Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Gustave Le Bon (1841–1931) byl francouzský sociální psycholog a sociolog. Ve svých knihách se zabýval například tematikou národních rysů, ras, stádním chováním a psychologií davů.
Omlouváme se, ale tyto webové stránky nejsou optimalizovány pro tento prohlížeč. Použijte prosím aktuální verzi prohlížeče Google Chrome, Firefox, Microsoft Edge, popř. Safari.
Nastavení cookies:Aby web fungoval, jak má
Chceme, aby pro vás bylo procházení webu co nejpříjemnější. Proto používáme soubory cookies, které ho pomáhají neustále rozvíjet a zlepšovat. Navíc nám a našim partnerům umožňují zobrazovat relevantní obsah jen pro vás. Ke zpracování některých cookies potřebujeme váš souhlas, který nám dáte kliknutím na „Povolit všechny cookies“. Nastavení si můžete kdykoliv upravit. Poskytnuté informace jsou v bezpečí a nedostane se k nim, kdo nemá. Více najdete na stránce Informace o cookies.