Groth, Sabine: Cesta hrdinky - autor recenze: Ludmila KřivancováKniha je rozdělena do tří hlavních částí – Cesta do podsvětí, Návrat k sobě a Vzhůru k novým břehům. Doporučila bych ji především psychoterapeutům, ale i každé ženě, která chce na sobě pracovat, více se poznat, pochopit svůj vnitřní svět a své jednání. Velmi se hodí jako podklad pro duchovní obnovu pro ženy.
Kniha obsahuje hutnou teorii a spoustu praktických cvičení.
„Zda žena najde úspěšně svou vlastní cestu vedoucí hustou spletí rozmanitých výzev, závisí na tom, jestli dokáže objevit cestu ke zdrojům své ženské síly. Ženy, které z nich pravidelně čerpají, jsou snadno k poznání, protože z nich vyzařuje zvláštní světlo. Rozvíjí svou jedinečnou vnitřní krásu, která z nich prýští tak, že ji všichni vidí, a když se usmějí, jako by vysvitlo sluníčko.“
V hlavní části kniha autorka rozebírá archetypy, které poprvé pojmenoval C.G.Jung. Tyto archetypy najdeme v legendách, mýtech či pohádkách. Každá žena nosí v sobě čarodějku, milenku, královnu a bojovnici.
První část mě velmi zaujala a myslím, že je k další cestě nezbytné ji podrobně pročíst a promyslet. Je o stínech, které jsou v každém z nás a které se bojíme často přiznat i samy před sebou. Jsme přece ty hodné, o dobro se snažící bytosti. Ale když půjdeme až na dno svého srdce, najdeme tam možná cosi, co nás vyleká – v některé z nás může být skrytý despota, v jiné hašteřivá žena, v další prostitutka. Něco, co jsme nevědomě vytěsnily, protože se toho obáváme. Kniha nám ukáže, jak se svými stíny pracovat.
Jednotlivé archetypy autorka podrobně rozebírá a vysvětluje. Naučíme se zde, jak pracovat s emocemi a adekvátně je projevovat, budeme se zabývat potřebami, které ženy mají. Často si je ani nemají v koloběhu všedních dní a starostí možnost uvědomit. A pokud to neudělají včas, hrozí jim i psychosomatické potíže.
V archetypu divošky se dozvíme, jak pracovat s ženskou intuicí. „Divoška nám říká, co je pro nás dobré, co potřebujeme, abychom rozkvetly do jedinečné krásy. Zná naše tajemství a stará se o to, aby naše duše i tělo zůstaly zdravé. Divoška je tím, co zůstane, když odložíme vše domestikované, dobře vychované a vyumělkované.“
Autorka připomíná, že poprvé v dějinách asi od 60.let 20.století může žena být sama sebou. Může rozvíjet své dary. Dříve byla podřadným stvořením a v mnoha společnostech tomu tam bohužel i nadále je. Vzpomeňme na Čínu a na interrupce, pokud se na ultrazvuku zjistilo, že pár čeká děvčátko.
Doporučuju knihu číst nejlépe ve společenství žen a dělat pospolu i navrhovaná cvičení. Mě velmi oslovila a mám ji celou podtrhanou. Určitě se k ní bude vracet.
autor recenze: Ludmila Křivancová