V knižním rozhovoru reflektují jeho autoři témata, která jsou současnému pražskému arcibiskupovi drahá: smysl tradice, zvláště katolické v kontextu moderních českých a evropských dějin, kořeny víry a věrnosti církvi, dějiny domikánského řádu a jeho přínos do mozaiky církevní minulosti i současnosti. V knize se odrážejí hluboké historické znalosti současného nástupce svatého Vojtěcha a arcibiskupském stolci, jeho dnešní názory na českou společnost a stát, na stav dialogu státu a církve. Široký záběr rozhovoru dává jedinečným způsobem nahlédnout do myšlenkového světa Dominika Duky, současné hlavy české katolické církve.
Mons. Dominik Duka OP (1943, Hradec Králové) je 36. arcibiskup pražský, metropolita a primas český (jmenován 13. února 2010). Dne 22. června 1970 přijal kněžské svěcení. Po odnětí státního souhlasu pracoval patnáct let v plzeňské Škodovce. Za ilegální činnost byl patnáct měsíců vězněn v Plzni-Borech. Byl provinciálem České provincie dominikánů (1986–1998), 24. biskupem královéhradeckým (1998–2010). V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference.
Tomasz Dostatni (1964) je dominikánský kněz, publicista, v devadesátých letech působil v Praze, kde se zasloužil o rozvoj česko-polských vztahů mezi umělci a intelektuály. Žije v polském Lublinu, kde stojí v čele nadace Ponad granicami. Je autorem několika knih (v češtině vyšel knižní rozhovor s Tomášem Halíkem Smířená různost, Portál, 2010).
Jaroslav Šubrt je šéfredaktor přílohy Katolického týdeníku Perspektivy. Překládá z polštiny.
Dostatni, Tomasz; Šubrt, Jaroslav; Duka, Dominik: Duka Dominik: Tradice, která je výzvou
Karel Kašpárek
Kniha rozhovorů dvojice publicistů – českého a polského (Jaroslav Šubrt a Tomasz Dostatni) - s primasem českým, která vznikla v klášteře v Jablonném v Podještědí. Autoři hovoří s o. Dominikem Dukou o smyslu tradice, kořenech víry a věrnosti církvi, dějinách dominikánského řádu, probírají také jeho názory na minulost naší církve, českou společnost a stát, stav dialogu státu a církve apod. Široký záběr rozhovoru dává jedinečným způsobem nahlédnout do myšlenkového světa kardinála Duky. Osobně mě překvapil široký rozhled pana kardinála i jeho povědomí o skutečném stavu církve dnes u nás. Zároveň to však vzbudilo otázku, proč tyto skutečnosti – alespoň jak to vnímám já – jsou jen málo reflektovány. Úryvek : Jaký je váš názor na kategoriální pastoraci, o níž se dnes občas hovoří ? Pro část církve je farnost a farní pastorace určitou modlou. Odvážím se tvrdit, že farnosti jsou zhruba ze sedmdesáti procent památkové chráněné artefakty, které existují jenom v pojetí památkářů, a nikoli v životě. Současná mobilita a migrace lidí nedávají možnost setkat se s nimi v běžném pastoračním provozu. Na druhou stranu těch třicet procent farností nezbytně potřebujeme, protože je to základní síť, kde máme záchytné body. Lokální pastorace bývá někdy pasivní. Kněží čekají, až lidé přijdou. Kdežto kategoriální pastorace musí být založena na aktivním přístupu – musíme jít za člověkem a vstoupit do jeho života.
Omlouváme se, ale tyto webové stránky nejsou optimalizovány pro tento prohlížeč. Použijte prosím aktuální verzi prohlížeče Google Chrome, Firefox, Microsoft Edge, popř. Safari.