Kniha Jaguár v kocovině je souborem reportáží z malířských cest Jana Dungela po Jižní Americe. Autor v nich čerpá ze svých pracovních deníků a čtenářům přibližuje pozoruhodná setkání nejen s divokými zvířaty, ale také s místními obyvateli a jejich kulturou. To vše na pozadí několikaletého natáčení dokumentů, které mají zachytit současný stav neotropické přírody - její krásu, utrpení i naději na záchranu. Do Jižní Ameriky se malíř a biolog Jan Dungel vypravil poprvé v roce 1992 jako člen výzkumného projektu Zoologického oddělení Moravského zemského muzea a venezuelské přírodovědné nadace FUDECI. Od té doby organizuje výpravy, které systematicky pronikají do zcela neznámých a neprozkoumaných oblastí při severním úpatí pohoří Neblina na hranicích Venezuely a Brazílie. V roce 2004 tam poprvé zdokumentoval neznámý druh primáta, který byl později popsán jako uakari neblinský (Cacajao hosomi). Výprava, které se účastnil v roce 2007, poprvé přesně zaměřila propojení povodí řek Orinoko a Amazonka, které předtím marně hledalo několik mezinárodních expedic. Po proslulé tzv. bifurkaci řeky Orinoko, která je známa již od konce 18. století, se jedná teprve o druhé obdobné hydrologické propojení řek v Amazonii a objev je zaregistrován u Královské zeměpisné společnosti v Londýně.