Stark, Ulf: Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho

Leona Šťávová

U nás i ve světě se neustále řeší, že děti nečtou. Hlavně kluci na prahu puberty. Přestože vychází neuvěřitelné množství knih, vybrat nějakou, která by zaujala žáka základní školy mužského pohlaví, je mnohdy těžký oříšek.

V roce 2015 vydalo nakladatelství Portál knihu Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho, jejímž autorem je švédský spisovatel a scénárista Ulf Stark, narozený za druhé světové války. Jedná se o první díl trilogie určené pro přibližně desetileté chlapce.

Přestože ve švédštině vyšla kniha v roce 1991, dokáže oslovit i dnešního čtenáře. Hlavní hrdina Ulf – povšimněte si shody se jménem autora - má poměrně nízké sebevědomí a pocit, že se mu nic nedaří. Ve volném čase vyhledává s kamarády zábavu a bojuje se starším a silnějším bratrem.

Ze střechy kůlny pozorují nahatá prsa opalujících se ošetřovatelek z domova důchodců, skáčou před rozjetá auta a jezdí bednobouráky. Nový spolužák Percy je jiný než ostatní, umí se prát, odplivovat a ničeho se nebojí. Ulf by moc chtěl být úspěšný a statečný jako on. Percy nosí staré otrhané tenisky a jednou Ulfovi svěří, že jsou kouzelné.

„Jak by jinak bylo možný, že mi to tak jde na kladině? Proč si myslíš, že se tak skvěle umím prát? Proč jsem tak šťastnej?“

„To kvůli těm teniskám?“ divil jsem se.

„No vida, jak ti to pálí,“ prohlásil Percy.

Ulf od té doby nedokáže myslet na nic jiného. Percy to pozná a mazaně je s ním vymění za spoustu cenností. Od té doby je Ulf jako vyměněný. I Percy je najednou jinačí. Zápletka je vystavená na přijetí sebe sama, získání zdravého sebevědomí a chápání zodpovědnosti za své činy. Kniha má v sobě jisté kouzlo dětské naivity, krutosti a sobeckosti. Jasně z ní vyplývá, co se považuje za špatné a co nikoliv.

„Pak škrtl zápalkou a cigaretu zapálil. Pusa se mi naplnila kouřem jako horkovzdušný balon. „Polkni,“ vybízel mě Percy. „Prostě ten kouř spolkni.“ Poslechl jsem ho. Bylo to to nejhnusnější, co jsem kdy zažil! Žaludek se mi začal točit jako míchačka, rozkašlal jsem se a snažil se plivat, co to šlo.“

„S několika dalšími pitomci“ jde Ulf skákat před auta, ví, že miminům ještě nenarostl mozek a baví ho si z „chodidel sloupávat bílé kousky odumřelé kůže“. A díky tomu si čtenáři Ulfa oblíbí a ztotožní se s ním.

Prostřednictvím textu nahlédneme do švédského života i do duší mladých puberťáků. Nechybí nadávky typu „šnečí zadek“ či „posera“, posmívání se holkám, pšoukání, dloubání v nose, mlácení mokrými ručníky ve sprše či čtení časopisu Playboy. Až se jeden diví, co vše už by měla desetiletá děcka znát.

„Mezi komiksy byly nacpané jiné časopisy a nich byly obrázky ženských bez šatů. Měly lesklá těla a ohromná prsa. Upřeně na mě hleděly přivřenýma očima, jako by měly každou chvíli usnout. Mě se z nich také zmocnila zvláštní malátnost. Dlouho jsem si ty ospalé ženské prohlížel.“

Některé rodiče i mladé čtenáře možná kniha zaskočí, ale pokud přijde nečtecí generaci atraktivní, je přínosem. A kromě čtení si teoreticky osvojí i základy kouření, líbání a budou vědět, co najdou v porno časopise.

Zdroj: http://leonastavova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=519775

Hana Kubíková

Ulf Stark je švédský spisovatel a scénárista, který píše hlavně knížky pro děti. V Česku mu vyšlo několik děl – možná budete znát jeho knihy pro nejmenší, třeba Los králem lesa, Žabí princ nebo Hrdinové ze zahrádky. Nakladatelství Portál na sklonku minulého roku vydalo první díl volné trilogie, určené klukům kolem deseti let. Knížka se jmenuje Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho.

Hlavním hrdinou je Ulf, trochu obtloustlý kluk s nízkým sebevědomím, kterému se moc nedaří ve škole ani u holek a kterého pěkně terorizuje jeho starší bratr. Ulfovi nejde tělocvik, v kolektivních sportech si ho do družstva vždycky vyberou jako posledního a ještě musí potupně chodit na speciální cviky na ploché nohy.

Opakem Ulfa je Percy, který se nedávno přistěhoval a kterému všechno jde – umí se prát, ze všeho vybruslí, v tělocvičně exceluje a na každou otázku najde hned odpověď. Velmi rychle dokáže prohlédnout naivního Ulfa a napovídá mu, že za všemi jeho úspěchy jsou jeho tenisky – polorozpadlé křápy, které mu učitelka zakázala nosit do školy. Ulf okamžitě zjistí, že tyhle boty nutně potřebuje a neváhá za ně Percymu dát cokoliv, o co si řekne. A ejhle, ono to zafunguje, křusky svému novému majiteli opravdu dodají sebevědomí. Z kdysi tak hodného a nesmělého Ulfa se stává uličník se spoustou nových kamarádů…

Tak tuhle knížku jsem chtěla věnovat osmiletému kamarádovi mého syna. No, ještěže jsem ji předtím přečetla, musím říct, že věk 10+ je víc než odpovídající. I tak jsem byla docela překvapená, když jsem na třetí stránce zjistila, že kluci chodí obhlížet opalující se nahé slečny a komentují jejich fyzické přednosti, nebo že si Percy za své tenisky vyžádá pornografické časopisy Ulfova staršího bratra. Nějak nám ty děti rychle vyspívají, nebo už mi ujel vlak? Kde jsou časy Trosečníků z Vlaštovky... A tak jsem kamarádovi raději koupila prověřeného Malého Mikuláše a Percyho tenisky putovaly pod stromeček o něco staršího kluka:-)

Jinak jsou ale Percyho tenisky celkem vtipná kniha, docela originální jsou i doprovodné černobílé obrázky. S hlavním hrdinou se mohou čtenáři i ztotožnit, kluků, kteří nemají talent na sport, nebo mají protivného staršího bráchu, bude určitě celkem dost. Písmo je pěkně čitelné i pro čtenáře, kteří nejsou ve čtení tolik zběhlí, tomu zřejmě odpovídá i rozsah knihy – 116 stránek. Mně osobně to přijde dost krátké, já jsem v dětství četla podstatně tlustější knihy, ale co už. Dnes je pro spisovatele výhodnější napsat celou sérii, než jednu tlustou knihu, kterou by si nikdo nekoupil.

Jednoduché čtení, které dnešní kluky pobaví.

Hlavní postavou je Ulf. Chlapec, kterému se nic nedaří, při tělocviku nedokáže přejít kladinu a vlastně si ani moc nevěří. A nevěří si o to víc, že má bratra, který mu jasně dává najevo svou převahu. Ulf utíká do svého pokoje, kde potichu touží po tom, aby i on byl silný, odvážný, nebojácný – prostě jako jeho starší brácha. Však i jeho kamarádi s ním udržují přátelství právě proto, že on je vždy ten poslední, kterému se mohou posmívat.

Jeho kamarádem se stává Percy, který se s rodiči nedávno přistěhoval. Percy je pravý opak Ulfa. Daří se mu, na co sáhne a Ulf mu závidí. Percy nosí staré děravé boty, které jsou už na rozpadnutí a tvrdí o nich, že jsou kouzelné. A Ulf mu uvěří. Vždyť ty tenisky by mu pomohly a dokázal by se bratrovi postavit.

Po hodině tělocviku, kdy Ulf nedokáže přejít kladinu a Percy ji naopak dokáže přejít i pozpátku, si Ulf přeje, aby měl taky takové kouzelné tenisky. Podlehne Percyho vlivu, vidí v něm kamaráda, který za ním stojí a pomáhá mu. Zeptá se ho tedy, kde se takové tenisky dají sehnat. Dal by za ně cokoli na světě. Toho Percy využije a smění je za bednobourák, na kterém Ulfovi tolik záleželo (dostal ho od tatínka), a když chce Percy i další věci, neváhá mu je dát. Za ty tenisky to přeci stojí.

Jak se ale brzy ukáže, ani Percy není vždycky tak skvělý a není tím frajerem, za kterého ho považoval. Naopak Ulf si díky teniskám začne věřit, troufne si i na tu tolik obávanou kladinu, nebo přejít zábradlí. Začíná také různě lumpačit, jako ostatní jeho kamarádi.

Kniha je určena čtenářům od 10 let a já s tím musím souhlasit. Vtáhne čtenáře do světa, který i oni sami někdy zažívají. Ulf se pro ně stane jakýmsi hrdinou a možná i vzorem, že i oni mohou dokázat, co si zamanou. Na druhou stranu je třeba, aby si děti uvědomily, že se jedná o smyšlené vyprávění a nemají podobné věci jako skákat před auta, založit požár a podobné zkoušet.