Moje dokonale nedokonalé tělo (Portál, 2025) je výpověď autorky Debbie Tung, kterou v češtině známe díky knihám o "introvertce" (Portál). Je přehledná, jednoduchá a exaktní. Vede nás k přemýšlení o vlastním těle a o tom, jak ho (ne)máme rádi/y a proč. Všechno by bylo fajn, kdyby nám někdo nezačal mávat před nosem varovným prstem "to nejez, ať nepřibereš!". Ideály krásy jsou nedosažitelnými výplody digitální manipulace... ať už je člověk jakýkoliv, pořád na něj vyskakuje nějaká výzva k tomu, aby se snažil být jiný. Co kdybychom prostě o své tělo pečovali, aby nám dobře fungovalo a neřešili pořád, jak kdo vypadá?!

Ale když se člověk dozví, že by se sebou měl něco dělat od vlastní mámy, jako se to stalo hrdince této knihy, je to hodně hutné sousto k polknutí. Nejedení v kombinaci se stupňující se fyzickou zátěží je cesta do pekel. Autorka s autentickou přesností popisuje plíživý nástup poruchy příjmu potravy a nekončící propadání se do beznaděje... ať už budu jakákoliv, nikdy to nebude dost, vždycky budu potřebovat udělat další krůček na zničující pěšině směřující k fatamorgáně plochého břicha. 

Modrobílá ilustrace se mění v barevnou, když se  Debbie odrazí ode dna a uvědomí si, že takhle žít nechce. Prozření doprovázejí i tyto důležité věty: "Když jím, nejsem kvůli tomu špatná. A ani nejsem lepší, když neposlouchám svůj hlad a nenakrmím své tělo. Můžu se najíst." "Zdraví nezávisí na tom, jak vypadám. Jde také o duši a emoce. O to, co si myslím a dělám, a o to, jak se o sebe starám." "Moje tělo možná není dokonalé, ale je moje." 

Ukazuje, co je důležité, co jí pomohlo, co bylo obtížné překonat a jak se od negativních myšlenek a vlivů odpoutala. Je obdivuhodné, jestli to zvládla sama. Mnozí potřebují odbornou pomoc - není ostuda takovou pomoc vyhledat!

Silné téma. Vidím a slyším to příliš často. Tahle kniha, stejně jako knihy Koukni na mě! (Host) nebo knihy Liv Stromquivst (Paseka) by měly být v každé školní i domácí knihovničce. Možná teď nejsou potřeba, ale kdyby byly, je fajn mít je po ruce.

Moc díky, Portále!

#knihyprodeti #detskeknihy #knihyprodospivajici #knihy1stupen #knihy2stupen #knihyoporuseprijmupotravy #mojedokonalenedokonaletelo @debbietungart

Moje dokonale nedokonalé tělo - Debbie Tung

„Neuvažuješ o tom, že trochu zhubneš? Vždyť se jen podívej na ten svůj zadek!“ Věty, které se vrývají do srdce, sebevědomí a bolí zevnitř. Ženy, dívky, kolik času jsme strávily tím, že jsme se v životě srovnávaly s ostatními, zkoumaly své nedostatky, trápily se sebevýčitkami i výčitkami od ostatních? Proč je někdy tak těžké přijmout sami sebe a mít se rádi takoví, jací jsme? Co je to vůbec dokonalost? Proč by nutně štíhlá linie měla být jedinou přijatelnou? Co třeba Míla Myslíková, které to "na plátně" neskutečně sluší. Sebevědomá a herecky nadaná dáma září jako hvězda, o které se nedá říct, že by byla kost a kůže.

Poutavý komiks v barvách a slovech pojednává o sebepojetí a vztahu k vlastnímu tělu. Vede k pochopení pro to, jak vypadají druzí, toleranci, empatii a přijetí sebe sama. Připomíná, že žijeme právě teď a tady a nemá smysl se trápit nepodstatnými věcmi. Zpracované téma mě velice oslovilo. Pro mnoho lidí je boj s nadváhou celoživotní téma. Tlak na ně bohužel nepřichází pouze ze strany sociálních médií (byť je silný). Ze zkušenosti blízkých lidí vím, že může přijít ze strany např. učitelů i lékařů, kteří za ní vidí neochotu k pohybu nebo třeba zdravějšímu jídelníčku. Což tak být ale nemusí. Zvláště v dospívání je nadváha velice citlivé téma, které v necitlivém přístupu může vést až k poruchám příjmu potravy, sebepoškozování atd.

Název knihy se mně osobně líbí, ovšem nevím, zdali bych si ji jako slečna v cílové skupině čtenářů vybrala k četbě sama, případně zdali bych z ní jako z dárku neměla rozpolcené pocity. Protože co člověk, to jedinečná bytost a už jenom to, že něco vnímáme jako nedokonalost je špatně. Za mě trochu škoda, že se téma alespoň trochu nerozšířilo na další nedokonalosti těla, případně i další lidské nedostatky. Nezapomínejme, pokud někdo problém s Vaší osobou, je to pouze jeho problém související s jeho komplexy... Není to nic, co by nám mělo kazit den a odvádět naši mysl od věcí, kterými se zabývat chceme a potřebujeme. Doporučuji

Kdybych měla filmovou klapku, řekla bych teď nejspíš: "Debbie Tung (v Portále) potřetí" a sama si pro sebe dodala – a zase je to trefa do černého. Tentokrát jsme od ní my, čtenáři, dostali jako dárek komiks, který bez zbytečných teorií, dlouhého vysvětlování souvislostí a udílení rad dá čtenářům z řad dospívajících a všech těch, kdo nejsou spokojeni s tím, jak vypadají, pocit, že v tom rozhodně nejsou sami. V příběhu Debbie budeme poznávat sami sebe, věty, které jsme slýchávali nebo slýcháme, myšlenky, které nám víří v hlavě i situace, v nichž se sice usilovně snažíme být co nejlepší, ale výsledkem je navzdory vší naší snaze jen prožívaná bezmoc. Autorka svou knížku věnovala všem, kdo se potýkají s poruchou příjmu potravy nebo někdy neměli ze svého těla dobrý pocit. Já bych ji ráda doporučila jako hodinovou exkurzi do prožívání mladých dívek i rodičům, učitelům, psychologům a vychovatelům. Debbie Tung není psycholožka. Možná i díky tomu nám její komiksy nenásilně pootevřou dveře k určitému tématu s pochopením a nezahltí nás. V knížce Moje dokonale nedokonalé tělo mohou spolu s Debbie dospívající dívky prožít jak obavy a osamělost, tak i naději. Mohou s napětím sledovat to, jak ji ovlivňuje okolní svět se svým "ideálem krásy", i to, jak důležité pro ni jsou mezilidské vztahy. Chcete-li podpořit své dospívající dívky a dát jim dárek, může být právě tato knížka i u vás doma nebo ve škole trefou do černého.