Proměna vystresované matky v laskavého člověka Vítězství ve výchovné roli matky může vzejít z okamžiků nezdaru. Aspoň si to myslí lektorka mindfulness Hunter Clarke-Fields ve své knize JAK VYCHOVAT DOBRÉHO ČLOVĚKA: Všímavé rodičovství (Nakladatelství Portál, 2024, přeložila Eva Klimentová). Rodičovství a s ním spojená výchova dětí jsou obtížně zvladatelný úděl. Přemoci ho úspěchem není vůbec snadné. Nenabízí se jeden jediný možný postup. Autorka knihy předkládá schůdné řešení: „Důsledně jsem používala praktické strategie odvozené od mindfulness (všímavosti), soucitné komunikace a řešení konfliktů.“ Ve dvou částech a osmi kapitolách shromažďuje bezpočet procítěných a inspirativních lidských příběhů vystresované matky. Názorně jimi ilustruje její postupnou proměnu v laskavého a sebevědomého člověka. Vždy jim předcházejí vnímavé úvahy zobecňující vlastní zkušenosti, obohacené o pečlivou každodenní všímavost a vzájemně podnětnou komunikaci. Klíč k výchově dobrého člověka nalézá především v dovednosti zklidňovat stresové situace. Aby člověk mohl darovat dítěti přející lásku, pohodu, laskavost, trpělivost a soucit, měl by uvedené emoce vyzařovat ve svém jednání. Měl by je přirozeně rozvíjet, aby je dokázal štědře rozdávat. Soucit se sebou pomáhá a posiluje. Stejně tak naslouchání dětskému světu léčí a zahání stresy, zmírňuje konfliktní situace. Proti hněvu blahodárně působí citlivě volená slova, zdrženlivost, laskavost, bez trestů a křiku. V náročné, často zjitřené rodičovské výchově nemá být nikdo poražený. Vzájemně udržované a posilované vztahy stmelují a odvracejí citovou bouřku. Autorka Hunter Clarke-Fields se ve svých tvrzeních opírá kromě odborné literatury o výchovu vlastních dvou dcer. Ve výstižném líčení je přesvědčivá a velmi empatická. Čtenář jí snadno uvěří a s pomocí jejích cvičení, praktických rad, návodů a strategických postupů nabírá zdravý rodičovský optimismus. Umění vychovat dobrého člověka se lze naučit. V tom pramení síla její publikace.

Doma se mi objevila tahle série o rodičovství. Nevím, kdo rozhodl, že to bude série, možná nikdo, možná si jen já myslím, že to je série. Možná mám jen ráda stabilní a předvídatelné vzorce. Návrhy diagnózy přijímám do zpráv.

První část pracovně nazývám "se uklidni". Není až tak o tom, jak vychovat dobrého člověka, jako spíš jak vychovat sebe. Pokud jste prošli základním kurzem ochutnávání rozinek, tak tohle pro vás bude moc základní level. Pokud jste ještě rozinku neochutnávali, je tohle lepší start než se pokoušet začínat rovnou Bendovým buddhismem.

Druhá část je velmi on point a hlavně, je návodná. Hodně mi připomíná Jak mluvit aby děti poslouchaly, kterou vždycky doporučuju jako první volbu, ale když je tak dlouhodobě rozebraná, tak klidně sáhněte tady po Hunter. Sice má míň komiksů, ale mluví stejně moudře.

Moje největší obava vždycky je, že mě tyhle meditační kecy akorát nas... Mantry pro trpělivost by prostě někdy měly být jen boxovací pytle. Tady Hunter byla často velmi blízko, ale včas to zachrání něčím uzemněným.

Rozjezd je dobrej, příště si dáme Do nitra dětských emocí, což?

Od doby, co se mi narodily mé úžasné děti, každý den přemýšlím, co vše můžu udělat pro to, aby se z nich staly samostatné a zdravě sebevědomé děti, které se prostě ve světě, ve kterém budou muset žít, neztratí. Co si budeme říkat, snad nikdo jiný nás nedokáže tak vytočit jako naše děti. Ale skvělá zpráva je ta, že se se zlostí a jinými negativními emocemi dá skvěle pracovat. Má to pouze jeden háček – je potřeba chtít.

Během svého dětství si mnoho z nás prošlo různými vzorci výchovy, předávanými z generace na generaci, a na nezanedbatelné části to zanechalo velké šrámy na duších. Ne každý ale dojde k poznání, že je s tím potřeba něco provést, něco změnit. A změnit to v prvé řadě u sebe. A proč to vlastně píšu? Protože tato kniha je ideální společník pro ty, kteří cítí, že je potřeba něco udělat jinak, a to nejen ve výchově, ale i ve vztahu k sobě samému.

Trochu jsem se bála, že v ní bude mnoho těžko pochopitelné teorie nebo pasáže, ve kterých se omílá to stejné dokola, ale opak se stal pravdou. Celá kniha je zaměřena převážně na praxi. Její hlavní myšlenkou je všímavé rodičovství, které pokládá své základy na meditaci, vnímání sebe i okolí a žití přítomného okamžiku – to vše bychom mohli zahrnout do slova mindfulness. Kniha je neskutečně laskavá k rodičům i k dětem, je v ní mnoho praktických cvičení, které je nutné samozřejmě praktikovat, aby se mohly dít velké věci, a také je v ní mnoho tipů na další zajímavou literaturu. Já už mám některé tituly vyhledané a těším se, až se do nich ponořím.