Přestože kniha Tělo v psychoterapii amerického gestalt psychoterapeuta E.W.L.Smithavyšla poprvé již v roce 1985, v oblasti psychoterapeutické literatury je
dodnes uznávaným dílem. Jejím specifickým zaměřením je psychoterapeutická práce s tělem.
Publikace je formálně členěna na 4 hlavní části, které jsou opatřené předmluvou a uzavřené seznamem odborné literatury.
První část,“ Historický a teoretický pohled“, se ve 4 kapitolách zabývá tradicemi přístupů, zaměřených psychoterapeuticky na tělo. Organismicky pohlíží na
dynamiku osobnosti, na psychopatologii a psychoterapii. Autor sleduje počátky tradice zaměřené na tělo, počínaje Freudem až po dnešek. Zdůrazňuje význam
Reichovy klinické práce a výzkumu, jimiž překročil limit freudovské analýzy. E.Smith zkoumá v dalších 3 kapitolách organismický pohled na přirozené i
narušené fungování osobnosti a na jeho terapii. Významná je teorie obnovení cyklu kontaktu/stažení.Autor sám poukazuje na svůj holistický či organismický
pohled, který je rozveden a zdůvodněn v dalších kapitolách.
Druhá část, „Poznávání osobnosti prostřednictvím těla“, je věnována poznávání způsobu bytí člověka ve světě prostřednictvím fyzické aktivity. V 5. kapitole
„Komunikace s tělem“ je přiblížena oblast tělesných postojů a gest, oblast neverbální komunikace. Autor upozorňuje, že „..velká část posturálního a
gestického chování se odehrává mimo vědomí, nebo pouze s vágním uvědomněním. Pro člověka je charakteristické, že se primárně zaměřuje na verbální vyjádření
a tak ignoruje pozici a pohyby svého těla „. (s.77). Takto se ukazuje, že kinetické chování je přesnějším ukazatelem prožívaných pocitů.
V 6. kapitole „Čtení těla“ jsou zachyceny způsoby, kterými klient utváří své tělo. Úkolem terapeuta, který „čte“ tělo pacienta, je popsat stavbu těla,
přítomné tělesné fenomény a na jejich základě vytvořit hypotézy o psychobiologické dynamice. 7. kapitola popisuje metody, které lze využít k podpoře
pacientovy schopnosti uvědomovat si své tělo. Odkrývá způsoby, kterými tělo dává pacientovi informace o dynamice jeho osobnosti.
Třetí část zahrnuje další tři kapitoly a je věnována oblasti psychoterapeutické intervence zaměřené na tělo. 8. kapitola seznamuje s „měkkými“ technikami,
9. kapitola s technikami „tvrdými“. Ty jsou popsány jako postupy silné a dramatické, které bývají mnohdy bolestivé a nepohodlné. V zézo souvislosti je
osvětlován „koncept uzemnění“, který je pokládán za základní kámen bioenergetiky. 10. kapitola ujasňuje pozici expresivních technik. Jsou zaměřené na
neretroflektovanou akci muskuloskeletálního systému a jeho interakci s okolním světem.
Čtvrtá část „Osobní a etické úvahy“ zahrnuje dvě kapitoly. 11., „Etika psychoterapie zaměřené na tělo“ upozorňujekromě jiného na specifické aplikace
obecných etických principů, z nichž některé jsou pro práci s tělem charakteristické. Např. upozorňuje, že „..terapie nefunguje, pokud se terapeut dotýká s
erotickým záměrem“ (s.171). Varuje před invazí do soukromého emočn ího života pacienta – vždy je nutné předem získat pacientův výslovný souhlas a
informovat jej o možnosti silné emoční reakce. 12. kapitola „Tělo v psychoterapii“ definuje charakteristiky člověka, který je relativně osvobozený od
charakteristických bloků. Vysvětluje, co znamená „být plně živý“, „žít“ vlastní tělo. Varuje i před „emočním morem“ jako chronickým zaujetím opozičního
způsobu interakce vůči biopozitivní energii.
Lze jen souhlasit s autorem, že ..“ hluboký a smysluplný život vyžaduje vzájemné vztahování se interpersonálním způsobem, vzájemnou závislost. Toto dávání
a braní přesahuje krátkozraké sobectví a umožňuje nám dávat, když jsme plní, brát, když jsme prázdní, a sdílet zdroje, které ty a já přinášíme do
vztahu“.(s. 189). Autor tedy rozšiřuje tematiku dynamiky osobní energie do interpersonální oblasti a pojednává o tom, co znamená „žít vlastní tělo“.
Po stránce formální je kniha systematicky a logicky utříděna, pozitivní je doplnění textu příslušnou odbornou literaturou podle vztahu k jednotlivým
kapitolám. K přehlednosti přispívají doplňující obrázky a tabulky. Výstižné je uvádění stručného přehledu obsahu každé ze 4 částí textu.
Obsahově se jedná o zdařilý pokus o integraci informací z různých zdrojů. Ze setkání s mnoha odborníky, ze zkušeností z vlastní psychoterapeutické praxe
atd. Sám autor říká, že je ..“ gestalt terapeut zaměřený na tělo, který integruje aspekty reichiánských, neoreichiánských a dalších metod zaměřených na
tělo v kontextu vztahu mezi terapeutem a pacientem.“ (s.8).
Publikace předpokládá orientaci v teorii i praxi psychoterapeutické metodologie. Je napsána srozumitelným a informovanému čtenáři blízkým jazykem se snahou
po jednoznačné interpretaci . Jistě je a nadále zůstane jedním z rozšiřujících odborných textů, určených odborníkům z oblasti psychoterapeutické praxe i
teorie, ale i vysokoškolsky studujícím obory se zaměřením na psychologii a psychoterapii.
Olomouc, 9.11.2014 PhDr.Marie Renotiérová, Ph.D.
Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál.
- Edward W.L.Smith: Tělo v psychoterapii – rec. M. Renotiérová