Žijeme ve společnosti. Řekneš, že jsi kouč, a všichni si představí: a) takového toho týpka co hecuje z pódia, b) paní s rekvalifikačním kurzem co nabízí probouzení vnitřní bohyně a vaginální mapování, c) někoho kdo ti přeříká Atomic habits a výtažek z @inspilacerace za 5k na hodinu.

Stejné očekávání jsem měla od téhle knížky, protože mou oblíbenou volnočasovou aktivitou je odsuzování podle obalu, nicméně myslím, že jsem našla jednorožce. Víte, jak jsou ty Máchovy oxymorony "zbortěné harfy tón, mrtvé milenky cit", tak můžete říct @cojezoe_ že tam přidáme "koučovací knížka bez bullshittingu", protože tady Vaškovi se jedna povedla napsat.

Trochu jsem se bála, že to bude plácání do vody na 300 stranách, což je něco, co znám, dělám to, mám na to talent, ale u ostatních to neberu. Vašek prostě ví, o čem mluví. Ke gamifikaci se dostaneme zhruba na straně 6 psaného textu, což autor ani nepojmenuje jako gamifikaci, ale očividně ví a ja vím že ví, a za to má u mě malé bezvýznamné plus nesměnitelé na movitosti, statky ani naturálie.

Takze nejen, že má knížka strukturu a novou informaci v každé větě, ale ani to není trapný pro všechny zúčastněné strany. Při čtení jsem šla od "tohle není úplně dementní" až k "tohle si potřebuju někam zapsat". Já vám říkám 🏃‍♂️run, dont walk🏃‍♂️ do knihkupectví. A dávejte na ni pozor, ta flexovaná vazba je krásná, ale už jsem si ji párkrát málem zflexovala v kabelce i při běžném čtení v ruce.