Tato kniha mě zaujala svým názvem. Víc a víc si uvědomuji, jak je důležité mít sama sebe na prvním místě, a zároveň být sobecká zdravým způsobem. Vybalancovat to do úměrných výšin, abych neublížila svým blízkým, je náročné, ale stojí to za to. Pozoruji to ve svém okolí a učím se také komunikovat a často si uvědomuji chyby u cizích a své vidím někdy pozdě, někdy špatný úhel, ale jde to. Proto se snažím číst i literaturu, která by mi v tom mohla pomoci. Příkladem je tato kniha, kterou jsem četla po chvílích delší dobu, přemýšlela nad textem, ale stálo to za to.

Kniha je rozdělena do sedmi dílů. První se jmenuje Za vším hledej emoce. Současná doba je náročná na emoce. Jak poznáme, co je správné? Hezky je to rozepsáno, ale ve zkratce. Důležité je, že až příjde emoce, zastavme se a zeptejme se: Co právě teď cítím? A pojmenovat ji. Každá emoce, která nás někdy navštíví, se vždy projevuje tělesnými pocity. Je dobré, když pracujeme s emocemi, pomaleji dýchat. Dech je nejjednodušší a nejefektivnější nástroj při práci s emocemi. Na práci s emocemi klade autorka velký důraz, protože jsou našim vnitřím radarem, který každou chvíli monitoruje data našeho těla a okolního prostředí.

Je to něco, co dokážeme popsat a odhalit světu pouze my sami. To je velmi důležitá myšlenka k uvědomění. Kolikrát jsem slyšela od známých, že to měl přece poznat, vždyť mě zná. Vždyť to na mě viděl… Nikdy nevíme, co se přesně děje v druhém člověku, ani když ho známe. Proto je nejdůležitější komunikace. Nebudu čekat, až si toho všimne, prostě mu to řeknu. Ať je to prosba o pomoc, ať je to sdílení. On není děd vševěd, ty mu to řekni. To ti hodně pomůže, aby ten druhý pochopil, co se v tobě děje.

Rozebírání emocí nás provází celou touto knihou. Pamatuji si, někdy před patnácti lety jsem začala řešit problémy ze žlučníkem. Šla jsem na etikoterapii a první co jsem slyšela bylo, vy jste velká koule strachu. Vůbec jsem si to neuvědomovala a zpětně uznávám, že to byla velká pravda a i dnes často se strachem pracuji, protože strach nemá ovlivňovat moje emoce. Poslední dva roky, jsem zjistila, že mi nejvíce pomáhají procházky a nejlépe v přírodě, v lese. Proto jsem za ně vděčná, přinášejí mi vnitřní klid. Je to dokonce vědecky dokázáno. V nějaké japonské studii jsem četla, že pokud jsou procházky v přirodě, tak nejsou antidepresiva.

Zpět ke knize. Emoce není nepřítel. Pokud chceme změnit svůj přístup k emocím a naučit se s nimi pracovat, musíme se zaměřit na své návyky a změnit je. Cítit se špatně, protože se cítíš špatně, ti nikdy nepomůže se cítit lépe. Proto je důležité zaměřit pozornost na sebe a uvědomit si 3 věci, za které jsme vděční, které nás potěšily a ve kterých jsme fakt dobří.

Druhý díl vypráví jak je na tom mozek a emoce. Třetí se nazývá Okno tolerance. To je velmi zajimavý díl. Jsou tu techniky jako např.obejmi se, udělej něco jinak, zachumlej se do deky, představ si bezpěčné místo. Prostě to si musíte přečíst.

Čtvrtý díl je o SOS systému ohledně stravování, přejídání a odpočinku. Je tu rozebrán spánek, který hodně lidé šidí. V práci osm hodin je nutnost, ale osm hodin spánku, ne? To je můj velký problém, ale pracuji na tom.

Pátý díl je o tom, jak konkrétně pracovat s emocemi. V šestém se dozvíme konkrétní situace a jak na ně.

Sedmá část je Závěr, kde autorka shrňuje, nekašlejme na sebe a starejme se o sebe pravidelně. Tak to je.

V každém případě vám kniha mnoho dá a co vám vezme? Možná čas, který ale věnujete sobě, takže je to OK.

Hodnocení:100%

Velmi praktická a laskavá kniha o emocích, seberegulaci a dalších praktických tipech z praxe KBT terapeutky. Tereza Hrušková je známá také svým projektem "KPsychologovi", kterým se snaží bořit mýty o návštěvě psychologa a celkově o tématu péče o duševní zdraví. Zkuste si napsat do vyhledávače #nekaslinasebe. Spoustu praktických tipů najdete i v knize právě pod tímto hastagem. A když jsem zmiňovala, že je kniha velmi praktická, je tomu tak doslova. U techniky "dělej něco jinak" je text vytištěn vzhůru nohama, a tak si prostě musíte celou knihu otočit, abyste si mohli text přečíst. Jednoduché a s humorem.

Knihu můžeme vřele doporučit všem , kteří se občas cítí zahlceni emocemi - svými nebo emocemi druhých. A to jsme v dnešní době téměř všichni.

Výborná knížka. Chcete-li mít "instantního průvodce" vlastními emocemi stále na dosah a k tomu zažívat pocit, že kamarádíte s psycholožkou a psychoterapeutkou, která je v tom, co prožíváte, lidsky s vámi, rozhodně doporučuji publikaci Nekašli na sebe. V úvodu jsem trošku "zadrhávala" na místech, kde autorka neoslovovala čtenáře typicky ve 2. os. množného čísla (nevíte-li si rady, vyhledejte pomoc), ale v 1. os. množného čísla (nevíme-li si rady, vyhledejme pomoc), ale s každou další přečtenou kapitolou jsem její záměr víc a víc chápala a oceňovala. Autorka čtenáře neoslovuje z pozice experta, který už všechno ví a ovládá, ale je v tom hledání a zkoušení s námi. Dává nám zažít pocit, že hledat a zkoušet různé postupy je přirozené a správné. A to oceňuji.

Text je napsán tak srozumitelně, že si jej umím představit v rukou dospívajících, kteří chtějí sami sobě lépe porozumět, naučit se pracovat s vlastními emocemi, vnímat, jak sami k sobě promlouvají, jak a proč se točí někdy v bludném kruhu vlastního prožívání a jak z něj ven, jaký vliv má na emoce strava, odpočinek a spánek a jak mohou své emoce vědomě ovlivňovat. Vlastně bych ten text v rukou dospívajících moc ráda viděla, protože díky němu leccos pochopí a mají šanci rozvíjet psychickou odolnost a lépe porozumět sami sobě i druhým. Stejně tak knížku dle mého názoru ocení dospělí lidé, kteří se chtějí cítit lépe, věnují se seberozvoji a sebepoznání, a kromě nich také psychologové a psychoterapeuti pracující s dospívajícími a dospělými. Knížka je totiž kromě zajímavě podané teorie zároveň také pomyslným "kufříkem" (či chcete-li sbírkou) více než 80 technik, tipů a konkrétních cvičení. Úžasné je to, že nabízí jak rychlé (minutové či pětiminutové) tipy, tak i delší a hlubší techniky. U žádné z nich jsem si ale v duchu nepomyslela nic v tom smyslu, že je to (časově) tak náročné, že u toho málokdo vydrží. Oceňuji také dobré a přehledné členění textu, doplňkové ilustrace a výzkumy a vlastními zkušenostmi orámovanou lidskost, která na čtenáře dýchá od úvodního věnování až po závěrečné poděkování.