Publikace přináší bohatý soubor kapitol od našich (českých i slovenských) předních psychologů. Je velice případně zarámována živým svědectvím Jana Srnce (o minulosti oboru a morálním klimatu v psychologické obci v nedávných desetiletích) a osobní výpovědí Hany Junové (ohlédnutí i perspektivy společenství psychologů).

  V převážně teoretické první části knihy se čtenáři nabízí brilantní uvedení do etických teorií (Slavomil Hubálek a Magdalena Koťová), do psychologické etiky a hlavních etických kodexů (Radkin Honzák). O důkladnosti přístupu k tématu svědčí i zařazení kapitol o evoluci morálky, jejích ontologických a neuropsychologických základech (Vladimír Mužík a kol., Lenka Šulová, Petr Kulišťák) a zajímavá stať o psychologii zdraví (Vladimír Kebza).

  Hlavní část publikace se vztahuje k etice psychologické praxe. Z několika různých pohledů se zaměřuje na etiku psychologického výzkumu: Radvan Bahbouh oddíl uvedl obecnými principy, Iva Štětovská zevrubnými pokyny pro etickou výzkumnou činnost a Simona Hoskovcová ho obohatila o poznámky k výzkumu dětí. Nejobsáhlejší část publikace tvoří podrobně a zároveň velice přehledně zpracovaná kapitola o etice diagnostiky od Mojmíra Svobody a Heleny Klimusové rozebírající např. jednotlivé etapy diagnostického procesu, zásady sdělování výsledků a ochrany dat, to vše v českém i světovém kontextu.

  Obzvlášť bohatě je zastoupena tématika psychoterapie a poradenství, včetně sexuologie a adiktologie (Smitková, Hubálek, Koťová, Máthé, Preslová) spolu s poznámkami ke komunikaci a sexuálním kontaktům s pacientem (Janáčková, Weiss). Jana Procházková připomněla právní a etická pravidla soudně znalecké činnosti. Samostatná kapitola je věnována etice v psychologii práce a organizace (Wagnerová). Knihu uzavírá sbírka etických kodexů psychologických společností, poradců a studentů.

  Z uvedeného vyplývá, že publikace se věnuje především etice v klinické psychologii, zájemci o jiné eticky citlivé aplikace (např. pedagogickou) ale mohou z knihy načerpat zásadní principy a postupy, které jsou obecně přenosné.

  Kniha je psána velice čtivým, přístupným jazykem, kapitoly jsou koncipovány jako relativně nezávislé články, drobné překryvy v textech kapitol nejsou na závadu ani při souvislé četbě, spíše pedagogicky osvěžují nejzávažnější pojmy a informace. Publikace je nepostradatelná pro studenty psychologie, pro odborníky v oboru (vždyť výuka etiky byla často opomíjena), výklad etických teorií a morálního chování by měl zajímat i širší okruh humanisticky zaměřených čtenářů. Přeji hezkou četbu.

Martina Klicperová-Baker