Harris, Thomas A.: Já jsem OK, ty jsi OK - autor recenze: PhDr.Blanka Čepická,Ph.D. Druhé vydání titulu, který autor poprvé vydal v r. 1967, v Čechách vyšel poprvé v jiném nakladatelství v r. 1997, tedy po 30 letech po originálu. A nyní po 23 letech po prvním českém vydání znovu. Proč? Inu proto, že je to atraktivní titul a atraktivní tituly táhnou.
Možná má transakční analýza na takovéto „tahavé“ tituly štěstí, protože pár roků před Harrisem vydal duchovní otec transakční analýzy Eric Berne podobný „tahák“, který se stal dokonce bestsellerem roku – taky táhl titul – Jak si lidé hrají (1961). Harris byl jeho souputníkem, spolupracovníkem a velkým propagátorem transakční analýzy. A zvolený titul také táhne.
Kromě základních termínů, pojmů a trochy historie z transakční analýzy se soustředil hlavně na to, čemu se říká základní životní pozice. Tedy pro přesnost – termín „základní životní pozice“ patří Berneovi, Harris používal termín „existenciální pozice“ a další transakční analytik F.Ernst stejné nazývá „základní pozice“. S tím se v transakční analýze setkáváme častěji, že se někteří autoři potřebují od otce zakladatele odlišit – alespoň v názvosloví. Všichni ale mluví o tomtéž – jde o vztah mezi „já a ty“, nebo také „my a vy“ nebo i „my a oni“. A když si to převedeme do grafiky – osy x a y z geometrie známe – máme 4 pole, ve kterých se setkáváme s kombinací pojmů OK+ nebo OK -. Pojem OK má v transakční analýze jiný význam, nežli v běžné mluvě. A v podstatě je jednoduše nepřeložitelný (tak jaké více transakčně-analytickým pojmů). Jde o přijetí nebo nepřijetí sebe i druhých, jací jsou – nedokonalí, v něčem dobří, v něčem nikoli… - prostě jsou takoví. A tím se právě Harris zabývá nejvíce. Jak se to stane, že někteří sami sebe vidí jako OK+ a druhé jako OK-, nebo jak se to stane, že sebe člověk vidí jako OK- a ostatní OK+ nebo také OK-. A jak se stane, že sebe i druhou stranu vidí člověk jako OK+. A jaké to celé má vliv na aktuální životní situace, v které se člověk ocitne a jaký to má vliv na spolupráci mezi mnou a tím druhým, když ho vidím jinak nežli sebe.
Eric Berne měl několik úspěšných bonmotů a jedním z nich byla metafora, že lidé se rodí jako princezny (tedy OK+), ale postupně se mění v žáby (tedy OK-). Všichni chceme vědět, co jsme vlastně zač a to byl asi důvod k tomu, že bylo první vydání tohoto titulu poměrně rychle vyprodáno a po titulu zůstal hlad.
Některé části jsou poplatné době, ve které byly publikovány poprvé (adoptované dítě a sdělovat nebo nesdělovat a kdy sdělovat ). Názor na mnoho situací se během více nežli 40 let změnil, ale to si jistě laskavý čtenář přebere sám. Při čtení se tedy nudit nebude a jistě si svojí základní/existenciální pozici k druhým objeví sám.
autor recenze: PhDr.Blanka Čepická,Ph.D.