Lépe mluvit znamená více dokázat

Kvalita komunikace do značné míry určuje úspěch v profesním i osobním životě. Její nedílnou součástí je verbální projev. O tom, jak najít lepší cestu, jak druhým sdělit to co potřebujeme, tak aby nám skutečně rozuměli, pojednává nová kniha vydavatelství Portál „Umění rétoriky“. Autor publikace, Roman Braun nabízí řadu technik a podnětů, s jejichž pomocí lze dospět k rétorické zdatnosti. Být dobrým řečníkem se vám může hodit kdykoliv a kdekoliv.

Rétorika je jednou z nejstarších jazykových disciplín. Již od starověku lidé věděli, že je velmi důležité umět mluvit. Řečnictví, nauka pojednávající o verbálním projevu, je vedle gramatiky a dialektiky jedním ze tří původních svobodných umění, která se vyučovala již na středověkých univerzitách. Zdokonalit se v rétorice může mít pro náš život mnoho pozitivních přínosů. Kromě toho, že si budeme lépe rozumět s druhými, což je velmi výhodné jak v profesní oblasti, tak v osobních vztazích se můžeme naučit sebevědomě vystupovat a naučit se mluvit tak, aby nám ostatní rozuměli.

Kniha Romana Brauna může být vhodným průvodcem na cestě za vylepšením rétorických schopností a dovedností. Najdete zde náměty, jak rozvíjet své charisma a působit na druhé, jak se vyvarovat rétorických chyb a vystupovat jistěji, jak používat přesvědčivých argumentů a také jak zvládnout prezentace a pohovory. Autor nás do světa mistrů a mágů rétoriky uvádí postupně, od nejjednodušších kroků ke složitějším, takže své čerstvě nabité dovednosti můžete začít uplatňovat ihned, čímž je nejlépe dostanete pod kůži. Začíná desaterem tipů, jak se vyhnout začátečnickým chybám. Dále rozebírá způsoby řečnického vystupování při různých druzích projevu – na poradě, při přednášení referátu, při slavnostním projevu, proslovu soudu apod. Nápadité techniky a zajímavé podněty jsou čtenářům předkládány na příkladech ze života, najdete zde i celou řadu ukázek projevů významných historických řečníků, například Johna F. Kennedyho, Abrahama Lincolna, Martina Luthera Kinga ml. a dalších. Ukázky i příklady jsou protkány autorovými komentáři, které napomáhají pochopení toho, co nás autor chce ukázkami naučit.

Při čtení knihy se postupně dostáváme od základních zákonitostí úspěšného projevu k sofistikovanějším řečnickým technikám. Z řečnického začátečníka se můžete stát řečnickým umělcem. Stačí zvládnout dvanáct kroků k úspěšnému projevu jak jsou popsány ve třetí kapitole. Následují pasáže pojednávající o tom jak vzbudit v publiku (či komunikačním partnerovi) důvěru, jak přesvědčit ostatní rozumovými a emocionálními argumenty (jak oslovit srdce posluchačů), jak získat autoritu správnou řečí těla. Poslední třetina díla je věnována vybrušování detailů v komunikaci, vypořádání se s trémou či panikou a zvládnutí útoků ze strany posluchačů či publika. Jako nástroj k využívání účinků sugesce se v knize představuje hypnorétorika.

Tato informacemi doslova nabitá praktická příručka je vhodná pro čtenáře se zájmem o využití rétorických dovedností, je pro všechny, kteří na sobě chtějí pracovat a zlepšovat svůj komunikační um. Informace v knize jsou koncipovány velmi přehledně a často i zábavnou formou, takže se čtenář při práci s knihou nenudí. Velmi poutavé jsou i příklady z praxe – projevy státníků apod. Je vidět, že autor se v oblasti rétoriky skutečně vyzná.

Hana Hozová

Zdroj: http://www.novinky.cz/

Veřejný projev jako návrat k textu

Vedle publikací stálic naší lektorské scény, jakými jsou Jiří Plamínek nebo Alena Špačková, vycházejí u nás na téma rozvoje prezentačních dovedností především překlady z angličtiny. Ameriku jsme spontánně přijali coby arbitra všech public show. Jako by kolébkou rétoriky ani nebyly staré Řecko a Řím. O to příjemnější je, objeví-li se na trhu překlad z některého evropského jazyka, jako se to stalo v případě titulu Umění rétoriky ("Die Macht der Rhetorik") německého autora Romana Brauna. Jakkoli si za vzory vybírá právě řečníky americké, jeho přemýšlení o zákonitostech veřejného projevu je výsostně evropské. Vychází totiž z koncepce rétoriky jakožto svébytného umění, jak ho konstituovala zmíněná antická tradice.
Na rozdíl od autorů většiny podobných publikací klade Roman Braun velký důraz na práci se slovem a vůbec na matérii řeči. Detailně popisuje rétorické figury, jako epiforu, anadiplozi nebo triádu, demonstruje půvab jejich kombinací a na hojných ukázkách konkrétních projevů dává vyniknout kouzlu vět jemně vybroušených k dokonalosti.
Dominantním zaměřením na verbální složku vyjadřování a relativně malou plochou věnovanou řeči těla (10 stran z 234, tedy zhruba 4 %) je tato příručka na našem knižním trhu poměrně unikátní. Autor důsledně obrací pozornost čtenáře k práci s obsahem projevu, který péče o barvu kravaty a šíři řečnického postoje v posledních letech dost válcovaly.
Velkou devizou textu jsou kromě obrovského množství inspirativních ukázek taky sdělné a svěží metafory: "Před obecenstvo si můžete dovolit vystoupit teprve tehdy, když jsou vaše podklady a materiály k přednášenému projevu v poměru listu papíru velikosti A4 k dopisní známce." Nevím, jak vy, ale já si takový poměr představím velmi rychle a přesně. A při vzpomínce na mou poslední prezentaci mě při něm polije studený pot…
Samozřejmě se tu najdou i pasáže obsahově nebo formálně sporné. Pokud Roman Braun radí čtenářům nácvik projevu před zrcadlem, je to jednoznačně úlet. Všichni, kteří prezentujeme, víme, že to nefunguje, navíc před tímhle postupem varují všechny začátečnické příručky. Stylistické hrůzy typu: "Fokusujte smyslové vnímání na vzdálený bod…", str. 172 (mně osobně by například slovo „zaměřte“ vůbec nevadilo) jdou spíše na vrub překladatele, resp. odpovědného redaktora – ale popravdě jsou velmi vzácné. Naopak čtivý a lehký styl je jedním z určujících znaků textu.
Obsah je přehledně strukturován do dvanácti kapitol, které jsou ještě vnitřně tematicky rozděleny. Každá kapitola končí shrnutím základních myšlenek a principů. K přehlednosti a orientaci v textu slouží dále různé řezy písma, proložený tisk, odrážky, pruhy a další grafické a typografické prvky. Celkově pokládám knihu za velmi zdařilou a svým výjimečným zaměřením na vlastní text projevu v rámci ostatní produkce za mimořádnou.

Petr Kukal

Ach, ty neustálé konflikty, které denně narušují naše klidné prožívání. Kdybychom tak věděli, jak jim předcházet. Potom bychom se určitě nemuseli stále s někým dohadovat a na světě by se žilo příjemněji. Bohužel, příčiny konfliktů zatím zcela odstranit neumíme, ale již tušíme jakou cestou se vydat. V první řadě si musíme uvědomit, že nositelem konfliktů je každý z nás a někdy máme také konflikty i sami se sebou, což si mnohdy vůbec neuvědomujeme. Je pravda, že některé trvají krátce a odezní během několika desítek minut, ale jsou i takové konflikty, které trvají měsíce, a někdy nás jejich důsledek provází celým naším životem.

Těm z vás, kteří by chtěli poodhalit příčiny vzniku konfliktních situací a vyvarovat se jejich důsledků, bych doporučila bližší seznámení s velmi praktickou publikací. Autorkou zajímavé a mysl otevírající knihy je Tanja Baum, která vede Agenturu přátelského jednání v Kolíně nad Rýnem a má mnohaleté zkušenosti v oblasti personalistiky. Ve své knize na řadě příkladů dopodrobna popisuje jak předejít případným konfliktním situacím. Český překlad této knihy přineslo v letošním roce na trh nakladatelství Portál, pod názvem Umění přátelského řešení konfliktů. A o umění tu opravdu jde, protože správná komunikace je také vlastně jistým druhem umění. Německy píšící autorka Tanja Baum nám prostřednictvím své publikace pomůže pochopit myšlenkové pochody, které se odehrávají v lidském nitru, a navede člověka jak správně vést nekonfliktní dialog.

Pro zdárný průběh konfliktu je důležité, jakým způsobem k němu přistupujeme. Je pravda, že naše každodenní chování vypovídá o našich postojích, hodnotách a zkušenostech. Velkou část chování přebíráme od druhých, a to i přesto, že dokážeme racionálně přijít na lepší postupy. Vždyť jako příslušníci inteligentního tvorstva umíme myslet, zvažovat důsledky a své činy směřovat podle vlastních úvah. Tak proč to mnohdy neděláme?

Obsah knihy je velkým přínosem pro každého, kdo chce dosáhnou oboustranně klidné komunikace. Velmi přínosná je pro čtenáře, kteří mají zájem pochopit důsledek vyřčených slov a tím si zdokonalit vlastní sociální dovednosti. Také pro pracovníky na vedoucích funkcích a manažerských pozicích, kteří se po přečtení této knihy dokáží lépe rozhodnout, jakým způsobem sdělí své rozhodnutí, aniž by následně došlo ke konfliktům. Většina konfliktů vzniká ze vzájemného nepochopení či neochoty se problémem zabývat blížeji.

Jaroslava Fuksová

Zdroj: www.meredit.cz