Na osm pedagogů Katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy spolu s Thomasem Hollandem z University of Georgia v USA si zvolilo obtížný úkol utřídit a systematicky představit poznatky z oblasti organizované občanské společnosti v České republice a Evropě. Jejich cíl byl nesnadný, a to hned z několika důvodů. Oblast jejich zájmu se potýká s problémem nejasné a nejednotné terminologie, se zaměřením velkého počtu vědeckých disciplín a především se jedná o živou společenskou sféru, která se aktivně proměňuje v čase. Tudíž řada prací v této oblasti ztrácí záhy na své aktuálnosti.
Jednotliví autoři se pustili do jim kompetentních témat. Kniha čítá 12 kapitol. Čtenář se nejdříve setká s teoretickými pozadími občanské společnosti, zmapován je její vztah k státu i trhu a role v demokratickém státě. Následuje kapitola, která se věnuje datovým údajům o občanské společnosti v České republice. Další kapitoly se soustředí na problematiku organizací občanské společnosti v souvislosti s financováním, právem, ekonomickými aktivitami z právního hlediska, managementem a účetnictvím. Marie Dohnalová doplnila informace o sociální ekonomice coby konceptu, jež ilustruje sféru společnosti, která je z velké části totožná s organizovanou občanskou společností. Kapitola, která se orientuje na multikulturní výchovu, poskytuje vhled do praktické oblasti, v níž mají organizace občanské společnosti nesporný přínos. Poslední kapitola Rozmanitost občanské společnosti v Evropě reflektuje skutečnost, že podoba občanské společnosti je ovlivněna politickými, sociálními a ekonomickými faktory, které autor, Petr Jan Pajas, zmiňuje. Jednotlivé kapitoly jsou zakončeny samostatnými závěry.
Lze konstatovat, že kapitoly postihují celou šíři základních znalostí o občanském sektoru, které směřují na ukotvení v rámci České republiky a vkládají knihu do souvislostí ekonomických, sociálních a politických.
Ačkoli má kniha úctyhodných 376 stran, rozsahové omezení kapitol nezbytně nedovolilo více či méně uvést vyčerpávající informace k jednotlivým tématům. Ta jsou však podložena početnými prameny, z kterých může zájemce dále čerpat. Autoři se v jednotlivých kapitolách nevyhnutelně setkávali v některých styčných bodech, a proto lze narazit na subkapitoly: 3. 3 Občanský sektor a stát i 5. 2 Organizovaná občanská společnost a stát. Text je nicméně propojen početnými tématickými odkazy napříč kapitolami a autoři nepokládají protikladná sdělení. Naopak z exaktního hlediska vhodně poukazují na úskalí metod a interpretace výzkumů v oblasti občanského sektoru.
Publikace je doplněna příhodnými tabulkami, grafy a schématy, které jsou umístěny přímo v textu. Moje výtka směřuje k černobílému zpracování knihy, které ubírá na kvalitě a výpovědní hodnotě použitých grafů. Pohodlné umístění poznámek pod čarou na dolním okraji stránky a také použité literatury na konci jednotlivých kapitol je nesporným pozitivem pro čtenáře.
Přínos publikace leží především v jejím pedagogickém a didaktickém potenciálu. V tomto směru lze ocenit především jasné a přehledné vymezení termínů, s kterými kolektiv pracuje; četné odkazy na literaturu, relevantní webové stránky a výzkumy; uvádění praktických aspektů k teoriím. Studenti i pedagogové, kteří budou pracovat s knihou, zhodnotí praktické poznámky a také kontrolní otázky na konci kapitol. Odbornost knihy potvrzuje využití uznávaných mezinárodních odborných publikací a dalších zdrojů při její tvorbě. Zároveň obsahuje velmi užitečný seznam zkratek i rejstřík.
Kniha má kvalitní pevnou vazbu, která je prakticky doplněna záložkou, kterou jistě čtenář využije.
Ačkoli se jedná o odbornou knihu, umožňuje její zpracování konzumaci i ze strany laiků. Proto vám, ať už jste se s tématem občanského sektoru již setkali a potřebujete si své poznatky utřídit či rozšířit, nebo jste v tomto tématu zatím nepopsanou knihou, doporučuji tuto publikaci, která je v českém prostředí svou komplexností významným počinem.
Mgr. Bc. Alena Řiháková
