„Protože projektivní testy jsou zaměřeny převážně na dynamické charakteristiky osobnosti (potřeby, zájmy, postoje, názory, konflikty, problémy, interpersonální vztahy aj), srovnávají se výsledky v testech často s životní historií.“ (Svoboda, Humpolíček, & Šnorek, 2013, 217).

Autoři v knize představují široké spektrum psychodiagnostických testů zaměřených na dospělé jedince. Jednotlivé kapitoly jsou doprovázené i potřebnými teoretickými základy, které mohou využít studenti psychologie při učení na zkoušky nebo dokonce státnice. Poznatky z knihy mohou pomoci také při rozhodování se ohledně volby metody k psychologickému výzkumu, neboť jsou zde zmíněny také základní psychometrické ukazatele jednotlivých testů. Kromě statistických ukazatelů zde nalezneme i početné ilustrace, které nám testy přibližují a autoři nezapomněli ani důležitost komplexního přístupu v diagnostice, a tak kromě testových metod podrobně popisují i metody klinické či psychologický nález. Knížka je čtivá, velmi přehledně strukturovaná a logicky organizovaná.

Zrelý autor naberá vekom nielen skúsenosti, ale aj šikovných spoluautorov do týmu. To urobil aj prof.Svoboda z Masarykovej univerzity v Brne, autor viacerých monografií o klinickej psychodiagnostike dospelých aj detí. Na tieto diela súčasná monografia nadväzuje, ale v mnohom ich inovuje a dopĺňa.

Prvá časť práce sa venuje metodologickým otázkam psychodiagnostiky. Rieši základné otázky psychometrických kritérií na diagnostické metódy, uvádza ich prehľad a klasifikáciu. Osobitný dôraz kladie na problém etických zásad, ktorý je stále veľmi aktuálny v psychologickej praxi. Up-to-date je podkapitola o počítačovom a internetovom testovaní. Zaujímavé údaje o monitoringu užívaných metód v českom prostredí sa opierajú o empirické výskumy autorov.

Druhá časť je venovaná klinickým metódam – pozorovaniu, rozhovoru a anamnéze. Dôraz, ktorý kladú autori na túto časť psychologickej metodológie je dobrou odpoveďou na starú dilemu psychodiagnostiky, či sa klinickí psychológovia majú pri svojich diferenciálno-diagnostických úvahách opierať hlavne o výsledky testových metód, alebo sa majú pokúšať intepretovať tieto nálezy v kontexte anamnézy a klinického „dojmu“. Otvorenou otázkou ostáva dostatočne intenzívny tréning poslucháčov psychológie v tejto oblasti metód.

Tretia časť monografie sa venuje testovým metódam, ktoré člení na dve veľké skupiny – výkonové testy a testy osobnosti. Okrem klasických výkonových metód merania intelektu, pamäti a ďalších psychických funkcií, je pomerne značná pozornosť venovaná aj neuropsychologickej diagnostike. Recenzenta zvlášť teší, že popri veľmi rozsiahlom a aktuálnom prehľade sebaposudzovacích škál a dotazníkov osobnosti sa venuje tak značná časť práce projektívnym metódam. Najmä pri Rorschachovej metóde sa zdôrazňuje, že na československú tradíciu reprezentovanú autormi ako boli Dobrotka, Nevole, Říčan a spol, ktorá nadväzovala na klasické diela H.Rorschacha a E.Bohma, sa v našej praxi čoraz viac pracuje s modernejším exnerovským prístupom, reprezentovaným monografiou Poláka a Obucha. Autori kriticky hodnotia aj ďalšie klasické projektívne emtódy ako sú TAT, Kresba postavy, Szondiho test ai. Jadrová časť knihy o testových je napísaná veľmi štrukturovane a prehľadne, pri každej metóde uvedený popis testu, štandardizácia, administrácia, hodnotenie a interpretácia. Z tohto dôvodu je dobrým prameňom nielen pre študentov psychológie, ale aj pre oborníkov z iných oblastí, ktorí bývajú konzumenti našich nálezov (lekári, učitelia, personalisti a pod).

Záverčná časť knihy sa venuje písaniu psychologického nálezu s výstižnými kazuistickými ilustráciami jednotlivých prístupov napr. nálezov orientovaných klinicky, testovo, exploračne-testovo, naratívne a nálezov orientovaných na zložky osobnosti.

Recenzovanú knihu odporúčame nielen študentom psychológie, ale aj všetkým v praxi pôsobiacim psychológom, ktorí chcú udržiavať krok s vývojom psychodiagnostiky.

prof. PhDr. Anton Heretik, PhD.

Zveřejněno v časopise Psychiatria, psychoterapia, psychosomatika č. 2/2013

Psychodiagnostika dospělých renomovaného autora M. Svobody a jeho spoluautorů navazuje a obsahově souvisí s publikacemi Psychodiagnostika dětí a mládeže (Praha: Portál, 2001) a Psychologická diagnostika dospělých (Praha: Portál, 1999), které rovněž vznikly pod vedením prof. M. Svobody. Psychologická problematika diagnostiky dětí i dospělých ve své podstatě i širších etických, metodologických i praktických souvislostech je nepochybně velmi aktuální a je třeba jí věnovat pozornost a oslovit odborníky na výkon profese psychologa se připravující, stejně jako ty, kteří se v psychologické praxi pohybují. Z tohoto hlediska je na místě předloženou publikaci opravdu ocenit.

Publikace je členěna do čtyřech nestejně rozsáhlých částí. První část patří základním metodologickým otázkám psychologické diagnostiky, jsou v ní prezentovány tradiční otázky (kupříkladu kapitola 8. Základní vlastnosti testů či 10. Klasifikace psychodiagnostických metod) i novější problematika (6. kapitola Počítačové a internetové testování) psychologické diagnostiky. Celý text této části provází řada adekvátních a důležitých etických postřehů, včetně aktuálních otázek používání a využívaní diagnostických metod v ne/psychologické praxi. K těmto otázkám se autoři jasně vyjadřují v souladu s požadavky psychologické praxe u nás i v zahraničí.

Druhá část nazvaná Klinické metody obrací pozornost čtenáře na postupy, které umožňují poznání konkrétního jedince v jeho „komplexnosti a jedinečnosti“. Zatímco anamnéza a analýza spontánních produktů jsou popsány stručně a standardně, pozorování a rozhovor podrobněji. V subkapitole věnované pozorování je nabídnut inspirativní postup při sledování jedince při psychologickém vyšetření, subkapitola zaměřená na rozhovor sleduje zejména techniky vevedení rozhovoru s ohledem na běžnou psychologickou praxi.

Třetí část práce je nejrozsáhlejší, věnuje se relevantně vybraným testovým psychologickým metodám. Pečlivě, informativně, čtenářsky příjemně a srozumitelně seznamuje s vybranými testy ze skupiny výkonových i osobnostních. Každá z uvedených metod je dobře popsaná, je jasné, komu je určená; některé představují ukázky zadání či zpracování. V této části nevidím žádné rezervy, je velmi zdařilá.

Psychologický nález je názvem poslední čtvrté části, která se na několika stránkách věnuje charakteru a podobě různě orientovaných psychologických nálezů. Postup prezentace je v textu publikace takový, že nejprve je stručně (možná až příliš stručně) popsán druh nálezu a k němu je připojena ilustrativní kazuistika. To je čtenářsky vděčné a názorné, ale s ohledem na cílovou skupinu čtenářů bych ocenila, kdyby ke každé podobě psychologického nálezu byl připojen podrobnější komentář, např. o možnostech využití právě tohoto typu nálezu, v jaké oblasti psychologické praxe se s ním můžeme setkat nejčastěji apod.

Závěrem jen mohu shrnout, že autorský tým pod vedením prof. PhDr. Mojmíra Svobody, CSc. zpracoval kvalitní odbornou publikaci, která je založená na relevantní metodologické a etické bázi a má značný poznatkový i inspirativní potenciál.

Praha, květen 2013
doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc.

Text zveřejněn v časopise Psychologie pro praxi (3-4/2013).