„Jedeme na sál. Cítím, jaká je mi na pojízdné posteli jen v andělíčku zima. Klepu se. Imunitu mi příslušnou medikací stáhli skoro k nule, aby moje tělo bylo ochotné nové orgány přijmout. Nemám strach. Je to jakýsi druh adrenalinu, mlha v hlavě, gumové vystresované tělo. Podobá se to pocitu, když jsem jako dítě startovala na závodech ve sprintu. Zaklekám do bloku. Tretry potřebovat nebudu.“ Novinářka Renata Kalenská v roce 2018 podstoupila transplantaci ledviny a slinivky. Za záchranu svého života vděčí špičkovému transplantačnímu týmu z pražské nemocnice IKEM, který vede přednosta Jiří Froněk. O jejich práci se však rozhodla vyprávět už o něco dříve, když měla možnost sledovat Froňka při operaci na sále a viděla, s jakým zápalem chirurgii provádí. Vedla s ním proto obsáhlý rozhovor a mluvila také s řadou pacientů po transplantaci, jejichž příběhy jsou jen stěží uvěřitelné. Tato kniha vzdává hold nejen mimořádné osobnosti české transplantační chirurgie, ale především všem lidem, kteří tváří v tvář smrti prokazují obrovskou odvahu, nezdolnost ducha, nezištnost a lásku k bližnímu. Dokazuje, že čím blíž smrti se ocitáme, tím lépe chápeme skutečnou hodnotu života. Rozhovory s Jiřím Froňkem a pacienty doplňují kněz a lékařský etik Marek Orko Vácha a psychiatr Radkin Honzák.