Pracujete s dětmi? Hledáte zajímavou publikaci, kde se můžete inspirovat různými aktivitami pro práci s dětmi? Deborah Plummer je autorkou knihy s názvem Hry pro rozvíjení sociálních dovedností u dětí 5-12 let a nabídne vám celou škálu her pro rozvoj sociálních dovedností. Knihu vydal Portál v Praze v roce 2021.

Kniha je rozdělena na 2 části. Část teoretickou, ve které se dozvíte něco o problematice sociálních dovedností, proč je vlastně třeba je v životě rozvíjet, ale také něco o sebereflexi i o našich emocích. V teoretické části se dozvíte výsledky zajímavých výzkumů ohledně hry a sociálních kompetencí. V té druhé části, tj. praktické, naleznete konkrétní hry rozvíjející sociální dovednosti. U každé hry je uvedeno to, co díky hře rozvíjíme. Např. naslouchání, paměť, soustředění, oční kontakt, neverbální komunikaci, či představivost. Dále také časovou dotaci, i věk, pro který je hra určena, také návod, jak se hra hraje, její obměny a samotnou reflexi, která je u těchto her nesmírně důležitá. Taktéž zde nechybí prostor pro poznámky. V knize naleznete i tzv. ledolamky, hry na prolomení ledů, prvních obav a ostychu u dětí, které se třeba ve skupině ještě neznají.

V knize se dozvíte i řadu zajímavých tipů, jak vybírat vedoucího ve skupině, pro jakou skupinu je hra určena, jak stanovovat pravidla hry. Čeká na vás celkem 81 her podporující a posilující sociální dovednosti jako je schopnost naslouchat, spolupracovat ve skupině, dělit se o něco, soucítit, rozumět neverbální komunikaci, řešit problémy, soustředit se, být empatičtí a mnoho dalších dovedností. Všechny hry umožňují dětem na sobě dále pracovat, stavět na již osvojených dovednostech a prohlubovat je. Každá hra je označena řadou symbolů, které pomáhají s výběrem těch nejvhodnějších pro určitou skupinu dětí.

Hry můžete využít v družině, ve škole, v terapeutických skupinách, ale i na dětských táborech. Tyto hry lze hrát i doma v rodině s rodiči ale i pěstouny. Tuto metodickou příručku doporučím všem učitelkám mateřských, i základních škol, taktéž vychovatelkám školních družin a školních klubů i vedoucím různých kroužků a táborů. Její využití je rozhodně všestranné. Jsou vhodné pro děti od 5 do 12 let.

Kniha se mně velmi líbila a zaujala mě svým obsahovým zaměřením. Jelikož pracuji s dětmi a sociální dovednosti v dnešní době trochu pokulhávají, je totiž třeba je u dětí rozvíjet. Doma už mám velkou řádku knih s podobným zaměřením. Pro sociální oblast jich ale zase tolik nemám, tak jsem za ni moc ráda. Velmi dobře jsem se v ní orientovala. Líbilo se mně, že autorka se na začátku věnuje stránce teoretické. Hrám je věnována ta druhá část, tj. praktická. Hry jsou detailně rozpracované, přehledné a hned vidíte, co vše díky nim procvičujete, což si myslím, že je stěžejní. Zaujalo mě několik her. Např. Pošli úsměv, díky které můžete vnímat, jak se vaše tělo cítí, když se usmíváte, co znamená poslat druhému úsměv. Dále také hra Ukaž, jak se cítíš, ve které dáváte najevo druhým, jak se cítíte. Díky této hře se dozvíte, proč někdy někomu nerozumíte, a že lidé dávají najevo stejné emoce různým způsobem. Her, které stojí rozhodně za zmínku je zde opravdu mnoho. Každý zde najde to své pro svou práci pedagoga, ale i rodiče. Rozhodně stojí tato metodická příručka za přečtení a podrobné prostudování, jelikož zde najdete opravdu mnoho inspirací.

A navíc se ještě může něco přiučit. Už několikrát jsme totiž narazili na skutečnost, že jsou dovednosti, které máme vrozené, jiné okoukáme. No a další se potřebujeme naučit. A co víc, dále je rozvíjet, protože nejsou vůbec žádnou samozřejmostí a potíže s nimi může mít i dospělý, natož menší a mladší dítka. Do této kategorie spadá i skupinka skrytá pod názvem sociální dovednosti. V anotaci se zevrubně dozvíte, co se pod tímto pojmem vlastně ukrývá:

Hraní je pro děti zřejmě ta nejpřirozenější činnost. Není proto vůbec divu, že po tomto způsobu podání a učení terapeuti, psychologové, učitelky, družinářky a další sahají nejčastěji. Publikace Hry pro rozvíjení sociálních dovedností u dětí 5-12 let je proto vhodná zejména pro toho, kdo s dětmi pracuje – ve školce, ve škole, v kroužku a podobně. Běžný smrtelník (nadneseně řečeno) v ní zalistuje, možná se něčím inspiruje třeba na nějakou oslavu či zabavení většího nebo menšího počtu dětí, ale jinak je pro něj kniha více méně nepraktická. Nenajdete tu „úkoly“ či zadání pro dvojici nebo jednotlivce.

Publikace sama o sobě je rozdělena na dvě hlavní části. První se zaměřuje na trochu té teorie, aby uživatel (záměrně volím toto slovo, neboť kniha a text v ní je určen právě k tomu, aby nebyl jen jednou, dvakrát přečten, ale pravidelně užíván a používán) věděl, jak s hrami pracovat. Jak je formulováno jejich zadání, na co se zaměřují, jaké jsou předpoklady pro to, aby se s hrami dobře pracovalo, jak vybírat skupiny. Objevuje se tu i pojem „nesoutěživé hry“, který mě hodně zaujal. Proč? Protože pod pojmem hra si často můžeme mylně představit, že jde právě o jakousi formu závodu či soutěže. Jenže hrát si můžeme prostě jenom tak.

Je zde mimo jiné i rozepsáno konkrétněji, která hra rozvíjí tu kterou základní schopnost či specifickou dovednost, aby se usnadnilo vybírání. Objevují se i příklady z praxe a konkrétní situace pro lepší orientaci. Rovněž je tu i jakási obhajoba nebo, chcete-li zdůvodnění, proč vůbec sociální dovednosti rozvíjet právě hrou a jak tyto dovednosti udržet.

Druhá část se potom věnuje hrám samotným. Na úvod jsou opět pro připomenutí vysvětleny jednotlivé symboly použité v zadání hry plus instrukce, jak vybrat vedoucího skupiny… následuje osm různých kategorií her včetně návrhů obměn a prostor pro poznámky a vlastní reflexi. Rozvíjet se tím pádem budou nejen děti, ale i samotný pedagog, což vnímám jako přidanou hodnotu. Deborah M. Plummer tím názorně ukazuje, že i toto je důležitý prvek. Nejen učit a vést, ale i sám se něco dozvědět. Ať už o sobě a svých reakcích, ale i o způsobu, jakým s dětmi pracuji a co si z toho odnáším.

Prosím vás, já pedagog rozhodně nejsem – technicky vzato jsem kancelářská krysa, toho času působící jako provozní v sauně. Toliko však můj „nezávislý“ pohled. Vedete nějaký oddíl? Pořádáte tábory? Učíte v mateřské škole nebo ve školní družině? Tak přesně pro vás tato knížečka je a její koupí neprohloupíte, protože internet má možná své zdroje, ale kniha je pořád kniha!

5/5

Publikace, kterou vám nyní představím, sice není určená přímo rodičům, přesto jsem si ji objednala, pročetla a hodlám ji aktivně využívat. (Už jsem ji s dětmi i trochu vyzkoušela). Je totiž plná nápadů na zajímavé aktivity a hry s malými dětmi, které rozvíjí jejich sociální dovednosti. Snažím se sice dětem vysvětlovat, že si mají navzájem pomáhat, spolupracovat a nesoupeřit mezi sebou, ne vždy se mi to ale podaří. Díky těmto hrám mám možnost je naučit, jak to brát vážně a využívat spolupráce vždy, v každé situaci, kdy se to hodí.

O autorce

Knihu Hry pro rozvíjení sociálních dovedností udětí 5-12 let napsala Deborah M. Plummer, což je vysokoškolská pedagožka v Leicesteru a také terapeutka. O práci s dětmi (i s dospělými) již napsala mnoho jiných titulů. Využívá své znalosti i zkušenosti a vkládá je do svých knih, které pak mohou využívat jak rodiče, tak i učitelé, vedoucí kroužků apod.

O publikaci

Tato publikace je určena především školám a mateřským školkám, v terapeutických a podpůrných skupinách, na dětských táborech a podobných akcích, kde se děti společně setkávají. Není tedy primárně určena rodičům. Přesto jsem si po jejím pročtení jistá, že ji i já prakticky využiji. Jednak mám dvě děti, které mohu učit respektu a spolupráci mezi sebou – třeba jim to pomůže od toho věčného rvaní a handrkování – a také se často setkáváme s kamarády a jejich dětmi, takže je vždy s kým „pracovat“.

Autorka vyvinula jednotlivé hry tak, aby děti pochopily a v praxi se naučily správnému přístupu k ostatním dětem v okolí, snadněji navazovaly vztahy, nacházely kamarády a také aby si je udržely a nepřišly o ně nevhodným chováním. Aby se uměly vzájemně podpořit a pomoci si, dělit se o různé hračky nebo dobroty, aby uměly naslouchat jeden druhému a vzájemně se povzbuzovat nebo si pomoci. A to všechno pomocí her, tedy zcela nenásilně, zato zábavně.

Autorka v publikaci předkládá nejprve dvě kapitoly, v nichž vysvětluje jednak různé podstatné pojmy, ale především to, jak k publikaci přistupovat a jak jednotlivé hry využívat, aby byly co nejefektivnější. Rozhodně doporučuji tyto dvě kapitoly nepřeskakovat, protože vám umožní zamyslet se i nad vlastním přístupem ke svým dětem. Já sama ten svůj poměrně hodně přehodnotila a uvědomila jsem si, že jsem již sklouzla do jakési rutiny, kdy místo nenásilného vysvětlení a poučení děti spíše sekýruji. A to je také nejspíš důvod, proč to často nefunguje.

Můj názor

Měla jsem trochu obavu, že kniha nebude úplně pro mě, když není primárně určena rodičům. Musím ale s klidem poznamenat, že mě hodně pozitivně překvapila a potěšila. I když se jedná o práci se skupinkou dětí, najdete tu cvičení, které se dělá ve dvojicích, což je pro mě a pro mé dva špunty ideální varianta. Také se mi líbí, že jednotlivé hry se nemusí hrát pořád stejně, ale dají se obměňovat – mají i více variant.

Co mě naprosto nadchlo, je práce s emocemi dětí. To je totiž něco, co nám dělá problém. U Nely už tak moc ne, ale Jiřík má s emocemi, a hlavně výbuchy vzteku velký problém. A já tím pádem také. Díky úvodním kapitolám a vynikajícím popiskům u jednotlivých her se nemusíte bát, že byste nepochopili, jak správně hru hrát nebo jak přistupovat k různým situacím. Autorka vše podrobně a empaticky popisuje a u každé hry ještě zdůrazní, jaké vlastnosti u dětí rozvíjí. Díky tomu si můžete jednoduše knihou zalistovat a vybrat si, co budete s dětmi hrát, podle toho, jakou emoci nebo vlastnost potřebujete rozvíjet, popř. se naučit zvládat.

I když je publikace určena školkám, já ji rozhodně doporučím i aktivním rodičům, kteří se svými dětmi rádi hrají různé hry a hledají varianty, které by jim mohly pomoci zvládat komplikované nebo stresující situace.

Hodnocení: 5/5