Kdo se rozhodl udělat něco se svým životem, najít svoji cestu před Bohem, objevit jeho dar v sobě, naučit se žít v přítomnosti a zároveň se posunout někam dál, ten by tuto publikaci neměl minout. Autorka jej provede v deseti „krocích" stranu po stra­ně svými svižně psanými a poutavými životními zkušenostmi. Vezme-li čtenář malé lekce vážně a na konci každé kapitoly se v krátkém zamyšlení podle rady podívá na vlastní život, bude na nejlepší cestě začít v životě „jiskřit". Protože ,, ... v každém sídlí velkolepá duše od Boha, která je schopná exponenciálně se zvět­šovat, když ji necháme."

Titul knihy je známým židovským příslovím. Není to náho­da. Sherre Hirsch je židovská rabínka, jedna z méně než dese­ti za posledních šest tisíc let, jak sama říká. Judaismus v praxi je tedy platformou, na které popsané zkušenosti stojí. Dodává publikaci na zajímavosti a rozšiřuje úhel pohledu na situace, které prožívají lidé všech vyznání. Například doporučení, jak se vypořádat s hněvem, žalem a bolestí po ztrátě blízkého člověka tak, aby se do roka vrátila životní rovnováha, rozhodně stojí za pozornost.

Kolikrát denně vyslovujeme jeho jméno, aniž je spojujeme s určitou bytostí. Pane Bože, když Bůh dá, pozdrav Pán Bůh, to je božské... Sherre Hirsch se dozvěděla od své matky, že život se neřídí našimi plány, že nikdy není pozdě a vždycky existuje něco dalšího, lepšího. Proto se stala rabínkou, aby tuto víru předala dalším. Že neselháváme, i když určitě nebudeme žít jako v pohádkách „štastně až do smrti“.

Bůh taky plánuje: Sáře (90) a Abrahamovi (100) dal syna a nařídil jim, aby jej pojmenovali Izák (což znamená smích). Pozor - smích neznamená výsměch, i když se nám to v kritických situacích občas zdá! Je to jeden z největších darů v životě, ať už věříme v jakéhokoli boha nebo jen v náhodu!

V knize je popsáno deset kroků, kterými musíme projít, abychom žili smysluplně. Příběhy autorka vysvětluje, komentuje a tím vyvolává vlastní asociace a nutí nás přemýšlet o našem životě. Muž by takovou knihu napsat nedokázal! Nemá totiž trpělivost, vést nás jako batole za ruku, to umí jen matka.

Na co se dozvíme odpovědi? Na ty nejošemetnější otázky:

Co se stalo/ Konec s výmluvami/ Život v přítomnosti/ Oslava vašeho božského já/ Partnerství s Bohem/ Znovustvoření stvořitele/ Nalezení božské jiskry/ Od slov k činům/ Nalezení smyslu/ Zpochybňování

Není to dílo, přivádějící nás do kostela nebo synagogy. Je o životě, který prožívá Sherre a v prapodstatě je podobný našemu. Původ ani vzdělání nejsou důležité, musíme chtít myslet! „V řecké mytologii bychom objevili zmínku, že peklo znamená nemožnost se pohnout dopředu. A tak Sisyfos znovu a znovu tlačí balvan do kopce, aniž kdy dosáhne vytouženého vrcholu. Filosofové všech dob nám připomínají, že ustrnout na místě není jen nepohodlné - je to peklo.“ Ve skutečném životě je cestou z pekla každý kousíček, o který se posuneme. A že je vrchol nedostižný? Co když i kousek pod ním budeme šťastní?

Mám ráda motivační čtení a sem tam si jimi zpestřím četbu. Tato kniha mě zaujala, protože jsem věřící a jsem křesťanka. Chtěla jsem se dozvědět více o judaismu z nevšedního pohledu ženy rabínky, která napsala tuto knihu. Je to zajímavé, je to poutavé, některé věci se opakují. Tím myslím, že už jsem o nich četla ve více knihách, což hlavně znamená, že je to uznávaný náhled, dle něhož můžeme být spokojení.

Na začátku musím upozornit, že je to hodně o víře, o Bohu, o židovství. Zmiňuje zde jejich zvyky, kterých je teda mnoho. Musím říct, že používají hodně rituálů. Ale je to napsáno s nenuceností a s lehkostí. Autorka nic nepřikazuje, mile vysvětluje a používá často různé příběhy ze života nebo z Bible (myslím, že jejich spisy se jmenují Tanach). Spoustu rad, jsem slyšela již z více stran, zde je to hodně z té Boží stránky.

Kniha má deset kapitol, tedy deset kroků k cestě osobního růstu, které vedou ke spokojenosti v životě. Já upozorním na sedmý krok, který se mi moc líbil. Jmenuje se Nalezení božské jiskry. Píše se v něm, že každý z nás se narodil s božskou jiskrou a našim úkolem je vnést ji do světa, ve kterém žijeme. Máme ji po celou dobu v sobě, jen ji někdy nevnímáme. Je vzácná a ukazuje, jak moc jsme pro Boha i pro svět důležití. Jakmile to o sobě zjistíme, dokážeme jiskru rozdmýchat v oheň. Každý je jedinečný. Je potřeba si uvědomit, že od okamžiku, kdy se probudíme, máme za úkol pronést při všedních úkonech jako mrknutí, shýbnutí, vyčurání slova díků. Má nám to připomenout, že i když se po ránu cítíme obyčejně, tak v žádném případě obyčejní nejsme. Jsme Boží výtvory. Jiskříme.

Je tu spoustu hlubokých, zajímavých, milých myšlenek, které když si uvědomíme, bude se nám lépe žít. Věřím tomu a beru tuto knihu pro sebe za přínosnou. Nejen, že mi přiblížila v dobrém jinou víru, ale vede k uvědomění, že budu, kým budu.

Hodnocení: 80%