Kniha Sex v lidském milování, jejímž autorem je Eric Berne, za svou atraktivitu jistě vděčí i skvěle vybranému názvu (i mezi recenzenty o ní byl největší zájem ze všech knih za poslední dobu). Kdo by ale čekal šokující, případně lechtivé příběhy, měl by svou pozornost raději obrátit k jinému titulu.

Autor vychází z psychoanalýzy, ač se od ní v některých chvílích odklání. Velkou část textu tvoří popis schémat jeho transakční analýzy a okomentované diagramy, ve kterých k sobě přistupují partneři v různých variacích na berneovské stavy Ega – Rodič, Dospělý a Dítě. Hry autor popisuje jako pochopitelnou součást sexuálních vztahů, avšak pro cestu k lásce, která má potenciál vydržet, vnímá jako nutnou odvahu k sobě a poctivost směrem k partnerovi. Čtenáři zajisté pomůže, když je seznámen se základními pojmy transakční analýzy již před tím, než vezme knihu do ruky.

Kniha je postavená na přednáškách autora z roku 1966, a je tedy zapotřebí počítat s tím, že již není příliš aktuální. Čtenář nemůže počítat s tím, že v ní najde současná relevantní data ohledně lidské sexuality. Sexu je v knize připisována až téměř magická léčivá moc – nejenže prodlužuje délku lidského života, ale také pomáhá s dlouhým seznamem lidských neduhů, bolestí zad počínaje, přes hemeroidy až k astmatu a ekzémům. Půl století, které od přednášek uběhlo, se také podepsalo na přiléhavosti popisu lidského chování (něco z toho, co Bernemu připadalo šokující, dnes pokládáme za téměř obvyklé). I některé autorovy vtipy dnes vyznívají zastarale či nekorektně.

Nejčtivěji na mne působily dvě pasáže – jedna hned blízko úvodu knihy, kdy se Berne zabývá jazykem, který lze k popisu sexuálních praktik použít – rozebírá zde například, jak některé výrazy škodí probíranému tématu. Strefuje se i do přednášek a knih na téma sexuální výchovy a ironicky je dělí do kategorií (např. Sex jako obří oliheň, Sex jako triumf strojírenství).

Druhá působivá pasáž se zabývá naučenými scénáři v lidském chování – Berne popisuje, jakými způsoby přistupujeme k vlastnímu sexuálnímu životu na základě dříve naučeného, a jak těžké je pro nás prolomit naše zaběhnuté zvyklosti. Tato kapitola má podle mého názoru největší potenciál k tomu, aby v ní čtenář našel námět k vlastnímu zamyšlení.

Nadbytečná mi přišla jedna ze závěrečných kapitol, nazvaná „Světáci“, obsahující kratší či delší glosy a sebrané průpovídky o sexu a o vztazích. Ve zbytku knihy je Berne konzistentní, zde ale píše na úrovni, kolísající od motivačních citátů až k hospodským moudrům.Celkově bych knihu doporučil těm, kdo se zajímají o transakční analýzu nebo si chtějí přečíst názory slavného psychologa na partnerství a sexualitu. Poselství Sexu v lidském milování vnímám velmi kladně – Berne se staví k sexu pozitivně a současně apeluje na čtenáře, aby nebyl jen konzumentem, odvážil se vyjít ze své komfortní zóny a našel vyvážený vztah.