Spisovatel a rabín Harold S. Kushner přináší čtenářům skrze řádky své knihy podnětné myšlenky směřující k otázce, kterou si klade každý z nás – jak dojít k naplnění našeho života, jak dát našemu životu smysl, který nás ujistí o tom, že jsme byli pro svět významní.

               Řadě čtenářů se jméno Harolda S. Kushnera spojí především s jeho předchozím dílem Když se zlé věci stávají dobrým lidem, které se stalo velmi podpůrnou knihou pro každého, kdo čelil náročným událostem ve svém životě. Kniha Aby měl život smysl je napsána v podobném duchu jako předešlý titul, čtenáři poskytuje uklidnění, podporuje ho v zamyšlení nad svým vlastním životem a přináší mnoho podnětných úvah ke smyslu našeho bytí.

Kniha by se dala považovat i za osobní zpověď autora, který se snaží předat závěry své životní dráhy dalším lidem, a obohatit je tak o náhled na podstatu života. Autor představuje úvahy o smyslu života vycházející z jeho dlouholeté praxe v roli duchovního, poskytujícího podporu lidem v náročných životních situacích. Ač je literatura orientována duchovním směrem, biblické příběhy, které v knize autor předkládá, slouží především jako metafory přibližující situace, v nichž se ocitáme i my sami v dnešní době. Úvahy o smyslu života se nám tak přibližují v mnohem hlubším obrazu, který sahá až k podstatě lidství. Autor nezůstává pouze u biblických příběhů, ale doplňuje tyto úvahy i o aktuální příběhy, novodobé výzkumy a světovou literaturu (čtenáře jistě potěší, že autor zmiňuje i českého spisovatele Milana Kunderu).

Harold S. Kushner postupně začíná rozplétat neuvěřitelnou síť řady ovlivnění, které na nás mají ostatní lidé a zároveň jak my sami jsme spolutvůrci dějin lidstva. Kniha se neorientuje na otázku, jaký nám život přináší smysl, nýbrž na pohled, jak my sami můžeme život protkat smyslem.

Na začátku knihy autor vymezuje dva světy – jeden, ve kterém jsme neustále hnáni za tím být prvními a porazit všechny ostatní, a druhý, ve kterém se jedná o nás samotné a úsilí, které věnujeme tomu, aby náš život byl naplněn významností. Základní myšlenkou prostupující celou knihou je naše představa o nás samotných – každý bez výjimky chce obstát před sebou samotným, být dobrým člověkem. Že se jedná o spletitou cestu, poodhaluje na každé stránce své knihy.

Autor se v knize věnuje také otázce odplaty a odpuštění. Zabývá se důležitostí našich blízkých, lásce, kterou ostatním věnujeme, zájmu, který projevujeme dalším osobám. Poukazuje také na důležitost integrity každého z nás. Harold S. Kushner je mistrem propojování myšlenek a konec knihy tak představuje integraci jak všech předchozích kapitol, tak i jeho vlastního života. Skrze spletitost jednotlivých životů a návaznost jednotlivých rozhodnutí odkrývá další pohled na to, co vše může dát našemu životu smysl.

Kniha může být přínosem každému, komu imponují metafory, přirovnání a různé úhly pohledu nad otázkami životní cesty. Uvedený titul by také mohl být podpůrným bodem v terapeutickém působení, přinášející klientům pochopení, oporu a možnosti, jak se pokusit dát životu hlubší smysl.

Kniha znameho americkeho rabina, autora uz niekolkych bestsellerov, je uzasnou studnicou ludskej mudrosti, ktora na pribehu biblickeho Jakuba jednoduchym jazykom priblizuje pravdy o sucasnom cloveku. Je spustacom nielen na zmenu pozerania sa na svet, ale priamo iniciatorom zmeny v zivote, pravda pre kazdeho, kto je ochotny sa pre tie pohlady otvorit. Autor je rabin, no pri interpretacii jednotlivych biblickych stati nejde urputne po zidovskej linii, naopak jemny, korektny jazyk je nad denominaciou. Kniha ma iba 145 stran a je rozdelena do 8 kapitol, ktore na seba prirodzene navazuju. Spomenuty Jakubov pribeh je prelozeny do sucasneho sveta, v ktorom sa najdeme a vedie knihu hlavne v jej prvej casti.

V jednotlivych kapitolach sa autor dotyka citlivych tem ludskej falosnosti, biedy, klamstva. Popis tychto ludskych neduhov nevyvolava dojem odsudzovania zloby sveta, ktory je zly. Naopak, na zaklade praktickych pribehov (pouziva aj svoje vlastne zazitky a skusenosti) odkryva podstatu neduhov, "ich miesto v spolocnosti". Vrcholom takehoto popisu je vysvetlenie, ake je to vlastne neuzitocne a ze loz alebo kradez vlastne nikam nevedie. Tento zaver si citatel vytvori sam, pretoze cez dej knihy nie je k nicomu tlaceny, s nicim moralne konfrontovany.

Pridavam niekolko hodnotnych citatov:

- AKo casto nenavidime ludi, ani nie preto co robia alebo kto su, ale ze nam pripominaju nieco, co na sebe nemame radi a co by sme si radsej nepripominali.

- Boh nam nikdy neslubil, ze zivot bude spravodlivy, ale slubil, ze ked budeme celit bolesti a nespravodlivostiam sveta, bude s nami

- kazdy kto rozosmeje dieta, meni svet k lepsiemu

- stagnacia je stav, kedy myslime len na seba