stále ležel na zemi.

„Takhle to přece nemělo být! Stop!“ vykřikl někdo hlubokým hlasem. Ne, to nebyl pištivý hlas hubeného režiséra. Tohle byl hlas pořádného chlapa.

„To bude strejda,“ poznamenala Bára, která jej okamžitě poznala.

Lidé z filmového štábu i komparsisté na natáčecím place zírali na padlého rytíře. Na místo srážky se vracel pestrobarevný bojovník, také kaskadér. K ležícímu člověku přibíhali zdravotníci. Režisér v placaté čepici už slézal z kamerové plošiny, která ho právě snesla na zem. Rozkmital malé nožky do běhu, až za sebou zvedal prach. Vedle něj dusal podsaditý, svalnatý muž v plátěných kalhotách a v černém tričku.

„Koukni, to je strejda Matyáš! Ten vedle režiséra,“ ukazovala Bára Arturovi.

„Tak běžíme,“ řekl Artur. Ještě se otočil na Šerloka a zavelel: „Zůstaň!“ Pes sice zakňučel, taky by rád vyrazil do akce, ale poslušně zůstal na místě. Ani se nehnul. Jenom pravé oko se mu rudě rozblikalo. Pes zvolna otáčel hlavou a z hrdla mu vycházelo hluboké vrčení.

Oba agenti přeběhli padací most, Bára jen cestou vysvětlila několika lidem, že utíkají za jejím strýcem,který je na natáčení přímo s panem režisérem. Doběhli až na kolbiště, prodrali se davem lidí k nehybnému kaskadérovi. Strýc Matyáš a jeden zdravoťák se skláněli nad tělem v železné zbroji.

Zpod přilby se ozval znavený šepot: „Teda, to ale byla pecka, uf.“ Ochromený rytíř se chtěl posadit, ale bez pomoci Matyáše a zdravotníka by to nedokázal.Nejdřív si sundal kovové rukavice a pak si odklopil hledí přilby.

„Jsi v pořádku?“ vyhrkl strýc s obavami v hlase.

„Myslím, že jo. Pomoz mi, Matyáši, sundat přilbu.“ Strýc sňal přilbu z rytířovy hlavy. Bára s Arturem se šokovaně dívali na rytíře. Ve zbroji temného rytíře byla žena. Krásná, tmavovlasá žena s očima barvy mechu.

„Ahoj, Romano,“ pohnutě poznamenal strýc. Ta se jen bolestivě usmála.

„Ahoj, strejdo. Dobrý den, paní Romano,“ ozvala se Bára. Za ní stál Artur.

Tajná dvojka byla na místě.

Případ ztraceného koně zakoupíte na našem e-shopu

Jiří W. Procházka je známý spisovatel se zaměřením na sci-fi. Svými povídkami se podílel na několika antologiích, publikuje v řadě časopisů. Za svá literární díla získal roku 1991 Cenu Ludvíka Součka a dále tři ocenění Akademie science fiction, fantasy a hororu (v letech 1997, 2002, 2004). Klára Smolíková řadu let spolupracovala s dětskými časopisy, píše knížky pro děti a scénáře ke komiksům, počítačovým hrám i večerníčkům. Publikuje také metodické materiály pro ZŠ a externě spolupracuje s Pedagogickou fakultou UK v Praze.

Mohlo by se vám také líbit:

Tuhej tulipán - detektivka pro mladý

Piráti z Ledového moře - dobrodružné pátrání po sestřičce unesené pirátem Bělovousem

Hrozba z vesmíru - pátrání po záhadných bytostech ohrožujících celou planetu