Maria Montessori (1870–1952) byla významná italská lékařka, antropoložka a pedagožka. Jako jedna z nejpozoruhodnějších žen první poloviny 20. století byla nominována na Nobelovu cenu míru. Ve svých názorech navázala mimo jiné na Komenského. Při výchově malých dětí kladla důraz na propojení mezi domovem a školou, pěstování představivosti a cvičení praktického života, péči o sebe sama a o prostředí, rozvoj samostatnosti, společenských vztahů a tělesné zdatnosti. Její metody i dnes korespondují s nejnovějšími poznatky psychologie a pedagogiky.

Její knihy patří svou nadčasovostí a nadhledem ke kánonu všech, kdo se zabývají vzděláváním, a to především těch nejmenších dětí. Titul Tajuplné dětství odemyká pomyslnou komnatu pokladů souvisejících s vrozenými i získanými dispozicemi malých dětí. Co jim můžeme nabízet, abychom je nezablokovali nebo jejich vývoj násilně nesměřovali někam, kam by se sám neubíral? A co Absorbující mysl? Co vše dokáže malé dítě pojmout? Maria Montessori napsala řadu knih a má své vytrvalé pokračovatele.

Má-li systém vzdělávání vycházet z poznávání žáka jako jedince, musíme k němu dojít zkoumáním jeho přirozeného chování, které pozorujeme, studujeme, ale neomezujeme. (Objevování dítěte, 2017)