Zobrala som to trošku opačne a až teraz som siahla po prvom grafickom románe od Debbie Tung. Debbie je introvertka s veľkou láskou ku knihám, čaju, je hĺbavá a v spoločnosti viac načúva iným ako by sa mala biť o slovo. V príbehu, resp vo svojom živote nám odhaľuje momenty, s ktorými sa ako introvertka stretáva a čo v nej vyvolávajú (napr. vybitie sociálnej baterky, s čím sa sama stotožňujem alebo radosť z toho, že partner je extrovertnejší a tým vytvára balanc k jej introverzii).

Myslím, že autorka krásne aj graficky vyjadrila všetko, čím si prechádza, a tak pootvorila dvere možno extrovertnejším ľudom, aby nahliadli do prežívania introverta, a zároveň normalizuje všetky špecifiká introverzie u ostatných, ktorí to môžu cítiť podobne, premýšľajú či sú v poriadku, zúskotňujú sa a často možno radšej sa prekonajú a urobia po vôli okoliu, než by si dovolili uspokojiť svoje potreby.

Mám radosť, že môžem Debbie spoznávať, je ako knižná kamarátka. Ďakujem @nakladatelstviportal

#readingismytherapy #readingtime #readingismyhappyplace #readingismycupoftea

Komiks Debbie Thung, autorky textů i originálních černobílých ilustrací, Introvertka v hlučném světě nabízí pohled do světa lidí, kteří zrovna nevyhledávají hlučnou početnou společnost, lidí, kteří jsou spokojeni o samotě jen ve společnosti dobré knížky a hrnku teplého čaje, zkrátka do světa introvertů. Autorka a zároveň hlavní postava prochází v komiksu různými situacemi, jež coby introvertka snáší jen velmi těžko. Klade si otázku, jaké je vlastně její místo ve světě, v němž je třeba dennodenně překonávat překážky. Během studia na vysoké škole se to hemží pozvánkami na večírky, obrovskou výzvou je pohovor do prvního zaměstnání, vyčerpávající může být i půlhodinové čekání na vlak strávené s kolegyní z práce. Ze strachu, že bude na ulici někým oslovena, volí bezpečný outfit pro introverty, tedy velké sluneční brýle, obrovská sluchátka na uších a šálu kolem krku, která pro jistotu zakrývá i ústa. Stručné a výstižné texty v komiksových bublinách odkrývají nejen to, co introvertka říká nahlas, ale také to, co si jen myslí. Dozvídáme se tak, jak hodnotí sama sebe a lidi kolem sebe, jak je pro ni vnitřně těžké nějak alespoň „přežít“ situace, které jinak založení lidé považují za naprosto běžné. Na mnoha místech introvertka přiznává, jak je pro ni důležitý extrovertní partner. Ten je jí obrovskou oporou třeba na zmíněných večírcích, kdy hravě zvládá obyčejné klábosení s ostatními za oba dva, za sebe i za svou mlčenlivou polovičku. Odlišný pohled partnerů ukazuje také moment, kdy se rozhodují, že se vezmou. Zatímco extrovert se těší na velké množství pozvaných hostí, introvertka s úlevou zjišťuje, že k uzavření sňatku stačí pouze dva svědci. Velkou pomoc jí poskytnou také informace na internetu. Introvertka zjišťuje, že její povaha není nemoc. Je prostě normální, že každému nejsou příjemné hlučné večírky, že někomu více vyhovuje práce na volné noze než v kanceláři s několika dalšími lidmi. S takovým sebepoznáním pak daleko snáze zvládá situace, jež pro ni dříve byly obtížné. Zkrátka začíná být jasnější, kde je její místo v tomto hlučném světě.

Introvertka v hlučném světě (vydává Portál) je komiks Debbie Thung, autorky textů i originálních černobílých ilustrací. Nabízí pohled do světa lidí, kteří zrovna nevyhledávají hlučnou početnou společnost, lidí, kteří jsou spokojeni o samotě jen ve společnosti dobré knížky a hrnku teplého čaje, zkrátka do světa introvertů. Autorka a zároveň hlavní postava prochází v komiksu různými situacemi, jež coby introvertka snáší jen velmi těžko. Klade si otázku, jaké je vlastně její místo ve světě, v němž je třeba dennodenně překonávat překážky. Během studia na vysoké škole se to hemží pozvánkami na večírky, obrovskou výzvou je pohovor do prvního zaměstnání, vyčerpávající může být i půlhodinové čekání na vlak strávené s kolegyní z práce. Ze strachu, že bude na ulici někým oslovena, volí bezpečný outfit pro introverty, tedy velké sluneční brýle, obrovská sluchátka na uších a šálu kolem krku, která pro jistotu zakrývá i ústa. Stručné a výstižné texty v komiksových bublinách odkrývají nejen to, co introvertka říká nahlas, ale také to, co si jen myslí. Dozvídáme se tak, jak hodnotí sama sebe a lidi kolem sebe, jak je pro ni vnitřně těžké nějak alespoň „přežít“ situace, které jinak založení lidé považují za naprosto běžné. Na mnoha místech introvertka přiznává, jak je pro ni důležitý extravertní partner. Ten je jí obrovskou oporou třeba na zmíněných večírcích, kdy hravě zvládá obyčejné klábosení s ostatními za oba dva, za sebe i za svou mlčenlivou polovičku. Odlišný pohled partnerů ukazuje také moment, kdy se rozhodují, že se vezmou. Zatímco extravert se těší na velké množství pozvaných hostí, introvertka s úlevou zjišťuje, že k uzavření sňatku stačí pouze dva svědci. Velkou pomoc jí poskytnou také informace na internetu. Introvertka zjišťuje, že její povaha není nemoc. Je prostě normální, že každému nejsou příjemné hlučné večírky, že někomu více vyhovuje práce na volné noze než v kanceláři s několika dalšími lidmi. S takovým sebepoznáním pak daleko snáze zvládá situace, jež pro ni dříve byly obtížné. Zkrátka začíná být jasnější, kde je její místo v tomto hlučném světě.