Thomas Anthony Harris ve své knize Já jsem OK, ty jsi OK přináší čtenářům úvod do transakční analýzy, psychologického modelu zaměřeného na pochopení lidského chování a mezilidských vztahů. Tato průkopnická práce nabízí nejen teoretické základy transakční analýzy, ale také praktické nástroje pro změnu negativních životních postojů a zlepšení komunikace. Díky své srozumitelnosti a aplikovatelnosti si kniha našla cestu k širokému publiku – od odborníků v oblasti psychologie až po laiky se zájmem o osobní rozvoj.

Hlavním pilířem knihy je koncept tří egostavů: Rodiče, Dospělého a Dítěte. Harris vysvětluje, že každý člověk přepíná mezi těmito stavy v závislosti na situaci, což zásadně ovlivňuje jeho chování. Rodič představuje naučené vzorce chování, pravidla a hodnoty převzaté od autorit v dětství. Dítě je emocionální část naší osobnosti, která reaguje spontánně, často impulzivně nebo na základě strachu či radosti. Dospělý pak funguje jako racionální část, která analyzuje situace objektivně a hledá efektivní řešení. Ideálním cílem je posílení Dospělého tak, aby dokázal vyvážit vlivy Rodiče a Dítěte a umožnil zdravou komunikaci.

Jedním z nejvýznamnějších konceptů knihy je model čtyř životních pozic: „Já nejsem OK – ty jsi OK“, „Já nejsem OK – ty nejsi OK“, „Já jsem OK – ty nejsi OK“ a „Já jsem OK – ty jsi OK“. Harris zdůrazňuje, že většina lidí vyrůstá s negativním postojem „Já nejsem OK – ty jsi OK“, který pramení z dětství, kdy jsme jako děti vnímali dospělé jako silnější a kompetentnější. Tento postoj však může negativně ovlivnit naše sebevědomí i schopnost navazovat zdravé vztahy. Kniha ukazuje cestu k přijetí postoje „Já jsem OK – ty jsi OK“, který podporuje rovnováhu mezi sebepřijetím a respektem k ostatním.

Harrisova práce je důležitá nejen pro její teoretický přínos, ale také pro praktické aplikace. Autor nabízí konkrétní rady, jak analyzovat transakce v každodenních situacích a jak se vyhnout konfliktům způsobeným tzv. zkříženými transakcemi. Kniha je doplněna příklady ze života i jednoduchými diagramy, které pomáhají čtenářům lépe pochopit jednotlivé principy transakční analýzy. Díky tomu je text přístupný nejen odborníkům, ale i laikům.

Struktura knihy je velmi dobře promyšlená. Harris postupuje od základních pojmů k složitějším tématům. Čtenář tak získává nejen teoretické znalosti, ale také praktické nástroje pro práci na sobě. Nákresy a schémata jsou jednoduché, ale velmi efektivní – pomáhají vizualizovat dynamiku mezilidských vztahů a usnadňují pochopení komplexních konceptů.

Osobně mě kniha oslovila svou schopností propojit psychologii s každodenním životem. Díky ní jsem si uvědomila, jak často reaguji z pozice Dítěte nebo Rodiče místo toho, abych zapojila racionálního Dospělého. Tento vhled mi pomohl lépe porozumět nejen sobě, ale i ostatním lidem v mém okolí. Například jsem si začala více všímat situací, kdy mé reakce nejsou adekvátní danému momentu.

Já jsem OK, ty jsi OK je dílo, které by si měl přečíst každý psycholog nebo terapeut. Je to kniha plná užitečných poznatků o lidském chování a komunikaci, která obohatí každého čtenáře ochotného reflektovat své vlastní postoje a interakce s ostatními. Doporučuji ji také laikům se zájmem o osobní rozvoj – její srozumitelný jazyk a praktické příklady z ní činí ideální vstup do světa transakční analýzy. Po jejím přečtení budete lépe chápat nejen své vlastní chování, ale i motivace druhých lidí. A co je nejdůležitější – získáte nástroje k tomu, abyste mohli učinit vědomé rozhodnutí: „Já jsem OK – ty jsi OK.“

„Když dominuje Rodič nebo Dítě, je výsledek předvídatelný. Je to jeden z charakteristických rysů her. V hrách je jistota. Mohou sice skončit bolestivě, ale vždy se jedná o bolest, se kterou se hráč naučil zacházet. Když transakci řídí dospělý, výsledek se nedá vždy předpovědět. Je možný jak úspěch, tak chyba. Nejdůležitější však je, že zde existuje možnost změny" (Harris, 2020, str. 83).

Celou knihou prostupuje jedna psychologická teorie – transakční analýza. Má svou vlastní terminologii, které je nutné na začátku správně porozumět. Pracuje se v ní se třemi ego-stavy: Rodič, Dospělý a Dítě, jež jsou v nás formovány už od raných fázích života. V každém z nás jsou trochu jinak zkombinovány a tím pak ovlivňují naši komunikaci s ostatními osobami. Autor pak dále v knize vysvětluje čtyři možné životní postoje tzv. OK stavy a věnuje se i analýze transakcí a tomu, jak se tři výše zmíněné ego-stavy promítají např. do manželství či vývojového období dítěte a adolescenta. V knize je toho opravdu mnoho a není lehké ji shrnout pár řádky. Pro mě bylo nejdůležitějším zjištěním to, že všichni lidé jsou stejní svou strukturou, protože všichni v sobě máme Rodiče, Dospělého a Dítě. Avšak ve dvou věcech se mezi sebou lišíme. Odlišnosti jsou v obsahu Rodiče, Dospělého a Dítěte a ve poté v jejich uspořádání a fungování. V tom je každý z nás jedinečný a dle toho se odvíjí vše ostatní. Knihu bych doporučila pro vážné zájemce o transakční analýzu. Svým obsahem je hluboká a rozhodně ji nelze považovat za oddychovou literaturu. Za možnou alternativu k tomuto dílu vnímám práci Erica Berneho “Jak si lidí hrají”, která mi přišla o něco jednodušeji a hlavně zábavněji napsána.

Druhé vydání titulu, který autor poprvé vydal v r. 1967, v Čechách vyšel poprvé v jiném nakladatelství v r. 1997, tedy po 30 letech po originálu. A nyní po 23 letech po prvním českém vydání znovu. Proč? Inu proto, že je to atraktivní titul a atraktivní tituly táhnou.

Možná má transakční analýza na takovéto „tahavé“ tituly štěstí, protože pár roků před Harrisem vydal duchovní otec transakční analýzy Eric Berne podobný „tahák“, který se stal dokonce bestsellerem roku – taky táhl titul – Jak si lidé hrají (1961). Harris byl jeho souputníkem, spolupracovníkem a velkým propagátorem transakční analýzy. A zvolený titul také táhne.

Kromě základních termínů, pojmů a trochy historie z transakční analýzy se soustředil hlavně na to, čemu se říká základní životní pozice. Tedy pro přesnost – termín „základní životní pozice“ patří Berneovi, Harris používal termín „existenciální pozice“ a další transakční analytik F.Ernst stejné nazývá „základní pozice“. S tím se v transakční analýze setkáváme častěji, že se někteří autoři potřebují od otce zakladatele odlišit – alespoň v názvosloví. Všichni ale mluví o tomtéž – jde o vztah mezi „já a ty“, nebo také „my a vy“ nebo i „my a oni“. A když si to převedeme do grafiky – osy x a y z geometrie známe – máme 4 pole, ve kterých se setkáváme s kombinací pojmů OK+ nebo OK -. Pojem OK má v transakční analýze jiný význam, nežli v běžné mluvě. A v podstatě je jednoduše nepřeložitelný (tak jaké více transakčně-analytickým pojmů). Jde o přijetí nebo nepřijetí sebe i druhých, jací jsou – nedokonalí, v něčem dobří, v něčem nikoli… - prostě jsou takoví. A tím se právě Harris zabývá nejvíce. Jak se to stane, že někteří sami sebe vidí jako OK+ a druhé jako OK-, nebo jak se to stane, že sebe člověk vidí jako OK- a ostatní OK+ nebo také OK-. A jak se stane, že sebe i druhou stranu vidí člověk jako OK+. A jaké to celé má vliv na aktuální životní situace, v které se člověk ocitne a jaký to má vliv na spolupráci mezi mnou a tím druhým, když ho vidím jinak nežli sebe.

Eric Berne měl několik úspěšných bonmotů a jedním z nich byla metafora, že lidé se rodí jako princezny (tedy OK+), ale postupně se mění v žáby (tedy OK-). Všichni chceme vědět, co jsme vlastně zač a to byl asi důvod k tomu, že bylo první vydání tohoto titulu poměrně rychle vyprodáno a po titulu zůstal hlad.

Některé části jsou poplatné době, ve které byly publikovány poprvé (adoptované dítě a sdělovat nebo nesdělovat a kdy sdělovat ). Názor na mnoho situací se během více nežli 40 let změnil, ale to si jistě laskavý čtenář přebere sám. Při čtení se tedy nudit nebude a jistě si svojí základní/existenciální pozici k druhým objeví sám.