Každá doba má nějaká slova, která jsou přenesená z odborného slovníku do běžné mluvy. Často se s tímto žargonem setkáváme v rámci duševního zdraví, kdy nálepkujeme druhé “populárními” diagnozami: ADHD, autista, “mentál” a v poslední době také narcis. Ostatně, kdo by nechtěl znít jako jarní květina, která hezky kvete, že? Škoda jen, že tato nálepka ve společnosti začíná získávat pejorativní charakter. Na tuto neprobádanou půdu čtenáře vezme Wendy Behary, která je americkou terapeutkou specializující se na narcismus a vysoce konfliktní páry.

Celá kniha je koncipována jako příručka, která čtenáře (zejména partnery) seznamuje s původem narcistní poruchy osobnosti, vlivy na její rozvoj a následnými interakcemi ve společnosti. Autorka si dala za cíl ukázat příklady narcismu – jejich klasifikaci a návody s nástroji pro efektivní soužití ve vztahu s nimi.

V rámci každé kapitoly je zmíněno několik ukázek z praxe autorky, které se v průběhu četby knihy prolínají a doplňují. Mohou sloužit čtenáři jako praktický návod komunikace, jak to někde funguje. U těchto částí jsem se několikrát zastavila, protože mi některé reakce přišly zbytečně šroubovité a příliš strojené. Zkrátka nic, co by asi běžného člověka napadlo v konfliktní situaci, jistě je to ale ovlivněno rovněž překladem.

“Ráda beru ohled na tvoje přání a od tebe bych uvítala totéž. Jsme v obousměrné ulici. prostě jen navrhuji něco za něco, co se týče trávení společného času. Aby náš vztah fungoval, ani jeden z nás nesmí mít pocit, že je přehlížený, jeho pocity, názory a touhy musí být slyšeny a brány vážně. Někdy to vypadá, jako by pro každého z nás platila různá pravidla, a to není přijatelné.”

Co ovšem považuji za velké plus u této knihy je její systematičnost (schémata – všichni aktéři vztahu) – autorka postupně zmiňuje potenciální rizikové oblasti ve vztahu s osobou s narcistní poruchou osobnosti a ihned dává čtenáři k dobru několik možností, jak k danému problému přistoupit. V závěru většiny kapitol jsou zmíněna cvičení, kde si čtenář může vyzkoušet své možné reakce na situaci, a být tak připraven na opravdové vztahové “bojiště”.

V úplném závěru knihy jsou zmíněné organizace/terapeuti, kteří pracují stejně jako autorka schematerapeuticky a s vysoce konfliktnímí páry. Tyto zdroje jsou jak cizojazyčné, tak i české.

Mezilidské vztahy a zejména pak ty partnerské nikdy nebyly lehkou disciplínou. Jsou o to těžší, když účastníci vyžadují nerovnoměrné množství pozornosti, která je vždy na úkor toho druhého. V takovém případě tuto knihu doporučuji každému, kdo vnímá, že výdej energie ve vztahu neodpovídá příjmu. Své výsadní místo v knihovně by měla mít i u terapeutů, kteří pracují s vysoce konfliktními páry. Troufám si říct, že Odzbrojte narcistu může být vhodný začátek pro pokus o zajištění vzájemné vztahové rovnosti. Odejít dokáže každý, ale nezkusit všechny možnosti pro zlepšení vztahové situace je něco, čeho bychom mohli v budoucnu litovat. Pokud vnímáte svoji nespokojenost ve vztahu a chcete s tím něco udělat, vzhůru do čtení. Jsem si jistá, že to nebude ztracený čas.

Víte o čem se v současné době hodně mluví a píše? O manipulátorech, narcistní poruše osobnosti a o tom, jak si na takové týpky dávat pozor ve vztahu. Spousta psychologických příruček na toto téma může leckomu pomoct, protože vztahy s těmito lidmi mívají často poněkud srdceryvný, tragický a někdy i fatální konec. Kniha z nakladatelství Portál Odzbrojte narcistu se snaží narcisty nedémonizovat, ale ukazuje tipy, jak s nimi vycházet, komunikovat a snažit se nenechat je nad vámi vyhrávat a systematicky vás ničit. Pro koho je tato kniha určena?

Rozhodně bych řekla, že knížka je vhodná naprosto pro každého. Nejenom že vás naučí narcise dobře poznat, ale také vám poskytne skvělé základy k tomu, abyste věděli, jak s takovým člověkem jednat, mluvit, anebo dokonce žít, podle toho, kde ve vašem okolí se vyskytuje. Knížka učí také tyto lidi chápat, hledá rané příčiny jejich chování a možná nakonec zjistíte, že jich máte kolem sebe více než jste tušili, každý je zcela jiný a chová se trochu jinak. Autorka narcisy klasifikuje a přináší jejich charakteristiku, dále představuje možnosti jak čelit náročným střetům s narcistou, jak mu lépe porozumět a jaké jsou možnosti řešení problémů ve vztahu s narcisem: samozřejmě zvědomění jeho chování a terapie. Knížka přináší spoustu cvičení, je velmi praktická a líbí se mi především to, že se snaží situaci řešit konstruktivně a nabízí řešení, místo jediné rady, kterou často slýcháváte: „Váš partner je narcis? Hmm, vemte nohy na ramena a prchejte, dokud můžete!"

Autorka je psychoterapeutka, která píše ze svého vlastního pohledu, přináší osobní zkušenosti a příběhy ze své praxe, knížka se dobře čte. Terapeutka nabízí otázku, zda chcete ve vztahu zůstat, či odejít. Vy sami se musíte rozhodnout. Představuje pak dva typy narcisů: rozmazleného a závislého, a deprivovaného a závislého, ukazuje třeba i to, jak se narcismus utváří a projevuje v dětství a spoustu dalších zajímavostí a poznatků o narcisech. Určitě jsem s knížkou spokojená, ráda se k ní budu vracet a doporučuji!

Hodnocení: 90 %

O narcizme bolo napísaných veľa kníh. Predovšetkým o strete na pracovisku a o intímnom vzťahu s narcisom. Spravidla sa obidva tieto vzťahy odohrávajú za náročných okolností. Nie je náhoda, že vzťah s narcisom nikdy nebol a nebude „in“. A čo ak je narcis zraneným anjelom s jedným krídlom…?

Rád čítam knihy od Gabora Maté. Snaží sa búrať mnohé zaužívané predstavy a tak pomáha posúvať poznanie dopredu. Nedávno napísal knihu v ktorej si provokatívne kládol otázku, kde sú hranice medzi normálnym a patologickým. Aj v živote často rozmýšľame, kedy je to ok a kedy cez čiaru. Spomenul som si na túto jeho knihu pri čítaní tej dnešnej – Odzbrojte narcistu…

A spomenul som si aj na knihu Bláznivá láska od dvojice autorov – Brad Johnson a Kelly Murray. Témou knihy je vzťah s partnerom, ktorý má nejakú poruchu. A predsa často za istých okolností títo ľudia majú vzťahy, dokonca aj stabilné. Často totiž stretli niekoho, kto s tým dokáže žiť, alebo sám má poruchu a navzájom si pomáhajú / dopĺňajú sa. Nech to znie hocijako zvláštne, funguje im to…

Píšem to preto, lebo dnes sa budeme rozprávať o narcizme a hoci knihy o narcizme spravidla hovoria o tom, aby sme radšej do vzťahu s ním nevstupovali a ak sme v ňom – tak aby sme odišli… táto kniha je iná.

Autorka knihy Odzbrojte narcistu Wendy Behary podobne ako Gábor Maté búra mýty – v tomto prípade o narcizme. Hoci aj ona hovorí, že môže byť neskoro. Možno Vás ten vzťah natoľko vyčerpal, že už oň nedokážete / nechcete bojovať.

Čítať / písať o tom je jednoduchšie, než s tým žiť. Skúsme preto pozrieť, čo nám chce Behary povedať.

Príťažlivosť narcizmu narcizmu

Behary sa pri svojom výskume a písaní o narcizme opierala o schématerapiu a interpersonálnu neurobiológiu. Schématerapia je smer, ktorý v ľudskom správaní hľadá vzorec – schému. Je to niečo, čo ovplyvňuje celé prežívanie a vnímanie. Interpersonálna neurobiológia hľadá súvislosti medzi mozgom, premýšľaním a vzťahmi. Keď tieto poznatky prepojila, prišla s tvrdením, že pri schémach sa menia obvody, menia sa spojenia v mozgu. Dokonca to prirovnáva k situácií, ktorá nastáva pri traume.

Behary sa snaží pochopiť schémy v živote človeka s narcizmom, aby poskytla praktické rady a cvičenia, čo robiť. Ako pracovať na sebe. Ostatným zároveň ponúka nástroje, ako s narcistom komunikovať.

Ľudia sa pri kontakte s narcismi často cítia podvedení, frustrovaní, ohrození a využití. To komplikuje situáciu. Ak Vám niekto ublížil, asi nemáte chuť „to“ riešiť, je prirodzené, že sa skôr utiahnete a chránite.

Podľa výskumov a štatistík majú muži medzi narcismi 75 % zastúpenie. Ženská a mužská verzia narcizmu – oba majú spoločnú snahu byť stredom pozornosti.

Treba uznať, že na narcisovi je niečo príťažlivé. Ale zároveň aj odpudivé.

Sebaláska

To slovo narcis a jeho obsah majú pôvod v gréckej báji o narcisovi. Muž odmietol lásku k horskej nymfe a tak za trest sa večne zamilováva do svojho odrazu vo vode. Aká je pointa toho? Skutočná láska rozkvitne, až keď vyprchá sebaláska.

Behary píše, že narcista nás nezraňuje preto, že by nám chcel ublížiť, ale preto, že chráni svoju pýchu, majetok a ego. Úmysel nemá zlý (voči nám), len k nám nič necíti (preto na nás neberie ohľad).

Tragické je to práve vo vzťahu. Po ničom tak netúži, ako po naplnení. Ale je presvedčený o tom, že s nikým nebude šťastný – nikto ho nenaplní. A tak často strieda vzťahy. Korene toho sú v detstve – má problém vyvážiť pozornosť medzi ja a ty…

Pocit prázdnoty

Čo tomu predchádza? Behary hovorí o dieťaťu, ktoré je rozmaznané, závislé a osamelé. Niekedy ide o jednu črtu, niekedy sú skombinované. Dieťa však má skúsenosť- je obmedzené v prežívaní. A má problém s empatiou. Preto v jeho postoji na jednej strane rezonuje – nikoho nepotrebujem a na strane druhej – si mojim dlžníkom.

Z princípu, je to dôsledok tej skúsenosti a nezmení sa to, ak to nebude chcieť. Z princípu nikdy neprežije uspokojenie. A tak neobstojí. Akoby neustále hľadal. Je nestály. Nespokojný. Niečo mu chýba. Hľadá to. Ale nevie čo to je.

Nefunkčný vzorec (schéma)

Inak existuje aj skrytý narcista. To nie je narcista, ktorý pôsobí tajne. Ale možno hovoriť o určitej skrytosti – nie je to tak zrejmé, že ide o narcistu. Čo ho nakoniec prezradí? Na jednej strane dojem skromnosti a na strane druhej túžba po uznaní. Tie dve sa bijú. Buď, alebo…

Podobne ako Maté, aj Behary provokuje. Zdravý narcizmus? Človek potrebuje zdravé sebavedomie, to áno. Ale narcizmom by som to nenazýval…

Behary sa pri svojej práci opiera o kognitívnu terapiu – zmenu dysfunkčných vzorcov. Narcista má nefunkčný vzorec (schému). Prečo ju nezmeniť? A s tým pomáha schématerapia, ktorá pomáha ten vzorec identifikovať.

Hoci máme pomerne dobrú predstavu, ako sa narcista prejavuje, tak je pomerne neznáme to, že jeho správanie je spojené so schémou. Schémy z detstva predstavujú dysfunkčný vzorec v živote. Tieto schémy môžu byť skryté a aktivujú sa v určitom okamihu. Aj preto je ťažké ich vystopovať. Pôsobia ako vlčie svorky (myslím tým nemecké ponorky za vojny a ich stratégiu). Kým si to uvedomíte, už tu nie sú.

Korene narcizmu

Bolo to už naznačené. Behary hovorí, že tieto schémy majú podoby traumy. Majú podobný dopad na človeka. Začína sa chovať inak. Často iracionálne. Menia sa obvody a spojenia v mozgu. K slovu sa dostávajú emócie. Máme kontrolu nad tým, k čomu to povedie?

Behary si všíma 18 čŕt, ktoré môžu viesť k narcizmu: opustenosť, nedôvera, citová chudoba, zahanbenie, izolácia, závislosť, zraniteľnosť, nerozvinuté ja, zlyhanie, autoritárstvo, chýbajúca sebakázeň, poddajnosť, sebaobetovanie, túžba po ocenení, negativizmus / potláčanie, kritika a trest. Tieto zážitky a skúsenosti môžu narcizmus spustiť. Kedy, ako, v akej miere? Ako u koho.

Niekedy sa narcizmus schováva za masku. Reakciou na požiadavky môže byť perfekcionizmus. Ale sme v skutočnosti narcistom. Reakciou na autoritu, môže byť prepnutie do surovca. Je to snaha sa s tým vysporiadať. Sami sme autoritou, silou si to vydupeme. A reakciou na pozornosť, môže byť chvastúnstvo. Prečo sa nepochváliť a zároveň tým nepritiahnuť pozornosť?

Vzájomná príťažlivosť

Prečo máme s tým skúsenosť? Prečo si nás narcis vyberie? Narcis si môže urobiť obeť z kohokoľvek. O niečo ľahšie to má so svojou „cieľovou“ skupinou. A prečo? Lebo niečo majú spoločné. Tak ako zločin spája obeť a tyrana, tak aj narcisa a jeho obeť spájajú schémy.

Konkrétne ten zoznam tých 18 čŕt. Tu Behary vstupuje na tenký ľad. Doslova láme lady. Ak sme často obeťou narcisov, potom máme k nim blízko.

Je dosť možné, že sme zažili to isté – povedzme osamelosť. Ale kým narcis tú svoju sa snaží zahnať nami, my pre zahnanie samoty sa necháme zneužiť. Z nejakého dôvodu, zatiaľ k tomu viac nie je, ale zoči voči tej skúsenosti jeden sa rozhodne použiť iného, aby to zahnal a druhý sa nechá použiť v nádeji, že to pomôže. A ani jednému to nepomôže.

Tomu prvému nie, pretože to uzdravenie musí prebehnúť v ňom. A tomu druhému nie, pretože sa nepotrebuje obetovať, ale presadiť. Obidvaja siahli po nesprávnom riešení. A jeho dopad je iný. Ale aj následky.

Ako ďalej?

Jedno príslovie hovorí: vrana k vrane sadá. Tí dvaja si k sebe sadli. Hoci o tom nevedia. Ale nerozvíjal by som tu aj druhú časť príslovia: rovný rovného si hľadá. Pretože nie sú si rovní a ani ten vzťah nie je taký.

Nakoniec Behary hovorí, že mozog je schopný zmeny. Opiera sa pritom práve o poznatky schématerapie a kognitívnej terapie. Ako na to? Viac prezradí v knihe :). Ale aj sami tušíte, že bez kvalitnej práci na sebe to nepôjde. A keďže práca so schémami nie je jednoduchá, bude potrebné vyhľadať pomoc terapeuta.

Verím že to, čo tu zaznelo zmenilo Váš pohľad na narcizmus. Pre Behary to bol dôležitý podklad pre jadro svojej knihy. A na tomto jadre stavia komunikáciu s narcisom. Ako táto komunikácia vyzerá, o čo sa opiera, ako funguje a čo o nej radí… to už nájdete v knihe. Verím, že som Vás práve pre ňu navnadil : ).

.

Ani kniha od Wendy Behary nič nemení na tom, že vzťah s narcisom nie je jednoduchý. Treba rozlišovať, ale to rozhodnutie je nakoniec na Vás. Napadlo mi jedno slovenské príslovie, ale vzhľadom na veľké riziko agresie, nie je vhodné. Povedzme to radšej takto – treba si to 2 x rozmyslieť, lebo potom bude ťažšie z toho vyjsť…