Samotné téma je dosti náročné, ale jak sám autor zmiňuje, nejde jen o to, vylíčit, v jakých podmínkách museli vězni žít. Je nutné porozumět tomu, že všechna prostředí a podmínky člověka utváří a ovlivňují. Extrémní podmínky však o to více. A právě takové podmínky nás o vlivu prostředí na člověka naučily nejvíc. A o tom taky kniha je.

Jak už jsem řekla, téma je opravdu náročné a stejně jako člověk čelící nepříznivým podmínkám hledá strategie, jak sám sebe uchránit, jak si získat odstup, i já jsem se snažila s takovými strategiemi k četbě přistupovat, nenechat se situacemi úplně pohltit. A i autor takové strategie hledal. Autorův úkryt za poznatky a vhled do psychologie mu pomohl takové extrémní podmínky přežít (ačkoli je Bettelheim psychoanalytik, své pocity líčí podobně jako zakladatel logoterapie Frankl - autor knihy A přesto říci životu ano, o které si povíme někdy příště.)

Kniha je napsaná naprosto skvěle. Díky Bettelheimovu nadhledu a odstupu, který od něj během čtení přebíráte, máte často pocit, že byl v táboře jen jako pozorovatel a nikoli jako jeden z vězňů. Takový nadhled je obdivuhodný a díky němu je možná schopen do svých zážitků systematicky vnášet teoretická vysvětlení. Lidské chování je pro nás často záhadou a myslím si, že skrze debatu o chování v takto krajních situacích se o něm můžeme skutečně hodně naučit. A to ať už studujeme jakýkoli obor.