Témat, která je s dětmi potřebné a důležité probrat, existuje bezpočet. Občas si jako rodiče, prarodiče, starší sourozenci či pedagogové můžeme připadat bezmocní, neb nás nenapadne, jak to či ono naťuknout a otevřít si dveře pro diskusi. Dnešní dětská knížka je vhodným adeptem, pokud se jedná o strach. Ten má, jak známo, mnoho podob. Nemusí jít jen o strach z výšek nebo pavouků, ale co třeba takový strach z neznáma, ze změn, z nového prostředí?

Po dlouhé době mám chuť s anotací nesouhlasit. To, co na světě potřebujeme nejvíc, nejsou kamarádi. Ale v tom se mohou naše názory vzhledem ke zkušenostem a rozdílným životním cestám velmi lišit. Já jsem si tak v příběhu našla něco zcela jiného.

O důležitosti kamarádství si můžeme popovídat v komentářích. Někdo je rád obklopen lidmi, jiný je rád sám. Rozhodně je dobré mít se o koho opřít, ale život mě naučil, že v těch úplně nejhorších a nejzásadnějších chvílích se můžete spolehnout akorát sami na sebe. Tajemná Krabička je neuvěřitelně variabilní – jak se názorně ukazuje. Je-li dětská kniha uchopena správně, nechá pracovat dětskou fantazii a té se meze nekladou.

I dospělý si z příběhu o 32 stranách něco odnese. Má možnost podívat se na svět jinýma očima. Ať už je v Krabičce cokoli, bojí se ven. Strach je nám vlastní a do určité míry je i zdravý, protože s ním jde ruku v ruce respekt a opatrnost. Zároveň znám velmi dobře panické ataky a mám doma kardinálního plašana. Mít tak možnost zprostředkovat cácorce, že strach je přirozený, kvituji s povděkem.

Zároveň se i v příběhu ukazuje, že vše chce svůj čas a i bázlivé zvířátko se nakonec odhodlá. To není spoiler, že ne? Ilustrace Paola Proietttiho jsou milé, nekřiklavé, jemné a rovněž realistické. Zvířátka jsou sice polidštěná (pořádají třeba večírek či piknik), avšak podobu si udržela skutečnou, stejně tak les. Textu není přehršel, pročež je Krabička vhodná i pro prvňáčka jako dárek na léto, aby si mohl číst sám.

Isabella Paglia přinesla milý pohádkový příběh, který v sobě nese poselství i hloubku, kterou byste možná na první dojem nečekali. Nejde o žádnou bichličku, takže vám zabere jeden večer, ale ničím neurazí. Naopak pohladí i nepatrně poučí.

TO NEJCENNĚJŠÍ, CO MŮŽEME MÍT, TO NEJLEPŠÍ, ČÍM MŮŽEME BÝT…KAMARÁD – touto větou končí nedlouhá knížka určená pro děti od 5 let. Díky celostránkovým ilustracím, nedlouhému příběhu (pár vět na každé dvoustraně) bych se ji vůbec nebála nabídnout i mladším dětem.

Nádherné něžné realistické ilustrace, které skvěle popisují děj. Děti z nich mohou pojmenovávat zvířata, hmyz, květiny, předměty. Autorka pracuje hojně s přímou řečí, krátkými větami, které vyvolávají napětí. Důležitá slova jsou zvýrazněna větší velikostí písma.

I když je příběh jednoduchý, má hloubku. Při čtení mi v jednom okamžiku naskočila i husí kůže. Líbí se mi práce s napětím, co se v krabičce ukrývá – díky tomu děti hltají každé slovo až do konce. A ještě víc se mi líbí, jak jsou zvířátka trpělivá, snaží vymýšlet všemožné nápady, aby se skrytý přítel nebál vyjít z krabice ven a zároveň i přemýšlí, proč se bojí ven. Netlačí na něj, nenaléhají, dávají mu prostor i čas. Opatrují krabičku. A i když plno nápadů nefunguje, zvířátka neztrácí naději a zkouší to dál. Knížka tak učí děti hodnotám jako TRĚLIVOSTI, LASKAVOSTI, POROZUMNĚNÍ a hlavně PŘÁTELSTVÍ.

A o čemže je děj? Zvířátka v lese najdou papírovou krabici se dvěma dírami. Tím, že se krabička zachvěla, zvířátka poznala, že uvnitř někdo je. Začali ho přemlouvat, ať vyleze ven, ale z krabičky se ozvalo: „NEEEE“. Zvířátka začala přemýšlet, proč nechce ven a zároveň vymýšlet, čím schovaného přítele potěšit, aby z krabice vylezl – zpívali mu, udělali mu piknik, prostrčili mu dovnitř pár oříšků – NIC. A až když schovali krabičku před deštěm, tak se krabička otevřela a ukázalo se zvířátko, které jim poděkovalo za jejich trpělivost.

Po delší době tu mám opět dvě nádherné dětské knížky pro menší děti, kterým čtou rodiče a které zaujmou na první pohled krásnými ilustracemi. Jedna je z pera Petra Horáčka, jehož tvorbu už možná znáte. Druhou napsala Isabella Paglia a obě vydalo nakladatelství Portál.

O čem je knížka Krabička

Krabička obsahuje nejen krásné ilustrace od Paola Proiettiho ale i krátký příběh o tajemné krabičce, která se jednoho dne ocitne v lese. V krabičce jsou dvě dírky a jimi vykukují ustrašená očka. Obyvatel krabičky se bojí ven a zvířátka v lese se zase bojí, aby měl co jíst, nezmokl nebo nebyl sám. A tak se o krabičku zvířátka starají s čistotou v srdci, aniž by věděla, kdo se v ní ukrývá.

Můj názor:

Příběh knížky Krabička je jednoduchý a krátký, ale nádherný. Ukazuje, jaká je síla nezištného přátelství a co všechno se dá dělat nebo jak můžeme pomoci někomu, kdo nás potřebuje, ale bojí se o to požádat. Pokud budete číst tento příběh dětem, zvládnete to za pár minut. Je to skvělá varianta na pohádku před spaním. Počítejte však s tím, že se děti budou chtít dívat na krásné obrázky a bude je bavit si knížku i jen tak prohlížet – bez čtení. Možná že vám podle obrázku za čas příběh poví i samy.

O čem je knížka Nejlepší dárek

Také Petr Horáček přichází s jednoduchým, ale velmi silným příběhem o přátelství v knize Nejlepší dárek. Seznamuje malé čtenáře či posluchače, kterým čtou rodiče, se dvěma kamarády Tomem a Motem. Oba slaví narozeniny a chystají pro sebe navzájem dárek. I když se jedná o jednoduchou věc, začnou společně snít, co všechno by to mohlo být, co by si přáli a co by jeden druhému chtěl dát. Smyslem je ukázat dětem, že nejkrásnější dárek není žádná věc, kterou si mohou koupit nebo dostat od rodičů, ale skutečné přátelství. To, že bychom se s kamarádem podělili o všechno, kdybychom to vlastnili nebo měli, a splnili bychom mu každé přání, kdyby to šlo.

Můj názor:

I tato knížka obsahuje opravdu krásný příběh o kamarádech a síle jejich přátelství. Krásně ukazuje dětem, že ne všechno, co si přejeme, se dá koupit, a sny a kamarádství je mnohdy mnohem víc než nějaká hračka. Textu je v této knížce skutečně maličko. Na každé stránce/dvojstranně je věta. Celý příběh doplňují krásné a vtipné ilustrace, takže více textu vlastně ani není potřeba.

Tato knížka je opět určena těm nejmenším čtenářům, ale jsem ráda, že si ji mohou číst a prohlížet i moje děti (6 a 8 let). Vysvětluje totiž to, co se vysvětluje dost těžko a já s tímto tématem s dětmi docela často bojuji. Díky této knížce mám možnost jim to mnohem snáze vysvětlit.