Pokud jste mladá maminka a máte malé děti, tak časem poznáte, že každé je jiné, má jiný charakter, potřeby a jinak reaguje na své okolí. A možná jedno z nich se i snadno naštve. Někdy natolik, že nevíte, co s ním dělat. Tak, tato kniha je právě pro vás.

V létě jsem hlídala malou vnučku, která si hrála o rok starší holčičkou. Přitom jsem si povídala s její maminkou a vyzvídala, co mně za rok s vnučkou čeká. Maminka se rozpovídala o svém trápení, které už měla s dcerkou za sebou. Bylo to období vzdoru a trucování, kdy sebou kdykoli hodila o zem a nechtěla se ani oblékat ani jít do školky. Trucovala, křičela, brečela. Tak to jsem nečekala a na moji otázku, co maminka dělala, jen pokrčila rameny a řekla, že jí nechala být a čekala až se vyvzteká. No, možná to bylo řešení, ale když máte být v určitou hodinu v práci nebo dítě ve školce či škole, řešení to není.

Proto mně zaujala kniha z produkce nakladatelství Portál s názvem Výbušné dítě. Její autor Ross Greene je tvůrcem nové metody práce s dětmi, jejichž výchova je pro mnohé rodiče výzvou. Pracoval s několika tisíci dětmi, o kterých je v knize řeč. Tvrdí, že děti nejsou manipulativní, že si nevynucují pozornost ani jim nechybí motivace. Stejně tak rodiče nemusí pasivně přihlížet k agresivnímu chování svých potomků. Říká, že děti, které se na všechno zlobí a rychle se naštvou, mají řadu vlastností, které lze díky úpravě výchovných postupů využít tak, aby se z nevýhody stala výhoda. Ale jak to udělat? To vše v knize tento zkušený autor popisuje, udává konkrétní příklady ze své praxe. Nelze zde návod popsat několika slovy, jak změnit chování výbušného dítěte, ale při čtení knihy pochopíte, že i vy musíte přístup ke svému dítěti změnit. Měl by k tomu pomoci i Dotazník nedostatečných schopností a nevyřešených problémů, který najdete na konci knihy. Rovněž si ho můžete stáhnout na vybusne_dite_dotaznik.pdf.

Myslím, že je to velmi dobrá kniha, poslouží i jako prevence k výchově svých potomků. Autor říká, že rodiče na výbuchy svého dítěte obvykle reaguji příkazy a zákazy nebo formou špatných a dobrých bodů za jejich chování. Tato cesta však nevede k řešení problémů, které se mnohdy stupňují zejména v pubertě. A jelikož jsme milující rodiče, je třeba hledat jinou cestu. A tu nabízí autor v této knize.

Knihu by však měli číst i učitelé ve školkách i školách a psychologové i psychiatři, kteří pracují s dětmi, jako svými pacienty.