Najde Siri svou sestru unesenou piráty? Piráti z Ledového moře jsou obávaní…

Kniha oceněná švédskými nakladateli a knihkupci vychází v češtině. Frida Nilsson se u nás uvedla knihou Gorila a já, o osmileté Joně a Gorile, která si ji vezme z dětského domova. Piráti jsou o poznání severštější – vane v nich mořský vítr a putuje se mezi ostrovy a zátokami.

Frida Nilsson, Piráti z Ledového moře, dětská kniha, dobrodružná dětská kniha, kniha s dívčí hrdinkou Koupit na e‑shopu

Populární švédská spisovatelka Frida Nilsson vezme v knize PIRÁTI Z LEDOVÉHO MOŘE dětské čtenáře na daleký sever a do doby plachetnic, pirátů a lovců kožešin. Hlavní hrdinky dobrodružného příběhu - sestry Siri a Miki - žijí s tatínkem na ostrově v Ledovém moři. Mladší Miki jednoho dne unesou piráti a  Siri se ji vydává hledat. Po cestě zažívá mnohá dobrodružství: pozná lovkyni bílých vlků, naučí se střílet z pušky, ztroskotá na ostrůvku a zachrání mládě mořské panny, až posléze konečně dorazí k pirátskému kapitánovi Bělovousovi. Piráti ji s dalšími unesenými dětmi přinutí pracovat v dole, kde se těží uhlí, z něhož chce Bělovous vyrobit diamanty. Siri se však nevzdává a s Miki a ostatními dětmi nakonec kapitána společnými silami přemůžou. Všechny děti se vrátí domů k rodičům a i Siri s Miki se opět setkají s milovaným tatínkem.

Napínavý příběh v duchu severské klasiky o dobrodružstvích dvou sourozenců se čte jedním dechem a rozvíjí čtenářovu fantazii. Určeno především pro děti ve věku 9–14 let.

Ze švédského originálu Ishavspirater do češtiny přeložila Viola Somogyi. Ilustrace Alexander Jansson.

Přečtěte si rozhovor, který Frida Nilsson poskytla při příležitosti návštěvy pražského veletrhu Svět knihy 2017.

Podle hodnocení poroty, která Fridě Nilsson udělila Heffaklumpen prize, má autorčino dílo stejnou výpovědní sílu jako „severní polární záře“. Kniha Piráti z Ledového moře ukazuje, jak najít cestu k sesterství a také odvahu zůstat lidský v krutém světě dospělých.

Audioknihy Fridy Nilsson: Gorila a já v podání Marthy Issové. Ve škole se dějou věci načetla Tereza Dočkalová.

Ukázka:

Z druhé strany ostrova se náhle ozval výkřik. Nejdřív jsem vzdychla, byla jsem si jistá, že se Miki zase potýká se slípkami. Ale pak mi jakoby škublo v břiše, protože křičet přestala, což se jindy nedělo. Bylo slyšet jen hučení větru a vln. Zvedla jsem košík a pustila se za ní.

„Miki?“ volala jsem.

Frida Nilsson je úspěšná švédská autorka dětských knih. Vydala již dvanáct titulů, které byly přeloženy do řady jazyků. Kromě jiných ocenění získala v roce 2014 prestižní cenu Astrid Lindgrenové a v roce 2021 jako úplně první laureátka i novou literární cenu Švédské Akademie (znáte ji z každoročního udělování tzv. Nobelových cen) - cenu za literaturu pro děti a mládež. V Portále vyšla její knihy Gorila a já, Vránova neobyčejná dobrodružství a vychází i série o Hedvice - Ve škole se dějou věci, Poněkud zvláštní kůňLéto s Hedvikou

Nikdo neodpovídal. Dala jsem se do běhu. Věděla jsem, že slípky mají ostré zobáky, a nechtěla jsem se vrátit domů do Modrého zálivu se sestrou bez uší.

„Miki?“ volala jsem ještě hlasitěji, a když ani tentokrát neodpověděla, přidala jsem do kroku a hnala se přes skály tak rychle, jak jsem uměla.

Když jsem doběhla na druhou stranu, nikdo tam nebyl. Nebylo po ní ani stopy, a po slípkách taky ne. Vítr odvál mlhu. Právě jsem chtěla zavolat potřetí, když jsem náhle něco uviděla. Člun. Seděli v něm čtyři muži a… Miki! Zavázali jí pusu kusem látky a jeden z nich jí pevně svíral paži. Člun se stále víc vzdaloval od Železného jablka. Košík mi vypadl z ruky a bobule se rozkutálely po zemi. Chtěla jsem znovu vykřiknout, ale pak jsem uviděla další loď, mnohem větší. Slova mi uvázla v krku. Možná se bála vyjít ven. Možná věděla, co za hroznou věc kotví na líně se převalujícím moři. Tři stěžně byly rovné jako kopí. Trup bílý a zaoblený jako vajíčko. Plachty se třepetaly ve větru stále prudčeji a na špici přídě trčela ošklivá dřevěná havraní hlava. Byl to Bělohlavův Sněžný havran. Loď, které jsme se všichni tolik báli. Loď, o které si lidé v Modrém zálivu vyprávěli tolikrát, až se člověku chtělo uvěřit, že je to jen pohádka. Ach, kdyby byl Sněžný havran jen lodí z pohádky…

Zahlédla jsem na palubě postavy. Několik jich zvedlo kotvu a jiné spustily k mužům ve člunu provazový žebřík. Nejdřív na něj zvedli Miki a pak vyšplhali za ní. Člun přivázali k zádi. Nad Železným jablkem začalo fičet, posádka loď pomalu otočila a vyplula k obzoru. Za chvilku budou pryč. Když mi to konečně došlo, hlas se mi vrátil.

„MIKI! NEBOJ SE!“

***
Chcete vědět, jak to dopadne? Knížku k zakoupení najdete tady…