Je skvělé, že nakladatelství Portál podpořilo vydání knihy představující ucelený edukačně-poradenský postup odborné péče, který může pomoci deeskalovat rodičovské spory, zmírnit dopady rozpadu rodičovského vztahu na vývoj dítěte a podpořit kvalitní rodinné vztahy. Skvělé je i to, že se nejedná o pouhý teoretický koncept, ale o propracovanou metodu, opírající se o poznatky z oblasti vývojové psychologie s důrazem kladeným na potřeby dětí, jejíž součástí jsou i praxí ověřované postupy a materiály. Knížka, v níž se spojuje pohled klinického psychologa, psychoterapeuta a soudního znalce Radka Ptáčka se zkušenostmi a postřehy sociální pracovnice a školitelky Terezie Pemové, je cenným materiálem pro řadu odborníků v oblasti péče o rodinu, a to především psychology, sociální pracovníky, soudce, advokáty, mediátory, ale i pedagogy a zdravotníky. Mimo to je publikace Sdílené rodičovství srozumitelná i pro laiky a může být dobrým vodítkem také pro rodičovské páry, které řeší úpravu péče o dítě (či děti) po rozchodu a jejich blízké.

Hlavní důraz není u metody sdíleného rodičovství kladen na potřeby a práva rodičů, ale na potřeby a zdravý psychický i fyzický vývoj dětí, jež jsou konfrontovány s velkými životními změnami vyplývajícími z rozpadu rodičovského vztahu, stěhování, soužití s novými partnery rodičů apod. Oceňuji, že autoři pracují s realitou, v níž jsou rodiče po rozpadu vztahu výrazně ovlivněni vlastními silnými pocity, což může dočasně omezit jejich rodičovské kompetence i schopnost domlouvat se na společných postupech v oblasti péče o potomky. Přínosný je i stručný a přehledný pohled na rozdílné potřeby dětí v různých fázích jejich vývoje. Autoři vysvětlují, jaké postupy jsou vhodné pro děti od kojeneckého věku až do dospělosti a navrhují také konkrétní tipy, jak je uvádět do praxe.

Knížka je logicky uspořádána, autoři vycházejí ze statistických dat týkajících se rozpadu manželství i počtu dětí narozených nesezdaným párům, z teorie vývojové psychologie i psychologie rodiny, na něž navazují představením hlavních principů sdíleného rodičovství, k nimž patří podpora stabilního vztahu k oběma rodičům a rozvoj sdílené péče. Důležitou myšlenkou je to, že děti prospívají, pokud se podaří minimalizovat konflikt mezi rodiči. Autoři se zabývají legislativou, formami péče, rodičovskými kompetencemi, užitečnými pravidly pro komunikaci mezi rodiči, pěkně popisují vývoj vztahu mezi rodičem a dítětem i potřeby dětí a jejich reakce na zátěžové situace, spojené s rozpadem rodiny. Přestavují model interdisciplinární péče, vhodné a ověřené postupy, včetně grafů, kazuistik, návrhů na financování intervencí, principu dobrovolnosti i motivace rodičů ke spolupráci. V publikaci je rozpracovaný jak edukativní program, tak i poradenský program pro vytváření rodičovských plánů, a to včetně konkrétních tipů. Mimo to autoři do knihy zapracovali revidovanou Stupnici taktiky konfliktu (CTS 245) a Škálu vnímání konfliktů mezi rodiči dětmi (The Children´s Perception of Interparental Conflict Scale). Nechybí ani seznam vytvořených pomůcek a nástrojů, jež mohou být využity jak pro zavádění metody Sdílené rodičovství, tak i pro práci s konkrétními rodiči a také odkaz na online zdroj, v němž jsou materiály pro rodiče, odborníky i média zveřejněny. Kéž by zavádění metody Sdíleného rodičovství do praxe pomohlo lepší koordinaci poskytované odborné pomoci, a to jak rodičům, tak i jejich dětem.