Hned na začátku knihy se dozvíme, že spotřeba cukru ve vyspělých západních zemích rok od roku roste, na hlavu je to v Evropě víc než 40 kg ročně na osobu. Potravinářskému průmyslu se daří zabránit tomu, aby se cukr stal oficiálně uznávanou látkou, na niž si lze vypěstovat závislost. Autorka vypočítává typická kritéria závislosti a seznamuje čtenáře s tím, jaká nebezpečí mu při zvýšené konzumaci cukru hrozí. Rozlišuje mezi mlsouny-závisláky, průměrnými konzumenty a askety. Čtenář se pomocí několika testů snadno dozví, do které kategorie sám patří. Se znalostí věci autorka také srozumitelně vysvětluje chemické aspekty průmyslové výroby cukru a problematiku látkové výměny, funkce hormonů inzulinu, leptinu a glukagonu, zabývá se také problematikou cukrovky (diabetes mellitus). Zkoumá také, v jakých výrobcích jsou ukryty průmyslové cukry a zabývá se výživou dětí a mladistvých a „sladkými pastmi“, které jsou nenápadně nastraženy v obchodních řetězcích. Kniha obsahuje mnoho kazuistik a příkladů, které objasňují nebezpečí, které nám při nadměrné konzumaci cukru hrozí.
Martina Fontana (1967) žije v Berlíně. Pracovala v marketingu, dnes působí jako výživová specialistka.