Pavel a Helena Hartlovi právem nazvali svůj slovník velký. Překračuje totiž pomyslnou hranici středního slovníku čítající okolo 10 000 hesel takřka dvojnásobně. Dílo má u nás jen malé srovnání.

Jejich předcházející psychologické slovníky byly pro svoji jasnost, přehlednost, přesnost a provázanost i s jinými oblastmi, nežli úzce psychologickou považovány za velmi zdařilé (Portál 2000, 2004).

Srovnání s podobnými díly vzešlými z pera českých autorů není snadné. Nabízí se Psychologická encyklopedie - aplikovaná psychologie z r. 2009 (Baštecká a kol., Portál, 2009), která však je dílem zcela odlišným. Tato práce se zabývá vybranými psychologickými okruhy (111 hesel) a má, jak je i z názvu patrné, encyklopedický charakter. Pravděpodobně se jedná o první a vstupní verzi budoucího mnohem obsáhlejšího oborového naučného slovníku.

Velký sociologický slovník z r. 1996 má nejen jinou historii, ale i jiné poslání. Jedná se spíše o rozsáhlou sociologickou encyklopedii, která zahrnuje prakticky celý obor. Vedle významu hesla je v něm uváděna etymologie slova, historické, oborové i filosofické, politicko ekonomické a další relevantní souvislosti, které jsou velmi často několikanásobně rozsáhlejší, nežli výklad hesla samotného.

Jisté srovnání se také nabízí se slovníkem pedagogickým, který je rozsahem poloviční, ale strukturálně se podobá práci Hartlových z r. 2000.

Velký psychologický slovník mne zaujal již svým úvodem, který je psán lehkou rukou, nepostrádá eleganci a o těžké době a hořkých zkušenostech, které se týkaly autora osobně, hovoří úsporně, s přesně vyváženým odstupem v míře, která, aniž by ji zastírala, odlehčuje tíhu a drsnost totalitní životní zkušenosti lehkou ironií a jemným humorem. Autor také s vděkem vzpomíná na některé své kolegy a učitele, kterým se cítí být osobně zavázán. Činí tak vřele a neokázale.

Ve Velkém psychologickém slovníku Hartl a Hartlová uvádějí také přehledný výčet českých, slovenských a světových publikujících psychologů, což velice napomáhá porozumění psychologických hesel v historickém a dějinném kontextu, což má zřetelný didaktický záměr.

20 000 hesel různé úrovně abstrakce i zobecnění se týká rovnoměrně teoretické, stejně tak, jako psychologie aplikované, a to v různých přiléhajících oborech nebo disciplínách, ve kterých se psychologie uplatňuje. Patří mezi ně obecně disciplíny antropobiologické, zejména lékařské. Zahrnuje bohatě různé relevantní medicínské obory, zejména fyziologii, ale také pojmy anatomické, patologické, termíny z neurověd. Výtečně je uvedena psychologická terminologie do psychiatrie, nechybí ani psychosomatika. Vedle medicíny však není ochuzena ani inženýrská psychologie, zdařile a rozsáhle je zastoupena pedagogická psychologie, stranou nezůstávají ani další oblasti psychologické působnosti (např. kriminologie, psychologie dopravy, psychologie umění), bohatě je zastoupena psychoterapie.

Hesla zohledňují evropskou kulturní tradici, která se neomezuje na jednu oblast, ale je reprezentována německým, francouzským a pochopitelně anglosaským kulturním vlivem, jenž do odborného jazyka vstupuje. Interdisciplinární výklad je zasvěcený a vzdělaný. Vzdělanost nejen oborová, ale také všeobecná je považována u autorů slovníků za podstatný ukazatel jeho kvality. Hartlovi ji prokázali znamenitě. Je patrná na odkazech k původním pramenům evropské vzdělanosti, historické vědomí souvislostí i cit pro dějinnost oboru. Explicitní i nevyslovené poučení i ohled na antický vliv na obor je velkou předností díla. To vše mělo významný vliv na zdařilou vyváženost hesel. Patrná je snaha a jazykový cit pro nenásilné terminologické sjednocování. Ale tam, kde cítí, že ponechání více termínů pro jedno heslo má své opodstatnění nebo má zvyklostní charakter, vyjdou těmto skutečnostem bez problémů vstříc.

Psychologie patří mezi obory rostoucí takřka exponenciálně, neboť do ní vstupují nové nebo dříve odlehlé disciplíny. Hartl a Hartlová je dokázali ve slovníku uplatnit přiměřeně. Každé heslo je vyloženo, je k němu odkaz na související a příbuzné pojmy, které jsou pak uvedeny na příslušném místě. U většiny hesel je uveden jejich anglický ekvivalent, což je z mnoha důvodů velmi užitečné.

Za chvályhodný počin považuji rovněž zařazení biografických hesel, oceňuji i to, že mezi ně patří řada českých psychologů, což nebývá v současných českých poměrech běžné.

Nepominutelným kladem je anglicko český terminologický slovník, který je pro čtenáře vítanou pomůckou. Neskromně bych zde viděl rád i terminologický slovník česko německý; poukaz k německé psychologii, která není dosud zcela pod vlivem anglosaské terminologie, by měl i výchovně vzdělávací význam eurozónní.

Vytříbená kultivovanost je patrná i v tom, že autoři píší slova v plném znění. Používání zkratek ve slovnících totiž mnohdy vzbuzuje dojem jakési ledabylosti a leckdy i neúcty k jazyku.

Ještě bych rád uvedl dvě věci, které mne vskutku upoutaly. Úsporná výstižnost výkladu je neobyčejně příjemně přerušena občasným zařazením slovní ilustrace, citací, minivyprávěním, ba i veršem a pak také naprosto unikátní hříčkou v podobě kreseb excelentního Nepraše.

Všichni víme, že nad slovníkem člověk sedí tiše, soustředěně, s ohnutými zády a kolmou rýhou uprostřed čela. S tímto slovníkem je to jinak. Přistihuji se, že nejen často usmívám, ale nezřídka nemohu za živého boha potlačit ani ostatní projevy veselí. Tenhle nečekaný bonus pro čtenáře je nejen výjimečný, ale především nesmírně příjemný.

Hartlovi tak do svého díla vnesli prostou lidskost způsobem inteligentním, vtipným a laskavým. Za to zasluhují nejen uznání, ale také poděkování, neboť čtenářům kromě nadstandardního poučení přinášejí radost, vtip a legraci, prostě „jiný úhel pohledu“.

Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph.D

Nyní, po deseti letech, kdy vyšlo první vydání podstatně rozšířeného psychologického slovníku manželů Hartlových, vychází opět další, ještě více podstatně rozšířené vydání této standardní psychologické publikace, bez níž se neobejde žádná knihovna profesionálních psychologů i zájemců o psychologii. Oproti poslednímu vydání tohoto slovníku z r. 2000, které bylo dvakrát reprintováno, má toto vydání, která má čtenář v ruce, o třetinu více věcných hesel (tj. téměř dvacet tisíc), biografických hesel je oproti původním osmnácti stům nyní dva tisíce sto a velmi významný česko-anglický terminologický slovník má nyní na tři tisíce pojmů, ke starým heslům přibylo na šest set doplňujících poznámek (podle P. Hartla v předmluvě k této knize). Jmenovaný v předmluvě dále uvádí, že snahou autorů „bylo zdůraznit evropské, zejména francouzské, italské a německé kořeny psychiatrické terminologie“. Slovník má skutečně velmi široký záběr a poslouží dobře jak psychologům, tak zejména i psychiatrům a pedagogům (P. Hartl je ostatně původně odborníkem na pedagogickou psychologii s širokými klinickými zkušenostmi).

Co lze říci o psychologickém a jakémkoli jiném odborném slovníku, jehož předmětem je podat obsáhlý přehled odborné terminologie daného vědního oboru ? Měl by obsahovat všechna podstatná důležitá hesla, srozumitelně a pregnantně formulovaná, postihující vedle významu daného pojmu také jeho podstatné souvislosti, tj. také odkazy k heslům, která tyto souvislosti představují. To je asi to, co je pro dobrý terminologický slovník každého vědeckého oboru nejdůležitější. V tomto smyslu pak lze o vskutku monumentálním díle manželů Hartlových říci, že tato náročná kritéria splňuje a lze, kromě jiného, obdivovat úžasnou práci, odbornou erudici a píli, která musela být nepochybně na slovníkové dílo takového rozsahu vynaložena. Slovník se tím řadí k předním původním českým psychologickým publikacím, které mohou směle soutěžit s jinými obsáhlými psychologickými slovníky, jako je např. mezi psychology populární slovník R.J. Corsiniho z r. 2002. Slovník manželů Hartlových lze proto vřele doporučit všem zájemcům o psychologii, profesionálům i laikům.

Milan Nakonečný

Pro pedagogy vždy měla a stále má velký význam terminologie psychologická. Česká psychologická věda nyní dosáhla velkého úspěchu vypracováním Velkého psychologického slovníku, který určitě bude užitečný i pedagogům. Nejen svým obsahem, ale také způsobem ztvárnění. Slovník vypracovali manželé Hartlovi po mnohaletém trpělivém snažení a s oporou o předchozí stručnější Psychologický slovník (2000). Oba autoři jsou velmi kompetentní pro tvorbu takovéhoto díla: P. Hartl vystudoval pedagogiku a psychologii, přednášel na katedře andragogiky a je tedy interdisciplinárně vybaveným autorem. H. Hartlová pracuje jako překladatelka, takže je odbornice pro anglickou terminologii.

Slovník je impozantní svým rozsahem: Obsahuje téměř 20 000 hesel pokrývajících různé oblasti psychologie, včetně termínů pedagogické a školní psychologie, psychodidaktiky, speciální pedagogiky. Ke každému heslu je uveden anglický ekvivalent, výklad významu a odkaz na související pojmy. Kromě toho uvnitř hesla a na závěr hesla jsou kurzivou vyznačeny související termíny, jež jsou ve slovníku začleněny . Např.

učení vyhýbavé AVOIDANCE LEARNING typ učení, při němž jedinec předejde nepříjemné události tím, že se jí vyhne, a tak se učí novým reakcím → podmiňování averzivní, učení únikové.

Jednotlivá hesla mají samozřejmě odlišný rozsah, sahající od několika řádků až po několik tištěných sloupců, podle významnosti pojmu. Celý slovník je doprovázen ještě Biografickou částí, obsahující více než dva tisíce jmen českých a zahraničních psychologů, se stručnou charakteristikou jejich profesního oboru (zde uvádějí autoři také více než desítku pedagogů, kteří mají nějaký vztah k psychologii, např. F. Čáda, V. Příhoda, ze současných J. Mareš a další).

K výkladovému slovníku je připojen velice užitečný Anglicko-český slovník se zhruba třemi tisíci psychologických termínů. Tento slovník už není výkladový, pouze k anglickým termínům přiřazuje české termíny, např. memory span – rozsah paměti; psychology of learning and instruction – psychodidaktika. V situaci, kdy česká psychologie nemá (na rozdíl od pedagogiky) anglicko-český ani česko-anglický terminologický slovník, je i tento stručný překladový slovník jistě prospěšný.

Celkově jde o vynikající dílo, které bude sloužit nejen psychologům, ale nepochybně také pedagogům, andragogům i odborníkům a studentům v jiných sociálních vědách. Pro využití v pedagogické sféře je vhodné připomenout, že slovník Hartlových obsahuje výklady k mnoha termínům, které jsou pro pedagogiku relevantní. Jsou to zejména hesla vážící se k pojmům učení, vzdělávání, rodina, osobnost, ontogeneze aj. Jako příklad lze uvést sémantický okruh učení, který je saturován velkým počtem dílčích hesel. Např. učení akademické, učení holistické, učení návykové … učení zkušenostní , učení zpaměti – celkem stovka (!) speciálních termínů s příslušnými výklady.

Náležitá pozornost je věnována také pojmům vztahujícícm se k andragogickým tématům, zejm. k vzdělávání dospělých, k celoživotnímu učení atd. Zastoupena je také terminologie vztahující se k metodám psychologie, např. je uvedeno a charakterizováno téměř osmdesát druhů psychologických testů.

Jak se stává u velkých děl slovníkového či encyklopedického charakteru, ani tento slovník není zcela bez malých chyb či nepřesností. Např. neúplně je zpracováno heslo učitel, k němuž jsou uvedeny jen dva speciální pojmy (učitel inteligentní, učitel sugestopedický). Je uveden výzkum kvalitativní, ale chybí heslo výzkum kvantitativní. Postrádám některá hesla jako psychologie komunikace, učení podporované počítačem, učení praxí (learning- by- doing), verbální asociace, vývoj řeči (u dětí), životní příběh (life story) a další. U některých začleněných termínů je výklad dosti chudý, takže to neodráží jejich důležitost pro psychologii a sociální vědy vůbec, např. u hesla gramatika je uváděn jen lingvistický význam (tj. jako popis pravidel jazyka), ale opominut je význam psychologický (jako reálně fungující součást lidské kognice vyvíjející se od dětství). U hesla etnopsychologie chybí odkaz na hesla psychologie interkulturní a psychologie národů, jež přitom uváděna jsou.

Tyto a podobné další drobné nepřenosti jsou jen malými vadami na kráse celého díla. Velký psychologický slovník je dílo úctyhodné, potřebné a užitečné. Je třeba vyslovit poděkování oběma autorům i nakladatelství Portál za tuto skvělou publikaci, kterou doporučuji jak odborníkům, tak i studentům a doktorandům pedagogických oborů.

Jan Průcha
Zdroj: časopis Pedagogika