Kniha měsíce 2018-10Nedostupný otecPsychologie - komiksový úvod

Kniha měsíce 2018-10Nedostupný otecPsychologie - komiksový úvod
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Na naší škole nám záleží

Na naší škole nám záleží

Vaše cena s DPH
349 Kč 314 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Podtitul
Jak sledovat a hodnotit kvalitu školy
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1321-5
Počet stran / vazba
176 / Brožovaná
Rok vydání
2018
Kód
22106301
EAN
9788026213215
Obálka v tiskové kvalitě


Ředitelé i učitelé se starají o to, aby jejich škola byla dobrá, aby si z ní žáci co nejvíce odnesli, aby do ní chodili rádi nejen žáci a jejich rodiče, ale i učitelé. Důležité je, aby si spolu rozuměli v tom, oč usilují. To nejde bez občasného zastavení, ohlédnutí a nového pohledu dopředu.
Jak je možné se bavit o kvalitě školy, když se pohledy všech zúčastněných mohou lišit? Ve školním roce 2015/2016 zveřejnila Česká školní inspekce kritéria, která nám pomáhají kvalitu školy pojmenovat a mohou se stát společným jazykem pro všechny zúčastněné. Na pozadí těchto kritérií je v knize věnována pozornost jednotlivým oblastem práce školy, jejího vedení a učitelů. K příslušným tématům jsou voleny praktické ukázky a konkrétní návody pro vlastní sledování, vyhodnocování a řešení různých situací.
Cílem knihy je nejen vybavit školu silnou argumentační oporou při kontrole externími orgány, ale zejména nabídnout témata pro společná zastavení, ohlédnutí a úvahu o dalším rozvoji konkrétní školy. Knihu ocení školští inspektoři, ředitelé škol a učitelé, ale i zapálení rodiče, jimž na chodu školy záleží nebo kteří uvažují o založení vlastní školy.

PhDr. Martin Chvál, Ph.D. , je výzkumný pracovník a vysokoškolský pedagog, bývalý ředitel Cermatu, vedl projekt Cesta ke kvalitě v letech 2009–2012, v současné době působí na PedF UK, autor mnoha odborných článků a publikací, mj. Pedagogický rozvoj školy (Portál 2008).

Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží
Na naší škole nám záleží


Chvál, Martin: Na naší škole nám záleží - autor recenze: Tomáš Zatloukal
http://www.ucitelske-listy.cz/2018/06/tomas-zatloukal-recenze-knihy-m-chvala.html

Předkládaná publikace Martina Chvála, akademického pracovníka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a zkušeného odborníka v oblasti hodnocení kvality vzdělávání, představuje velmi potřebný dokument, který významně obohacuje důležitou diskuzi o kvalitě ve vzdělávání a o tom, jak ji vytvářet, sledovat a hodnotit tak, aby školy všech stupňů (a přeneseně také školská zařízení) dokázaly naplnit svůj stěžejní úkol, kterým je úspěch pro každé dítě, každého žáka i studenta.

Kvalita ve vzdělávání, jak ostatně sám autor zmiňuje hned v úvodu, je obtížně definovatelný pojem a je úkolem všech aktérů, kteří se na vzdělávání podílejí, diskutovat a shodnout se na tom, jaká by škola měla být, aby bylo možné říci, že je kvalitní. Zásadní debata v tomto směru byla v nedávné době vedena Českou školní inspekcí a účastnili se jí ředitelé škol, učitelé, pedagogické asociace, zástupci zřizovatelů škol, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jeho rezortních organizací, představitelé akademického sektoru, neziskového sektoru, rodiče i zástupci mezinárodních institucí.

Velmi vhodně tak autor publikace pohlíží na oblast sledování a hodnocení kvality ve vzdělávání optikou Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání vycházejících z modelu tzv. kvalitní školy, neboť tato kritéria byla výsledkem široké diskuze o kvalitní škole a jsou určitým konsensem v pohledu na kvalitu vzdělávání ze strany všech relevantních a zainteresovaných skupin, které do něj různými způsoby a formami vstupují.

Právě na modelu tzv. kvalitní školy staví autor publikace celou první část knihy a čtenářům ukazuje, jak jednotlivým oblastem modelu tzv. kvalitní školy (Koncepce a rámec školy, Pedagogické vedení školy, Kvalita pedagogického sboru, Výuka, Vzdělávací výsledky, Podpora žákům při vzdělávání) rozumět, co si představit pod jednotlivými kritérii, které obsah vymezených oblastí dále rozpracovávají a podrobněji definují, a jakým způsobem s nimi pracovat. Zároveň autor naznačuje, co může škola sama dělat pro to, aby v daných kritériích a oblastech modelu tzv. kvalitní školy dosahovala co nejvyšší úrovně a aby zároveň mohla prokázat, že definované oblasti sleduje, vyhodnocuje a usiluje o kontinuální zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání.

Autor tak směřuje k dosažení formativního rozměru svého textu, který má potenciál posloužit i jako vhodný návod pro využívání hodnoticích kritérií vycházejících z modelu tzv. kvalitní školy v autoevaluačních činnostech škol. Právě takové využití hodnoticích kritérií je velmi důležité, neboť podporuje užitečnou myšlenku o sbližování pohledů na kvalitu ve vzdělávání.

V druhé části knihy autor čtenářům připomíná, že kromě institucionálního sledování a hodnocení kvality vzdělávání definované v modelu tzv. kvalitní školy zpracovaném Českou školní inspekcí je nezbytně nutné průběžně zjišťovat, vyhodnocovat a zohledňovat také postoje, názory či přání jednotlivých účastníků vzdělávání, zejména samotných žáků, jejich rodičů a učitelů. Takovou snahu je třeba hodnotit velmi pozitivně, neboť je evidentní, že spoluúčast všech těchto skupin na zvyšování kvality vzdělávání je klíčová.

Autor tak ve své publikaci metodologicky připravuje její uživatele např. na tvorbu relevantních žákovských dotazníků, které by reflektovaly přímo individuální potřeby a představy konkrétní školy, a zároveň poukazuje na vyzkoušené a propracované formuláře vytvořené jak odborníky na národní úrovni (např. v rámci ESF projektu Cesta ke kvalitě), tak odborníky v rámci mezinárodního vzdělávacího prostoru (zejména dotazníky zadávané v rámci mezinárodních šetření výsledků vzdělávání PISA, PIRLS nebo TIMSS).

Autor však nezůstává jen u výčtu možných využitelných zdrojů, ale podrobně komentuje také jejich obsah, rozebírá relevantní položky, vysvětluje, k čemu a jak je využít, a nabízí také inspiraci pro jejich úpravy, to vše ve snaze o kontinuální zvyšování kvality vzdělávání. Také tento autorův přístup významně zvyšuje formativní potenciál celé publikace. Vedle sledování žákovských názorů autor komentuje také nástroje, jimiž se lze přiblížit pohledu rodičů. V tomto kontextu autor poukazuje na význam a kompetence školských rad, různé formy certifikace otevřenosti školy směrem k rodičům (např. značka Rodiče vítáni udělovaná EDUin, o.p.s.) nebo na manažerské nástroje, jimiž vedení škol může (a mělo by) průběžně sledovat postoje a názory učitelů včetně klimatu v pedagogickém sboru, nebo nástroje, jimiž může (a mělo by) usilovat o efektivní profesní rozvoj pedagogů. I v této části autor vhodně kombinuje národní zdroje s mezinárodními zkušenostmi (opět zejména v kontextu šetření typu PISA) a také v této části podrobně vysvětluje, jak s danými nástroji pracovat, jak vyhodnocovat informace, které jsou jejich prostřednictvím získány, jak je zasazovat do patřičného kontextu a jak s nimi co nejlépe nakládat ve snaze poskytovat kvalitní vzdělávání a neustále tuto kvalitu rozvíjet a zvyšovat.

Závěrečnou část publikace věnuje autor problematice hodnocení výsledků žáků jako důležité složce školního vzdělávání, kterou ilustruje příklady z oblasti netestových metod, interního školního testování jako standardní součásti evaluační činnosti školy i externích testovacích nástrojů (komerční nabídky i Českou školní inspekcí zdarma poskytovaný nástroj pro ověřování výsledků vzdělávání prostřednictvím elektronických testů). I zde pak autor připomíná přínosy i rizika testování žáků, vysvětluje, jak výsledky testování číst a jak s nimi pracovat (opět ve snaze o formativní rozměr zjišťování výsledků vzdělávání) a zároveň ukazuje důležitost sledování výsledků vzdělávání v kontextu diskuzí o kvalitní škole.

Přestože publikace pojednává o odborných otázkách, je psána srozumitelným a čtivým jazykem, reflektuje všechny důležité aspekty sledování a hodnocení kvality vzdělávání, zohledňuje příslušné kontexty a efektivně propojuje externí hodnocení s autoevaluačními aktivitami. Jako taková má významný potenciál stát se velmi užitečnou pomůckou pro všechny, pro něž je kvalita ve vzdělávání důležitá, inspirací pro všechny, kteří o kvalitě ve vzdělávání přemýšlejí a kteří o ni z různých úrovní usilují, a zdrojem mnoha cenných myšlenek pro ty, kteří chtějí o kontinuálním sledování a hodnocení kvality vzdělávání i nadále uvažovat s cílem přispět k jejímu zvyšování.

Chvál, Martin: Na naší škole nám záleží - autor recenze: prof. PhDr. Milan Pol, CSc.
http://www.ucitelske-listy.cz/2018/08/milan-pol-posouzeni-textu-martina.html

Kdybych práci Martina Chvála dlouhodobě neznal, stavěl bych se k textu poněkud ostražitě hned kvůli jeho podtitulu – slůvko „Jak“ na jeho počátku u mě totiž evokuje ty pokleslé návody, jichž jsou v mnoha knihkupectvích plné police v sekcích pedagogické, manažerské, někdy i psychologické a další literatury. V tomto případě ovšem o primitivní návodnost rozhodně nejde, tím jsem si byl jistý ještě před tím, než jsem začal text číst.

Kniha má jednoduchou, ale velmi dobře promyšlenou a funkční strukturu, takže se nejdříve pozornost věnuje hlavním oblastem školního života a posléze dialogu s hlavními aktéry školního dění – a vždy je na zřeteli kvalita práce školy. Vedle zřetelného akcentu na vnitřní školní procesy nechává Martin Chvál část prostoru v textu i vnějšímu testování, včetně mezinárodních šetření – a zde se záslužně snaží srozumitelně zprostředkovat to, co možná – odhaduji – zůstává ledaskomu ze škol spíše zatím skryto.

Autor se opírá o rámec vytvořený Českou školní inspekcí a u jednotlivých oblastí hodnocení detailněji pojednává o kritériích, která se k oblastem váží. Kritéria, resp. jejich naplňování komentuje, nabízí postřehy o rozmanitých variantách řešení v různých školních kontextech. Zabývá se tím, jak lze dokladovat kvalitu v daném kritériu a co může škole pomoci v dosahování kvality, nabízí doporučení a odkazuje na dostupnou literaturu. V této struktuře postupuje v první velké kapitole, nazvané Co všechno musíme řešit.

V další velké kapitole Ptáme se na názory a zjišťujeme výsledky autor postupně nabízí rozmanité možnosti zjišťování názorů a výsledků od žáků, rodičů a učitelů a věnuje se také otázce testování žáků. Nejde však jen o pouhé výčty možností, spíše se čtenáři dostává přehled s poukazem na konkrétní nástroje a možnosti jejich využití, aby předložené bylo často doplňováno zajímavými příklady práce s těmito nástroji. Martin Chvál tak neukazuje jen jednotlivé nástroje, ale spíše je představuje jako součást strategie školy v práci s žáky, rodiči, učiteli, případně dalšími aktéry školního života.

Jedním z takových je například konkrétní případ ze školy, kde se řešil případný přestup žáků na víceleté gymnázium, který velmi dobře ukazuje na nezbytnost práce s daty v komplexnějším pojetí a vývojové dynamice – je to vlastně ukázka změny a jejího řízení, která byla iniciována/podpořena snahou vést dialog mezi školou a rodiči. Tyto a další podobné pasáže považuji za důležité, mohou ukázat nejen příklady dobré praxe, ale hlavně procesuálnost a komplexnost snah s daty pracovat.

Uvedené pasáže, včetně těch o vnějším testování a mezinárodních šetřeních, pak zajímavě doplňují přílohy, mezi nimi i ukázky řady pojednaných nástrojů.

Martin Chvál je zkušený autor a tématu rozumí, zná teorii i školní praxi, a v textu to umí zužitkovat. Je mi sympatické, že nemá tendenci předepisovat, nabízet jistá a předem definovaná řešení. Vychází důsledně z jasné premisy (o škole je třeba mluvit s těmi, jichž se nejvíce týká) a otevírá možnosti, jak tak činit – s oporou o konkrétní nástroje, jejich uplatnění v reálných situacích, nabízí možnost důkladněji porozumět některým okolnostem, které si i člověk bezprostředně ve škole pracující nemusí vždy hned uvědomovat.

Celkem zdařile jsou v textu vyváženy teoretické zakotvení a praktická zkušenost. Teorie přitom není nadbytečně (ale ani není opomenuta), prostor se dává i řady praktických zkušeností a podnětů. To vše uvádí autor promyšleně, v kontextu, často vlastně v živém v sepětí tří procesů: získávání dat – jejich interpretace (evaluační soud) – úvaha/rozhodnutí o dalším kroku (změně). Činí tak neschematicky, celkem živým způsobem, který sice zprostředkovává již existující zkušenosti z jednotlivých nástrojů/škol, ale nechává často – a to je důležité – otevřený prostor k volné úvaze těm, kteří si podaný obsah chtějí promyslet ve vztahu ke své situaci, své škole.

Celkově si myslím, že Chválův text je jedním ze zdařilejších pokusů, jak přemosťovat mezi světem pedagogické teorie a výzkumu na straně jedné a světem pedagogické (školní) praxe. Myslím, že text má dobrou šanci být oním tolik požadovaným a u nás tak zřídka dostupným prostředníkem mezi těmito dvěma světy, které často fungují spíše odděleně od sebe, než v inspirativní synergii.

Text doporučuji k vydání – může být dobrým pomocníkem zejména lidem ve školách a jejich bezprostřední blízkosti.

18.10.2018
Je vaše škola kvalitní nebo ne? A jak její kvalitu zlepšit? Inspirujte se v knize Na naší škole nám záleží - autor recenze: ?
http://zakatedrou.cz/?p=6419

Učitelé i rodiče si často kladou otázku, zda je jejich škola kvalitní nebo ne a jak její kvalitu zvýšit. Chtěli bychom vám představit zajímavou knihu s názvem Na naší škole nám záleží, která vyšla v nakladatelství Portál. Přináší řadu konkrétních námětů ke sledování a zvyšování kvality školy.

Název: Na naší škole nám záleží

Autor: Martin Chvál

Nakladatelství: Portál

Počet stran: 181

Formát: A5

Ač by se mohlo zdát, že představovaná publikace je určená především pro ředitele, může být přínosná i pro zkvalitnění výuky jednotlivých učitelů, od kterých mohou následně vzejít podněty pro zkvalitnění celé školy. Kniha se zabývá otázkami sledování a hodnocení kvality školy. Autor publikace, výzkumný pracovník a vysokoškolský pedagog Martin Chvátal, rozdělil knihu do dvou částí.

První část se zabývá výkladem jednotlivých kriterií pro hodnocení kvality škol, které využívá Česká školní inspekce. Každé definované kritérium je srozumitelně vysvětleno a jsou k němu uvedeny možnosti, jak dané kriterium na škole využít a jakým způsobem lze jeho dosažení doložit. Nechybí také odkazy na doporučenou literaturu a elektronické zdroje. Sám autor knihy v předmluvě uvádí, že je nerealistické řídit se vším, co je v knize uvedeno. Představované položky slouží jako ucelený výčet možností, ze kterých si ředitelé jednotlivých škol mohou vybrat právě to, co by pomohlo zvýšit kvalitu jejich instituce. Druhá část zahrnuje do procesu zkvalitnění školy také další aktéry, kteří se na vzdělávání podílejí. Názory rodičů, učitelů i žáků jsou také důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu. Autor nás tedy seznamuje s možnostmi, jak vést s rodiči, pedagogy a žáky diskusi a uvádí vzorové dotazníky. Objektivním faktorem vypovídajícím o úrovni vzdělávání je testování žáků, kterým se zabývá závěrečná část. Důležitou součástí knihy jsou také přílohy. Zejména dotazníky pro žáky a rodiče lze ihned využít v praxi.

Ke knize vznikly také podpůrné webové stránky, které jsou dostupné na adrese https://www.ptamesezaku.cz/. Stránky obsahují odkazy na internetové stránky a doporučené publikace. Přihlášeným uživatelům mají být k dispozici také přílohy, které se do knihy nevešly. V době sepisování této recenze, t.j. 25.8.2018 se nám však uvedené přílohy nepodařilo zobrazit.

Publikace má jasnou strukturu. Je psaná srozumitelným a čtivým jazykem. Informace uvedené v publikaci jsou aplikovatelné na všechny druhy škol. Inspiraci mohou najít jak ředitelé malotřídních i plně organizovaných škol, tak ředitelé středních škol či gymnázií.

Myslím, že představovaná publikace by mohla dobře posloužit ředitelům škol i jednotlivým učitelům k inspiraci a vyššímu úsilí o zkvalitnění školy. Kniha může učitelům také pomoci vysvětlit některá kritéria hodnocení, která využívá školní inspekce při kontrole škol.

Seznam publikací, zdrojů a odkazů ke knize:
Ke stažení jako pdf:
podle abecedy
po kapitolách

K prolistování:
podle kapitol podle abecedy

PUBLIKACE PO KAPITOLÁCH

Co všechno musíme rešit

Starý, K.,& Chvál, M. (2009). Kvalita a efektivita výuky: metodologické přístupy. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 63 – 81) Brno: Paido.

Víme, kam společně jdeme. (Koncepce a rámec školy)

1.1 Škola má vizi a strategii rozvoje

1.2 Škola má srozumitelný vzdělávací program (ŠVP), který vychází z vize a strategie rozvoje školy

Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardům: Proměny kurikulární teorie a praxe. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Pasch, M., Gardner, T. G., Langerová, G. M., Starková, A. J., & Moodyová, C. D. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
Prášilová, M. (2006). Tvorba vzdělávacího programu. Praha: TRITON.

1.3 Škola funguje podle jasných pravidel umožňujících komunikaci a participaci všech aktérů

Bendl, S. (2005). Ukázněná třída aneb Kázeňské minimum pro učitele. Praha: TRITON.
Bendl, S. (2011). Kázeňské problémy ve škole. Praha: TRITON.

1.4 Škola je vstřícné a bezpečné místo pro žáky, jejich rodiče i pedagogy

1.5 Škola spolupracuje s vnějšími partnery

Musíme se dohodnout (Pedagogické vedení školy)

2.1 Vedení školy aktivně řídí, monitoruje a vyhodnocuje práci školy a přijímá účinná opatření

Pol, M., Rabušicová, M., Novotný, P. a kol. (2006). Demokracie ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
Vašťatková, J. (2006). Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: Univerzita Palackého.

2.2 Vedení školy aktivně vytváří zdravé školní klima

2.3 Vedení školy usiluje o zajištění optimálních personálních podmínek pro vzdělávání, cíleně pečuje o naplnění potřeb pedagogů a jejich profesní rozvoj

Csikszentmihalyi, M. (2017). Flow a práce. Praha: Portál.
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.
Šikýř, M., Borovec, D., & Lhotková, I. (2012). Personalistika v řízení školy. Praha: Wolters Kluwer.
Trojanová, I. (2014). Vedení lidí ve školách a školských zařízeních. Praha: Wolters Kluwers.

2.4 Vedení školy usiluje o optimální materiální podmínky vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání

2.5 Vedení školy klade důraz na vlastní profesní rozvoj

Lhotková, I., Šnýdrová, I., &Tureckiová, M. (2013). Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství. Praha: Wolters Kluwer.
Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.
Trojanová, I. (2014). Ředitel a střední management školy. Průvodce pro ředitele a střední management ZŠ a SŠ. Praha: Portál.
Trojan, V. (2014). Pedagogický proces a jeho řízení. Praha: Wolters Kluwer.

Jsme tým (Kvalita pedagogického sboru)

3.1 Pedagogové jsou pro svou práci kvalifikovaní a odborně zdatní a ke své práci přistupují profesionálně

Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele. Cesta k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

3.2 Pedagogové uplatňují při komunikaci s žáky, rodiči i kolegy vstřícný, respektující přístup

Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

3.3 Pedagogové aktivně spolupracují a poskytují si vzájemně podporu a zpětnou vazbu

Kasíková, H. (1997, 2009). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2001, 2009). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Píšová, M., Duschinská, K., Kargerová, J., Lampertová, A., Lukavská, E., Szimethová,M., & Tomková, A. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

3.4 Pedagogové podporují rozvoj demokratických hodnot a občanské angažovanosti

3.5 Pedagogové aktivně spolupracují na svém profesním rozvoji

Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele. Cesta k lepšímu vyučování. Praha: Portál.
Píšová, M., Duschinská, K., Kargerová, J., Lampertová, A., Lukavská, E., Szimethová,M., & Tomková, A. (2011). Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Spilková, V., Tomková, A. a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze.

Ve třídě jsem sama/sám (Výuka)

4.1 Pedagogové systematicky připravují výuku v souladu s kurikulárními dokumenty školy a potřebami žáků

Pasch, M., Gardner, T. G., Langerová, G. M., Starková, A. J., & Moodyová, C. D. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.

4.2 Pedagogové využívají široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií pro naplnění stanovených cílů

Fenstermacher, G. D., & Soltis, J. F. (2008). Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál.
Kašová, J., Tomková, A., & Dvořáková, M. (2009). Učíme v projektech. Praha: Portál.
Chvál, M., Kasíková, H., & Valenta, J. (2012). Posuzování rozvoje kompetence k učení ve výuce. Praha: Karolinum.
Kasíková, H. (1997, 2009). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2001, 2009). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Stang, J., & Miková, Š. (2015). Typologie osobnosti u dětí – Využití ve výchově a vzdělávání. Praha: Portál.

4.3 Pedagogové systematicky sledují vzdělávací pokrok každého žáka a při výuce zohledňují individuální potřeby žáků

Koštálová, H., Miková, Š., & Stang, J. (2008). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.
Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.
Stang, J., & Miková, Š. (2015). Typologie osobnosti u dětí – Využití ve výchově a vzdělávání. Praha: Portál.
Stang, J., & Miková, Š. (2015). Typologie osobnosti u dětí – Využití ve výchově a vzdělávání. Praha: Portál.
Wiliam, D., & Leahyová, S. (2016). Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy. Praha: Edulab.

4.4 Pedagogové se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj žáků

Kasíková, H. (1997, 2009). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.
Kasíková, H. (2001, 2009). Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.
Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
Valenta, J. (2003). Učit se být. Praha: AISIS.
Valenta, J. (2008). Metody a techniky dramatické výchovy. 3. uprav. vyd., Praha: Grada Publishing.
Valenta, J. (2013). Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada Publishing.

Co a jak naši žáci umí (Vzdělávací výsledky žáků)

5.1 Škola soustavně sleduje posuny výsledků každého žáka a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními

5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů

Košťálová, H., Miková, Š., & Stang, J. (2008). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.
Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál.

5.3 Žáci školy jsou motivováni k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty

Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.
Mešková, M. (2012). Motivace žáků efektivní komunikací. Praha: Portál.

5.4 Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu vzdělávání i jejich další uplatnění

Jde nám o každého žáka (Podpora rovných příležitostí žáků při vzdělávání)

6.1 Škola vytváří každému žákovi a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání

Kasíková, H. & Valenta, J. (1994). Reformu dělá učitel aneb Diferenciace, individualizace, kooperace ve vyučování. Praha: STD.
Tannenbergerová, M. (2016). Průvodce školní inkluzí aneb Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti? Praha: Wolters Kluwer.

6.2 Škola účinně pomáhá všem žákům s potřebou podpůrných opatření

Kucharská, A., Mrázková, J., Wolfová, R., & Tomická, V. (2013). Školní speciální pedagog. Praha: Portál.

6.3 Škola věnuje pozornost osobnostnímu rozvoji žáků a dbá na to, aby žádný žák nebyl vyčleňován z kolektivu

Ptáme se na názory a zjišťujeme výsledky

Ptáme se žáků

Dotazníky pro žáky

Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum.

Dotazníky vytvořené pro vlastní hodnocení školy

Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.

Dotazníky pro pedagogicko-psychologickou diagnostiku

Hrabal, V., & Pavelková, I. (2010). Jaký jsem učitel. Praha: Portál.

Zdroje dotazníkových položek

Úprava dotazníku pro školní praxi

Skupinový rozhovor se žáky

Ptáme se rodičů

Zdroje dotazníkových položek

Walterová, E., Černý, K., Greger, D., & Chvál, M. (2010). Školství – věc (ne)veřejná: Názory veřejnosti na školu a vzdělávání. Praha: Karolinum.

Sestavení vlastního dotazníku

Komunikace rodičů a školy k tématu diferenciace na druhém stupni ZŠ

Walterová, E. (Ed.) (2011). Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň. Praha: Karolinum.

Získání značky Rodiče vítáni

Shrnutí

Ptáme se učitelů

Diskuse s učiteli

Pol, M., & Lazarová, B. (1999). Spolupráce učitelů – podmínka rozvoje školy. Praha: Strom.
Pol, M., Rabušicová, M., Novotný, P. a kol. (2006). Demokracie ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.
Prášilová, M. (2011). Projektování v mateřské škole. Olomouc: Hanex.
Šikýř, M., Borovec, D., & Lhotková, I. (2012). Personalistika v řízení školy. Praha: Wolters Kluwer.
Trojan, V. (2014). Pedagogický proces a jeho řízení. Praha: Wolters Kluwer.
Trojanová, I. (2014). Vedení lidí ve školách a školských zařízeních. Praha: Wolters Kluwer.

Dotazníky a ankety pro učitele

Dotazování učitelů v mezinárodních výzkumech

Anketa pro učitele jako zdroj dotazníkových položek

Klima učitelského sboru

Mareš, J. (2001). Sociální klima školy. In Čáp, Mareš. Psychologie pro učitele. Praha: Portál.

Podpora profesního růstu

Spilková, V., Tomková, A., a kol. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova.
Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáku. Praha: Karolinum.

Shrnutí

Naši žáci jsou testováni

Další literatura a elektronické zdroje, na které je v knize odkazováno

Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době. Proměny pěti českých základních škol. Praha: Karolinum.
Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola. Vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.
Halpin, A. W., & Croft, D. (1963). The organisational climate of schools. Chicago: Midwest Administration Center of the University of Chicago.
Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.
Nišponská, M., & Urbánek, P. (2007). Analýza klimatu učitelských sborů ZŠ: kvalitativní sonda. In Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu: Sborník příspěvků XV. konference ČAPV, (s. 101-108). České Budějovice: JČU.
Urbánek, P. (2003). Měření klimatu školy a učitelského sboru v českém prostředí základní školy. Příprava aplikace dotazníku OCDQ-RS. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání. Sborník příspěvků XI. konference ČAPV. Brno: MU.
Urbánek, P. (2006). Klima učitelských sborů ZŠ: empirická zjištění. In Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků XIV. konference ČAPV. Plzeň: ZČU.