S tím, aby ji neztratili úplně, pomůže dětem i teenagerům kniha Zvládání emocí u dětí a dospívajících s ADHD. Kniha sice patří do ediční řady Speciální pedagogika, která je určena především odborníkům, v tomto případě ale míří hlavně k dětem a dospívajícím samotným. Autorka Sonia Ali srozumitelně a přímo oslovuje děti s ADHD a nabízí jim praktické nástroje, jak zvládat náročné emoce, získat odstup od situací, které je zahlcují, a postupně si osvojit větší emoční stabilitu. Komiksy, úkoly, hry s hraním rolí a vizuální prvky dělají z knihy užitečný materiál pro dětské a dospívající čtenářstvo, ale i pro rodiče, učitele nebo terapeuty, kteří s dětmi mohou jednotlivé části sdílet. Tento přístup – kdy se terapeutická témata zpracovávají přímo pro děti, ale kniha je plně využitelná i jejich pedagogy a rodiči - se ukazuje jako velmi účinný, a proto se v našich knihách z této ediční řady bude objevovat stále častěji.

Na začátku knihy se děti učí základům emoční gramotnosti – tedy tomu, jak své emoce rozpoznat, pojmenovat a jak o nich mluvit. To, co se může dospělým zdát samozřejmé, bývá pro děti s ADHD náročný úkol. Zvlášť obtížné je pro ně porozumět ironii, nadsázce či nejednoznačným signálům v komunikaci. Důležitou roli proto hraje i rozvoj sebedůvěry a uvědomění si vlastní hodnoty – nejen na základě toho, jak se k nim chová okolí, ale především skrze vlastní sebepoznání. Kniha nabízí i cestu, jak pracovat s negativními nebo vtíravými myšlenkami a citlivostí na odmítnutí, která děti s ADHD často silně zasahuje. Celý program je přitom zpracovaný přehledně, graficky vstřícně a s velkou dávkou porozumění – nechybí vtipné komiksy, sebehodnotící testy, pracovní listy a vizuálně přehledná struktura, která dětem s ADHD usnadňuje orientaci v textu i samotnou práci s knihou.

Knihu není nutné číst od začátku do konce – jednotlivé kapitoly fungují i samostatně a čtenář či čtenářka si je může vybírat podle toho, co zrovna potřebuje řešit: přetížení, zvládání zuřivosti, strach ze sociálních situací, konflikty nebo negativní myšlenky. Na konci každé kapitoly najdou děti krátké „myšlenky k zamyšlení“, které jim pomáhají lépe si uvědomit, co prožívaly během četby, a jak nově nabyté poznatky využít v každodenním životě – ať už se jedná o rady pro kritické situace, posilování sebeúcty nebo rozvoj emoční slovní zásoby. Kniha tak podporuje aktivní zapojení čtenáře a rozvíjí jeho schopnost sebereflexe.

Díky své praktické struktuře, rozmanitým cvičením a přehledné grafice se dobře uplatní při individuální práci doma, ve škole (např. během třídnických hodin), i v terapeutickém kontextu – a to jak pro děti a teenagery s ADHD, tak i pro jejich rodiče, učitele nebo školní psychology.

Ukázka:

KAPITOLA 5

Řešení konfliktu

CÍLE UČENÍ

V předchozí kapitole jsme zjišťovali, jak zvládat vztek, který by se jinak mohl projevit nekontrolovaně či škodlivě. V této kapitole se v části „Jednoduchý průvodce řešením konfliktů“ budeme zabývat tím, co můžeme udělat pro řešení situace a nápravu škod poté, kdy vztek opadne. Zamyslíme se i nad tím, jak může být v řešení konfliktu užitečný úhel pohledu.

Vztek můžeme přirovnat k bouři. Někdy bouřka není velká a jen trochu prší. Jindy je ale jako hurikán, který zničí všechno, co mu stojí v cestě.

Pokud dokážeš svůj hněv ovládat, zvládneš se jasně vyjádřit a najít řešení. Pokud ho ovládat nedokážeš, může dojít k vyhrocení situace a konflikt se prohloubí.

Neovládaný vztek zvyšuje riziko nebezpečných a bolestivých následků, takže kdykoli je to možné, použij metodu RADE, abys ho zvládl/a.

PROZKOUMEJ ROZDÍLY MEZI KONTROLOVANÝM A NEOVLÁDANÝM VZTEKEM

Podívej se na následující příklady. Které z nich si myslíš, že popisují kontrolovaný (K), a které neovládaný (N) vztek?

• Mluvíš hlasitě a asertivně, ale dodržuješ fyzickou vzdálenost a vyhýbáš se urážkám.
• Jasně popisuješ, co tě naštvalo, bez fyzické či verbální agrese.
• Hodně křičíš a postupuješ blíž a blíž k druhé osobě.
• Máš velkou chuť verbálně či fyzicky zaútočit nebo něco rozbít.
• Používáš slova, která mají druhého ranit nebo urazit, kritizuješ jeho vzhled nebo povahu.
• Strkáš do druhého, kopeš, bušíš do něj nebo na něj pliveš ve snaze mu ublížit.

 Pokud cítíš nekontrolovatelný nebo výbušný vztek, nejsi ve svém oknu tolerance a tvoje emoce i fyzické reakce jsou velmi silné. V tomto stavu žádný konflikt nevyřešíš. Zkus použít metodu RADE nebo vyhledej pomoc někoho, kdo je klidnější.

Pokud cítíš, že své emoce zvládáš a jsi ve svém oknu tolerance, sice jsi naštvaný/á, ale zároveň jsi schopný/á s druhým o problému diskutovat a najít řešení. Můžeš začít pracovat na řešení konfliktu.

V minulé kapitole jsme probírali konflikt mezi Romanem a Sárou.

Uběhlo několik dní a Roman i Sára jsou klidnější. Předtím se docela kamarádili a na některých hodinách seděli vedle sebe. Oba trochu litují svého jednání a cítí, že by se rádi posunuli dál a vrátili se ke svému přátelství. Existuje možnost nápravy a vyřešení konfliktu?

Jednoduchý návod na řešení konfliktu

Vyřešit konflikt může být velmi obtížné! Někdy může konflikt pokračovat, nebo se dokonce zhoršovat, protože se ani jedné straně (nebo oběma) nelíbí, že by měla ustoupit.

„Ten druhý nemá pravdu. Je to tak nefér! Jsem v právu.“

ŘEKL NĚKDO NĚCO HANLIVÉHO O NĚČÍ RASE, NÁBOŽENSTVÍ, SEXUÁLNÍ ORIENTACI, GENDERU, POHLAVÍ NEBO POSTIŽENÍ?

Přínos jiného úhlu pohledu

Vyslechnout si názor druhé osoby a snažit se skutečně pochopit její pohled na věc může být obtížné. Pokud jsi ve stavu „boj nebo útěk“, nejspíš nebudeš chtít naslouchat mínění druhé osoby.

S výjimkou šikany, týrání nebo zneužívání není většina konfliktů černobílých. Často existují na událost různé úhly pohledu.

Místo toho, abyste se dlouze hádali a riskovali eskalaci sporu, sedněte si s druhou osobou a dohodněte se, že potřebujete najít řešení.

Při hledání řešení vám může pomoci LEAP.

Pochopení, jak to vidí ten druhý, může být při řešení konfliktu velmi užitečné, ale jsou situace, kdy to není dobrý nápad. Například:

• Někdo byl vůči tobě fyzicky agresivní, aniž bys ho slovně nebo fyzicky vyprovokoval/a.
• Někdo tě urážel nebo diskriminoval – například říkal rasistické, sexistické nebo homofobní narážky.

V takových situacích je logické, že jsi naštvaný/á, a ostatní to pochopí. Neznamená to však, že je to ta nejlepší možná reakce pro tebe samotného/samotnou.

Někdy nás druzí záměrně provokují, aby vyvolali nějakou reakci. Pokud je někdo cizí, nemůžeš vědět, jak bude reagovat. Obvykle je nejlepší držet si od dané osoby odstup.

• Pokud jsi sám/sama s někým, kdo tě provokuje, jdi někam, kde jsou další lidé.
• Najdi bezpečné místo, kde tě ten druhý nevyprovokuje.
• Pokud tě někdo uráží, zaznamenej si to (pokud je to možné, požádej ostatní, aby to i oni nějakým způsobem zaznamenali).
• Řekni: „Běž pryč – nechci s tebou mluvit.“ Zhluboka dýchej.

MYŠLENKY NA KONCI KAPITOLY

• Co je LEAP?
• Jak by ti metody, jako jsou LEAP a RADE, mohly pomoci v mezilidských vztazích?
• Zamysli se nad konfliktem, který jsi měl/a v nedávné době s kamarádem nebo členem rodiny. Myslíš, že bys něco udělal/a jinak?
• Kdy je třeba uznat chybu a omluvit se?

***