Že jsou kuřátka trochu neposedná, víme. Zjistí to i maminka slepice, protože se jí jedno ztratilo. Slepička se chová jako správná kvočna – je trochu splašená a svoje kuřátko intenzivně hledá. Co myslíte, najde ho? Nebudeme lhát, publikace Kde je moje kuřátko? je určená dětem od dvou do pěti let, takže nemůže skončit jinak než dobře. Nás hlavně zajímá, kde maminka slepička svoje mláďátko hledá.

Knížka je zpracovaná tak, aby zaujala malé zájemce o předčítání příběhu. Patří mezi tituly, kterým dominují ilustrace a obsahují menší množství textu – poměr tak akorát, aby se děti nenudily a přitom poznaly něco nového.

Koncept trochu připomíná jeden dil Krtečka – Krtek a vejce – v němž je to naopak, Krtkovi na hromádce přistane vajíčko, z něj se vylíhne kuřátko a spolu pak hledají jeho maminku. V knižním příběhu se slepice vydává na dvorek mezi zvířata a pátrá po svém mláděti. „Neviděli jste někde moje děťátko? Chybí mi jedno kuřátko.“ Tak začíná a pokračuje každé slepiččino zastavení u zvířat. Kuřátko hledá u koní, kočky, psa, krávy, ovce, děti tak nenásilnou formou poznávají domácí zvířata a jejich mladé a taky počítají do desíti.

Text je dílem Sylvie Dolákové, ilustrace vytvořila Klára Kubešová. Obrázky jsou opravdu nádherné, pastva pro oko. Výrazné, s důrazem na detail (budeme hledat zbloudilé kuře a počítat ?? ). Barevné spektrum odpovídá námětu, ilustrace jsou laděny do přírodních odstínů, převládá hnědá, žlutá a zelená.

Díky interaktivnímu využití, kdy s dětmi hledáte kuřátko a zároveň zjišťujete, jak to vypadá v hospodářství mezi domácí zvířenou, je knížka zábavná a děti u ní vydrží. Na obrázcích pátrají po kuřeti, počítají mláďata a vy je můžete dále dovzdělávat – povídat si o zvířatech, ptát se, jak dělá kočka, pes, jak se jmenují jejich potomci, čím se živí a podobně. Na konci knihy je navíc povídání pro rodiče a učitele, v němž Sylvia Doláková nabízí další možnosti, jak děti rozvíjet. Můžete s nimi debatovat o všem, co vás k příběhu napadne, ptát se jich, jak by při hledání postupovaly ony, zahrát si pohybové hry. Možností je víc než dost, takže knížka najde bohaté využití zejména ve školkách.

Pokud si s dětmi čtete rádi o zvířatech a přivítáte přidanou hodnotu příběhu, je tato publikace přesně pro vás.

Sylvie Doláková, učitelka z mateřské školy a lektorka angličtiny pro nejmenší vyučuje u nás i v zahraničí, přispívá do odborných časopisů a píše pro malé i větší čtenáře velmi krásné publikace. Debutovala u nakladatelství Portál publikací Umíte to s pohádkou?, dále jí vyšly knihy Hravá angličtina první i druhý díl a nyní Kde je moje Kuřátko?

Kde je moje kuřátko (Sylvie Doláková, ilustrace Klára Kubešová, nakladatelství Portál), čtení pro děti

Zdroj: archiv recenzentky

Ilustrátorka Klára Kubešová se zaměřila na motivy statku, a tak vám svým způsobem představí různá hospodářská zvířata v krásně barevných celoplošných obrázcích. Její kresby jsou autentické, ale svým způsobem také lehce specifické. Ovšem nic, co by děti mátlo. Jsou to jen takové maličkosti, jako například zakulacené protáhlejší čumáky u psů, roztomile kulaté hlavy jako hlávky zelí u králíků nebo sympatické, lehce se usmívající krávy. Působí to, že zvířata Kláry Kubešové mají svou vlastní osobnost a věřím, že osloví nejen malé čtenáře.

Než vám představím příběh, ráda bych vám pověděla o závěrečném návodu, který je prakticky jako bonus a běžně jej pohádky opravdu nemívají. Tento rádce pro rodiče, prarodiče, ale i učitele navádí k dalším možnostem využití publikace, jež by vás třeba ani nenapadly. Možnosti se rozkládají na několika stranách, využívají nejen samotný příběh, kdy nabádají nejen k názornému počítání, ale pracují i s eventualitou pohybových her, kreslení, nauky básně či kreativních výrobků. Tím se titul opravdu odlišuje od běžných knih. Ačkoliv někteří dospělí čtenáři jsou tvořiví a umí tedy využívat knihy i jinými způsoby, tak v tomto případě máte vše naservírováno a stačí se jen nechat vést a užívat si příjemný čas s vašimi ratolestmi.

Kde je moje kuřátko (Sylvie Doláková, ilustrace Klára Kubešová, nakladatelství Portál), čtení pro děti

Zdroj: archiv recenzentky

Kde je moje kuřátko je jednoduchá pohádka, možná trochu inspirována Kuřátkem v obilí od Františka Hrubína, které jste jako děti asi zbožňovali. Dějová linie se zaměřuje na počítání a seznámení s rozmanitými hospodářskými zvířaty.

Prakticky se dílo zaměřuje na slepičku a její kuřátka, ovšem hned v úvodu slepičí maminka zjišťuje, že jí jedno její děťátko chybí! Trochu vystrašená se jej vydává hledat po statku a ptá se všech přítomných zvířat, zdali ztracené kuře neviděli. Pozorný malý čtenář ho na stránce může nezbedníka snadno objevit a putovat tak až na závěr příběhu, kde naštěstí všechno dobře dopadne.

Rozkošné a jemně emotivní pátrání po kuřátku bych doporučila dětem předškolního věku a prvňáčkům, jelikož dbá na počty, poznávání zvířat a různé hrátky. Já jsem si početla s prvňáčkem i předškolním dítkem a moc se nám kniha líbila.

V nakladatelství Portál vyšla Sylvii Dolákové, učitelce MŠ a lektorce anglického jazyka, kniha pro děti – Kde je moje kuřátko? Knížka vypráví o jednom ztraceném kuřátku a je určena pro děti od dvou do pěti let. O krásné ilustrace se postarala Klára Kubešová. Nakoukněte se mnou do knihy a pojďme si o ní malinko povyprávět.

V roce 2015 vyšla Sylvii Dolákové v Portále rovněž dětská kniha Umíte to s pohádkou? Nyní si však povíme příběh o zatoulaném kuřátku. Příběh je to velice jednoduchý. Maminka slepička si přepočítává svá kuřátka. „Jedno, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, … ? Jedno chybí! Kde jen může být?“ A tak začne velká pátrací akce po zatoulaném mláďátku.

Nejdříve se maminka slepička zastaví u pejsků, kočiček, koníků, kraviček, oveček, ale i králíků či prasátek, jestlipak její mláďátko není mezi jinými zvířátky zatoulané? Jak celý příběh dopadne, se nechte překvapit v knize.

Na úplném závěru autorka sepsala řadu rad, jak s knihou a dětmi pracovat. Rodiče, prarodiče i učitelé budou tedy po přečtení vědět, jak s knihou naložit. Děti se naučí poznávat pomocí bohatých ilustrací domácí zvířata. Naučí se pojmenovat jejich druhy a rody (kočka, kocour, kotě). V příběhu nejsou jednotlivá zvířata pojmenovaná. To rodiče či učitelé se stanou dětem rádci, a když dítě nebude vědět, zodpoví správné názvy například mláďat oni.

Při příběhu by měli děti sledovat, kde se kuřátko na obrázcích schovává a proč ho máma slepička přece nemůže vidět.

Rodiče by měli doplnit příběh o své doplňující povídání, co vše mohou děti na obrázcích vidět. Přidávají kontrolní otázky, zda je dítě vtažené příběhem i ilustracemi do děje, a umí je správně zodpovědět a zda vás vnímá.

Zahrát si s dětmi můžete i různé pohybové hry, které jsou rovněž uvedeny jako tip v doslovu autorky.

Kniha potěší nejen naše nejmenší svými pestrými ilustracemi, ale i celkovým provedením s řadou tipů na práci s knihou. Jak již bylo řečeno, ocenit ji mohou i učitelé v mateřské škole.

Portál je pro mě jedním ze srdečních nakladatelství, protože vydává samé zajímavé, hravé čtivo, které nesmí chybět v mé ani dceřiné knihovně. A že má řadu poutavých knih i publikací, o tom není pochyb. Tudíž tuto dětskou knihu také vřele doporučujeme.