Práce s dětmi je krásná, ale za úsměvem spokojených a šikovných dětí a jejich rodičů stojí velká dřina. Knížka pro začínající učitelky mateřských škol je plná rad a námětů, jak se vypořádat s případnými těžkostmi v počátcích vaší pedagogické praxe. Nechte se inspirovat vyzkoušenými a osvědčenými postupy a metodami.

Kniha je rozdělena do čtyř částí:
1. Úvod do problematiky,
2. Metodika,
3. Vlastní práce učitelky,
4. Náměty pro hry.
V první kapitole vám autorka kromě nastínění obvyklého chodu školky přiblíží adaptaci dětí na nové prostředí a utváření vztahů jak mezi dítětem a učitelkou, tak mezi dětmi navzájem. Jistě vám pomohou cenné rady, jak spolupracovat s kolegyněmi v MŠ a také s rodiči, jak si získat u dětí tak důležitý respekt, aby vás děti přirozeně poslouchaly. K tomu vám pomůže DESATERO PRAVIDEL.  
Druhá kapitola vám nabízí přehlednou orientaci v terminologii – RVP PV, ŠVP, TVP, IVP, PLPP, SVP, OŠD, IVD, sebereflexe, evaluace, inkluze atd. Nechybí samozřejmě náměty, jak vše plnit a dokázat využít v praxi, v tradičním režimu dne MŠ a také v povinné dokumentaci třídy či školy.
Ve třetí kapitole už se autorka věnuje vlastní práci učitelky, nabízí konkrétní ukázku vypracovaného TVP, jak vést třídní dokumentaci včetně sebereflexe či diagnostiky dětí, jak si utvořit přípravu, jak s dětmi vlastně pracovat. Nechybí ani nabídka aktivit pro práci s dětmi se specifickými potřebami, s odlišným mateřským jazykem či spolupráci s asistentem.
Čtvrtá kapitola je plná námětů na činnosti podle ročního období, najdete v ní také básničky k režimovým momentům, ale převážně bohatou nabídkou různých typů her (smyslových, didaktických, logopedických, námětových, pohybových atd.), které vám pomohou vytvořit si představu o prožitkovém učení.

Ukázka 

Jak získat respekt
Každá učitelka chce být pro dítě autoritou. Ne u všech dětí si však dokáže získat dostatek respektu. Učitelka by měla dodržovat pravidla, aby si uchovala respekt a dokázala, aby ji děti přirozeně poslouchaly.

DESATERO PRAVIDEL
1. Nikdy neslibujte to, co nemůžete realizovat!
Neslibujte ani nevyhrožujte ničím, co nemůžete splnit. Jakmile něco slíbíte, měli byste to dodržet.
Např.: „Jestli se neoblékneš, nechám tě ve školce a půjdeme ven sami!“ – Dítě se stejně neobleče a ven ho vzít musíte – tím ztrácíte respekt a dítě si s vámi bude dělat, co bude chtít.
Pokud potřebujete při volné hře získat pozornost dětí, vyřkněte hlasitě jedno slovo.
Např.: „Děti!!!“ – Děti se naučí vám věnovat pozornost a vy poté klidným, tichým hlasem pokračujte: „Pomalu začneme uklízet hračky.“

2. Když je potřeba, omluvte se!
I dospělí lidé se mohou splést nebo udělat něco nesprávného. Slovíčko „promiň“ z vás slabocha nedělá. Naopak, ukážete tím dítěti, že ho respektujete, a ono bude na oplátku zase respektovat vás.
3. Veďte děti k samostatnosti, ale neopravujte je!
Ukažte dítěti, jak má činnost udělat, a nechte je pracovat samostatně. Neustálé opravování ho demotivuje. Naopak ho pochvalte a motivujte k lepším výkonům.
4. Naslouchejte dítěti!
Naslouchejte dítěti a respektujte jeho pocity! Pokud bude mít dítě pocit vzájemného porozumění, bude samo vůči vám pozornější.
5. Buďte svá!
Chovejte se přirozeně. Chování, které vám nepasuje, dítě velice rychle vycítí. Dítě vás bude respektovat, pokud budete svá a budete sama na sebe hrdá.
6. Buďte upřímná!
Děti jsou v tomto ohledu velmi citlivé. Pokud rozpoznají neupřímnost, velice je to zasáhne a vy u nich okamžitě ztratíte respekt.
Např.: Nikdy nelžete před rodiči, že to tak nebylo! (Pokud dítě mluví pravdu a vy to popřete, máte našlápnuto právě ke ztrátě respektu a porozumění.)
7. Projevujte respekt kolegyni (všem zaměstnancům)
Pokud dítě uvidí, že se paní učitelky nerespektují vzájemně, nebude samo projevovat respekt ani jedné z nich.
8. Jednejte podle vlastních rad!
Pokud po dítěti chcete, aby něco dělalo, musíte to dělat také – jít mu příkladem.
Např.: „Jez tu zeleninu, je zdravá!“ – Učitelka by ji před dítětem měla také jíst.
9. Nabídněte svou pomoc – dítěti i kolegyni!
Dítě si váží vaší pomoci, dokáže pak nabídnout svou pomoc i druhým.
10. Nešetřete pochvalou!
Pochvala je nejefektivnější motivace k dalším činům a nestojí vás víc než slůvko, úsměv či pohlazení. A nezapomeňte pochválit i sama sebe a kolegyni a vzájemně se tak motivovat k další práci. Nezapomeňte, že pochvala je nejlevnější odměna, která motivuje!

Ukázka z kapitoly ADAPTACE
... Některé děti přicházejí poprvé do školky s úsměvem a ve školce se jim líbí a po celou dobu docházky do MŠ nepláčou. Stává se však, že první dny děti nepláčou a po určité době se slzy spustí. Začnou vnímat, že už nemají tolik volnosti jako doma, musí respektovat určitá pravidla a dodržovat režim, nejsou středem pozornosti jako doma a začnou stagnovat. Nebojte, toto období zase přejde. Chce to být trpěliví, empatičtí a neustupovat (např. nepřerušovat či neukončovat docházku). Po pár měsících děti nechtějí ze školky domů a přemlouvají rodiče: „Ještě chvilku.“ „Já chci jít domů až poslední.“ ...

Spolupráce s rodiči
Dobrá spolupráce s rodiči závisí na společné komunikaci a dobré informovanosti o dění v MŠ, důvěře a vzájemném pochopení. Spolupráce funguje na základě partnerství. Společně usilujte o zlepšování poskytování služeb ze strany MŠ (předložte rodičům dotazníky, které vám ukážou spokojenost či nespokojenost s programem, s učitelkami, s dětmi...).
Někteří rodiče si myslí, že ve školce si děti jen hrají, a odkládají je sem jen na hlídání. Mnozí si neuvědomují, kolik práce věnujete jejich výchově a vzdělání. Je dobré rodiče se vším předem seznámit, aby mohli stejně tak vše vysvětlit dětem. Vytvoří jim tak kladnou představu o školce, paní učitelce a nových kamarádech. O to lepší adaptaci i začlenění do kolektivu dítě má. Když ráno děti pláčou při předávání, neprodlužujte loučení a rodiče uklidněte, že za chvilku dítě přestane (což se děje ve většině případech).
Můžete rodiče během dopoledne uklidnit telefonickou zprávou, jak si dítě vede. Rodičům se od plačícího dítěte také neodchází lehce a na dítě myslí po celou dobu odloučení. Určitě uvítají jakoukoliv zprávu o svém dítěti a budou klidnější.
K informovanosti rodičů dále využívejte všechny prostory nástěnek, skupiny na sociálních sítích, společná místa setkávání, jako jsou vchody, vestibuly, šatny. Informujte rodiče, co jste s dětmi rozebírali a na co doma mohou navázat. Pozvěte rodiče na dny otevřených dveří, konzultační schůzky, besedy, společné akce...
Spolupráce s některými rodiči bývá někdy složitá. Obrňte se trpělivostí a jednejte podle svého nejlepšího svědomí. Uklidněte se tím, že je to na dobu určitou a bude zase lépe.
Přeji vám, ať se vám daří komunikovat s rodiči, najít v nich empatické lidi, kteří si budou vážit vaší práce a budou se snažit s vámi spolupracovat.