Známý pražský profesor psychologie a autor řady psychologických knih (v Portálu od něj vyšla 2005 Psychologie. Příručka pro studenty), se tentokrát představuje problematikou, která spojuje s psychologií dvě zajímavé a náročné oblasti, náboženství a spiritualitu. Náročnost této problematiky spočívá v tom, že se v pohledu na ni splétají hlediska psychologická s hledisky filosofickými a s poznatky celé řady vědních oborů, historií a sociologií počínaje a srovnávací religionistikou konče. A sám psychologický přístup je nutně také srovnávací, neboť v psychologii náboženství existují různé směry (klasická psychoanalýza S. Freuda, analytická psychologie C.G. Junga a další).
Pro studium této své monografie doporučuje v předmluvě její autor čtenářům studium dvou svých knih, již shora zmíněné Psychologie.Příručka pro studenty, Portál 2005 a Psychologie osobnosti, nakl. Grada 2007, neboť mohou čtenáři poskytnout „přesně takovou průpravu pro psychologii náboženství“, jakou by si autor přál. Úkolem knihy, jak její autor dále uvádí, je oslovit skupiny zájemců, počínaje duchovními a studenty náboženství, přes religionisty až po psychology, „v jejichž průpravě patří psychologie náboženství k opomíjeným oborům“.
Obsah knihy tvoří devatenáct kapitol rozdělených do čtyř dílů. Problematika spirituality je zde probírána v souvislosti s náboženskou tématikou. V prvním díle si autor klade a analyzuje především „neodbytné otázky“, jako např.: „Jak různé duchovní proudy reagují na současné ohrožení lidstva a jeho lidskosti ?“. První díl, nazvaný Psychologie náboženství a její kontexty je věnován psychologické analýze náboženství a spirituality, interdisciplinárnímu kontextu psychologie náboženství a jejím dějinám. Druhý díl je věnován psychologické fenomenologii náboženství a spirituality a patří sem např. formy spirituálních prožitků a téma „eticko-spirituálního prožívání“, kam, kromě jiného autor zařadil prožívání dobra a zla a fenomén svědomí. Třetí díl je věnován psychologickým teoriím náboženství a spirituality. Obsahuje, kromě jiného, Freudovu a Jungovu teorii, koncepce současné psychoanalýzy (např. D. Winnicott, H. Kohut), příspěvky humanistické psychologie (G.W. Allport, E. Fromm, A.H. Maslow) a další. Poslední, čtvrtý díl je věnován speciálním tématům a aplikaci. Jsou tu, kromě jiného, zařazena vysoce aktuální témata, jako „fundamentalismus, fanatismus a takzvané sekty“, problém konverze, vztah náboženství a spirituality k psychoterapii a další.

Prof. PhDr. Milan Nakonečný