Jak žít s dospívajícími

Zkuste společně se svým potomkem vypracovat něco jako „domácí řád“ – pokud se na něm bude podílet, je mnohem větší šance, že jej bude dodržovat. Místo dlouhého seznamu se soustřeďte na několik důležitých pravidel. Uvažujte o tom, že byste domácí řád podepsali, jako kdyby to byla smlouva. Vyjádřete se jasně, že očekáváte dodržování dohodnutých pravidel – a buďte důslední! Jestliže vaše dítě poruší pravidla nebo se dopustí poklesku, za jaký mu chcete vyčinit, lepších výsledků dosáhnete, pokud dokážete udržet klid. Snažte se vyhnout slovům „Já jsem ti to říkal“ a nevytahujte staré záležitosti. Nejlepší je, když uvážíte typické pubertální problémy, které by mohly nastat, a pokusíte se s předstihem vymyslet, jak se s nimi vyrovnáte, abyste omezili situace, kdy se ocitnete pod tlakem nebo v nevýhodě.

DESET DŮLEŽITÝCH RAD

1. Vytvořte strukturované prostředí, nastavte domácí pravidla, rutiny a očekávání – včetně pravidel pro sledování sociálních sítí.
2. Buďte důslední, srozumitelní a struční; dobře rozmýšlejte, co je důležité řešit a co ne, a vyhýbejte se boji o moc. Neberte poznámky osobně a nereagujte.
3. Pochopte, že hněv a frustrace jsou skutečné pocity těch, kteří je projevují, a dohodněte se, že odejdete a zůstanete stranou, dokud se napětí nevytratí.
4. O události nebo chování, které byly spouštěčem, vždy debatujte teprve tehdy, když se situace uklidní.
5. Přidělte svému dospívajícímu každodenní domácí práci. Proberte s ním, jestli pro něj bude vhodná víkendová nebo prázdninová brigáda – závisí to na jeho věku a stupni vývoje.
6. Snahy svého dospívajícího nepovažujte za něco neobvyklého, aby se necítil jinak než jeho vrstevníci – připomeňte mu, že všichni dospívající mají emoční výkyvy… A mějte na paměti, že patrně emočně i sociálně zaostává za svými vrstevníky – nemějte příliš velká očekávání a netrestejte ho za jeho zaostávání.
7. Buďte pozitivní, mějte soucit a nezoufejte.
8. Nezavdávejte příčinu k hádkám a pamatujte, že nic nemáte brát osobně – nesouvisí to s vámi, ale s vaším dospívajícím.
9. Zmírňujte úzkost, neprohlubujte ji.
10. Nezvyšujte hlas, buďte neutrální, mluvte klidně a nezapomínejte na řeč těla – ve vystupňovaných situacích mějte ruce svěšené podél těla.