Zájemcům o psychologickou literaturu vydávanou Portálem je autorka této knihy, švýcarská psychoterapeuta a profesorka psychologie na univerzitě v Curychu, známá řadou svých knih, které zde již vyšly a svědčí o mimořádném zájmu o její dílo, které přitahuje zejména ctitele Jungovy analytické psychologie, jejíž je významnou představitelkou. Její knihy čtenáři zaručují, že ho uvedou pod povrch daných témat k archaickým zdrojům dušení dynamiky (např. v jejích knihách Imaginace jako prostor setkání s nevědomím, 1998, 2011; Dynamika symbolů, 2000; Úzkost a její smysl, 2012; Hněv a jeho smysl, 2010; Sny, 2013 a další) a tak je tomu i v případě zde recenzované knihy, neboť hloubku tak mocného lidského citu jako je láska může osvětlit zejména jeden ze symbolických produktů této archetypické hlubiny lidské touhy, pohádky. V knize, kterou zde recenzujeme uvádí Kastová tři následující témata, každé s dvěma dílčími tématy (uvádím je dále jejími vlastními slovy):1. získat schopnost milovat (o vývoji ke vztahové způsobilosti a cesta ze symbiózy k opravdovému vztahu), 2. najít toho druhého (o touze po druhém člověku a o hledání partnerky) a 3. růst jednoho díky druhému (muž a žena vysvobodí jeden druhého a cesta k opravdovému vztahu). Na symboliku těchto témat pak poukazuje rozborem řady pohádek, jejichž postavy a děje, které obsahují, přinášejí řadu významných symbolů vyjadřujících projekce, které „oživují podobné obrazy ve vlastní psýché“ a týkají se erotické touhy, „fascinace v zamilovanosti i fascinace v lásce“, které pak mohou „být projikovány na partnera nebo partnerku“. Jádro pojetí pohádek jako strukturovaných psychických projekcí podle Kastové spočívá v tom, že: „Když uvažujeme o pohádkách, uvažujeme o životě a o nás samých v souvislosti sezákladními potřebami člověka, jak se v pohádkách projevují, ale také s trápením, které člověka neustále potkává“. Příkladem je Pohádka o Jeníčkovi a Mařence v níž jde o „holé přežití“ a to, co v pohádkách vystupuje jako „zakletí“, „to v řeči psychologie znamená, že příliš vězíme v komplikovaném komplexu otcovském nebo mateřském. To může mít mnoho příčin“. Kromě již výše uvedených možností, vytváření trvalých vazeb, nám podle Kastové pohádky také vyprávějí „o tom, jak se z této ´začarovanosti´, z tohoto ´uhranutí´ vymanit“, tedy jak se zbavit neblahého vlivu nežádoucích mateřských a otcovských komplexů na erotické vazby mužů k žením a žen k mužům.

Rozhodně stojí za to, číst tuto knihu, setkávat se v ní se symboly a zamýšlet se nad tím, co mohou znamenat pro naše vlastními vztahy. Milan Nekonečný

Recenze zpracována pro nakladatelství Portál.

 Na první pohled malá knížka profesorky psychologie Vereny Kast z Institutu C.G.Junga v Curychu v sobě skrývá mnoho zajímavých myšlenek a interpretací šesti německých pohádek, ve kterých se jako ústřední téma objevuje vztah mezi mužem a ženou současně se vztahem mezi dítětem a rodičem. Autorka rozdělila knihu do tří částí: nejprve se věnuje pohádkám Železňák a Jorinda a Joringel, ve kterých hledá a analyzuje lidové moudro o hledání pravé a dospělé lásky spolu se schopností milovat. Ve druhé kapitole podrobně rozebírá pohádky Zelený rytíř a Poutník, kde se již soustředí na aspekty hledání partnera/partnerky a touze po něm/ní. Knížku završuje kapitolou Růst jednoho díky druhému, ve které se věnuje pohádkám Železná kamna a Skřivánče lvíče, co zpívá a skáče. Nabízí se námitka, že ani jedna z uvedených pohádek není v naší kultuře známá, nicméně obdobná témata můžeme najít i v českých pohádkách. Jediný rozdíl je v tom, že v našich pohádkách většinou hledá a vysvobozuje princeznu princ. V uvedených německých pohádkách je to naopak: princezna či dívka se snaží vysvobodit prince. Téma osamostatňování se od rodičů a vývoj vztahu k nim se však i v našich pohádkách objevuje ve stejné míře. Díky tomu, že autorka ve své knize vždy nejprve uvádí celou pohádku a teprve poté se věnuje její podrobné analýze, je text i obsah knížky velmi přehledný a srozumitelný bez zatěžující psychoanalytické terminologie. Knížka tak může dobře posloužit nejen narativním či dynamicky zaměřeným psychoterapeutům a psychologům, ale také může inspirovat běžné čtenáře a rodiče k zamyšlení se nad svými partnerskými a rodičovskými vztahy.

PhDr. Eva Šírová, Ph.D.