Problém dobra a zla jsou odvěkými tématy filosofie antické, ale i orientální (např.
zoroastrismus a další) a ovšem také zejména západní křesťanské filosofie, resp. teologie a etiky. V antické filosofii, ale i ve scholastice byla otázka dobra usuzována vždy v kontextu s dobrým životem a pravdou (/dobré = pravdivé) a proti lidskému zlu byly kladeny lidské ctnosti. Odtud se pak vyvinula i témata dobra a zla jednání v psychologii a zejména pak v psychologii morálky. Omezíme-li se na psychologii zla, vystupovaly tu neobyčejně zajímavé otázky jeho psychologického vymezení a původu; koho by nezajímal problém „zla v člověku“ a odkud se bere ? Vedle psychologického zla lidského, projevujícího se zejména v nejrůznějších zločinech tu ovšem vystupovaly další otázky, např. teologická, proč dobrotivý bůh zlo dopouští. S tématikou zla v psychologii, resp. v psychopatologii, se setkáváme u řady autorů, např. u významného existenciálního filosofa a psychopatologa K. Jasperse (1956 a jinde)); v souvislosti se svým „objasňováním existence“ rozlišoval tři aspekty zla: 1. morální (související s volbou pohnutky v souladu s mravním zákonem); 2. etické (vztah jednání a svobodné vůle, kdy zlo vychází ze slabého sebeovládání, resp. nedostatku poznání) a 3. metafyzický aspekt (střetávání lásky a nenávisti, rozvoje bytí a jeho ničení). Těchto několik vstupních informací k naší recenzi je nutných, abychom lépe a snad i hlouběji pochopili, co nám chtěl říci významný americký psychiatr a psycholog, svou knihou, která je předmětem této recenze. a to tím spíše, že již první slova této knihy zní: „Toto je nebezpečná kniha“ a na prvních stránkách této své knihy její čtenáře varuje před nebezpečím, které tato kniha přináší: „Omlouvám se čtenářům a veřejnosti za škody, které by tato kniha mohla způsobit, a úpěnlivě vás žádám, abyste s ní zacházeli s co největší opatrností“. Připomíná to varování středověkých mnichů, kteří do příruček k praktikování černé magie vpisovali na jejich titulní list „Cave haec legere – Střez se toto čísti“). A tak si, tímto varováním zaujatý čtenář, položí otázku v čem spočívá nebezpečí četby této vrcholně zajímavé knihy. Jejím autem je křesťansky založený psychoterapeut varující čtenáře před předčasným a nesprávným hodnocením lidí, považovaných za zlé, které může být pokrytecké. Dodejme k tomu, že existují závěry z empiricky šetřených zločinů a zločinců, ale i morálně založených jedinců, které poukazují na to, že potenciální zlo je přítomno v každém člověku a.za určitých okolností se může projevit v jeho jednání ve větší či menší míře. Z údajů jiných pramenů např. vyplývá, že asi 60 % zločinů připadá na impulzivní činy, má původ v nešťastném dětství a je motivováno pocitem ohrožení nebo ublížení. Autor, jak sám říká, měl svým varováním, kromě jiného, na mysli, „abychom své bližní soudili jen s velkou opatrností, a že tato opatrnost začíná při hodnocení sebe sama“. To neznamená, že nebudeme přemýšlet o zločinech také jako o vině a trestu u těch, kteří se jich dopustili – „soud musí být vynesen“ - píše autor, ale pokračuje, že: „Základní tezí této knihy je tyto specifické charaktery [rozumí se „zlých lidí“, pozn. M.N.] potřeba studovat – stejně jako lidské zlo obecně – vědeckou formou“.
V závěrečné kapitole své knihy pak náš autor podrobně analyzuje „nebezpečí psychologie zla“, „nebezpečí morálního soudu“ samého o sobě, a další rizika., hrozící zejména vědcům a terapeutům. „Zlo je ohavné“, píše na konci autor knihy naplněné množstvím rozborů případů jednání „zlých lidí“ a staví otázku, jak postupovat proti zlu, které mívá masku normálnosti (když izraelský psychiatr prohlásil Adolfa Eichmana, vraha milionů židů, za „naprosto normálního“). Posléze pak dospívá k závěru, který se mnoha čtenářům bude zdát diskutabilní: „zlo můžeme bezpečně studovat a zvládnout pouze tehdy, když na ně budeme působit láskou“. Avšak, řekl bych, že to působí jen jako prevence zla a tedy jako láskyplná výchova dítěte v láskyplném rodinném soužití. Tak je tomu v případě Josefa Fritzla (o kterém se náš autor také zmiňuje), nenápadného obchodníka, v rakouském městečku, ale bestiálního násilníka, který po léta věznil ve sklepě svou dceru, mučil ji hladem a tisíckrát ji znásilnil: tento těžký odporný zločinec, žil své nešťastné dětství bez lásky své osamělé matky, ale to ho nezbavovalo odpovědnosti za hrozný zločin, kterého se dopustil a byl za něj právem potrestán. Kniha má dva zajímavé aspekty: prvním je vylíčení řady kon- krétních kauz a druhým je diskutabilní postoj autora k hodnocení zločinů. Obojí činí z této knihy atraktivní pozoruhodnou knihu.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný
Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál