Kniha „Na naší škole nám záleží“ provází čtenáře jednotlivými kritérii pro hodnocení kvality školy a jejího působení v jednotlivých oblastech. Kniha představuje postupně oblasti koncepce a rámce školy, pedagogického vedení. Následně se přesouvá od oblasti kvality pedagogického sboru a výuky k tomu, jak hodnotit vzdělávací výsledky žáků s případnou podporou rovných příležitostí jednotlivých žáků. Autor vždy uvádí dané kritérium v souladu se školským zákonem a vysvětluje, co je jeho obsahem. Jedná se o kritéria týkající se vedení školy („Vedení školy klade důraz na vlastní profesní rozvoj“), kvality pedagogického sboru („Pedagogové aktivně spolupracují a poskytují si vzájemně podporu a zpětnou vazbu“, výuky, vzdělávacích výsledků žáků („Žáci školy jsou motivováni k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty“), ale také podpory rovných příležitostí žáků („Škola vytváří každému žákovi a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání“). Poté autor přehledně v bodech popisuje, na co je vhodné se zaměřit pro zhodnocení toho, jak dané kritérium škola naplňuje a poskytuje i stručné návody pro to, jakým způsobem lze kvality v daném kritériu dosáhnout.

V další části autor seznamuje čtenáře s metodami, s jejichž pomocí lze zjišťovat a hodnotit atmosféru v třídním kolektivu (dotazník Klima školní třídy), nebo v celé škole. Představuje také ty, které umožňují zmapovat zájem žáků o jednotlivé oblasti výuky. Přehledně představuje již existující a dostupné dotazníkové metody a zároveň přináší i návody, jakým způsobem si lze vytvořit vlastní dotazníky, které by umožnily vedení školy hodnotit to, co potřebuje. Autor také přibližuje, jakým způsobem vhodně a bezpečně se získanými daty nakládat a komu výstupy z jednotlivých šetření adresovat. Kniha se věnuje nejen dotazníkům, které mohou pomoci získat informace od žáků, ale také způsobům, jak zjistit názory rodičů či zmapovat klima, potřeby či názory pedagogického sboru dané školy (např. SWOT analýza). Velmi přínosné jsou v této oblasti zejména příklady dobré praxe využití dotazníků a jejich výstupů, které autor popisuje a rovněž vzory dotazníků, které jsou uvedené v přílohové části knihy.

Zejména chci ocenit, že autor v knize zužitkoval své zkušenosti z různých rolí, které ve vztahu ke škole zastává. I proto se podařilo napsat srozumitelnou a přehlednou knihu, která je velmi dobře zpracovaná pro využití v praxi. Může sloužit jako příručka i ve chvíli, kdy čtenář narazí na konkrétní otázku, se kterou se právě ve své školní realitě setkal. Domnívám se, že kniha je velmi dobře využitelná zejména pro odborníky z řad pedagogů a vedení škol, ale může posloužit i  rodičům, kteří právě vybírají vhodnou školu pro své děti a/nebo se chtějí aktivně zapojit do života a organizace školy, kterou již jejich děti navštěvují.

Učitelé i rodiče si často kladou otázku, zda je jejich škola kvalitní nebo ne a jak její kvalitu zvýšit. Chtěli bychom vám představit zajímavou knihu s názvem Na naší škole nám záleží, která vyšla v nakladatelství Portál. Přináší řadu konkrétních námětů ke sledování a zvyšování kvality školy.

Název: Na naší škole nám záleží

Autor: Martin Chvál

Nakladatelství: Portál

Počet stran: 181

Formát: A5

Ač by se mohlo zdát, že představovaná publikace je určená především pro ředitele, může být přínosná i pro zkvalitnění výuky jednotlivých učitelů, od kterých mohou následně vzejít podněty pro zkvalitnění celé školy. Kniha se zabývá otázkami sledování a hodnocení kvality školy. Autor publikace, výzkumný pracovník a vysokoškolský pedagog Martin Chvátal, rozdělil knihu do dvou částí.

První část se zabývá výkladem jednotlivých kriterií pro hodnocení kvality škol, které využívá Česká školní inspekce. Každé definované kritérium je srozumitelně vysvětleno a jsou k němu uvedeny možnosti, jak dané kriterium na škole využít a jakým způsobem lze jeho dosažení doložit. Nechybí také odkazy na doporučenou literaturu a elektronické zdroje. Sám autor knihy v předmluvě uvádí, že je nerealistické řídit se vším, co je v knize uvedeno. Představované položky slouží jako ucelený výčet možností, ze kterých si ředitelé jednotlivých škol mohou vybrat právě to, co by pomohlo zvýšit kvalitu jejich instituce. Druhá část zahrnuje do procesu zkvalitnění školy také další aktéry, kteří se na vzdělávání podílejí. Názory rodičů, učitelů i žáků jsou také důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu. Autor nás tedy seznamuje s možnostmi, jak vést s rodiči, pedagogy a žáky diskusi a uvádí vzorové dotazníky. Objektivním faktorem vypovídajícím o úrovni vzdělávání je testování žáků, kterým se zabývá závěrečná část. Důležitou součástí knihy jsou také přílohy. Zejména dotazníky pro žáky a rodiče lze ihned využít v praxi.

Ke knize vznikly také podpůrné webové stránky, které jsou dostupné na adrese https://www.ptamesezaku.cz/. Stránky obsahují odkazy na internetové stránky a doporučené publikace. Přihlášeným uživatelům mají být k dispozici také přílohy, které se do knihy nevešly. V době sepisování této recenze, t.j. 25.8.2018 se nám však uvedené přílohy nepodařilo zobrazit.

Publikace má jasnou strukturu. Je psaná srozumitelným a čtivým jazykem. Informace uvedené v publikaci jsou aplikovatelné na všechny druhy škol. Inspiraci mohou najít jak ředitelé malotřídních i plně organizovaných škol, tak ředitelé středních škol či gymnázií.

Myslím, že představovaná publikace by mohla dobře posloužit ředitelům škol i jednotlivým učitelům k inspiraci a vyššímu úsilí o zkvalitnění školy. Kniha může učitelům také pomoci vysvětlit některá kritéria hodnocení, která využívá školní inspekce při kontrole škol.

Kdybych práci Martina Chvála dlouhodobě neznal, stavěl bych se k textu poněkud ostražitě hned kvůli jeho podtitulu – slůvko „Jak“ na jeho počátku u mě totiž evokuje ty pokleslé návody, jichž jsou v mnoha knihkupectvích plné police v sekcích pedagogické, manažerské, někdy i psychologické a další literatury. V tomto případě ovšem o primitivní návodnost rozhodně nejde, tím jsem si byl jistý ještě před tím, než jsem začal text číst.

Kniha má jednoduchou, ale velmi dobře promyšlenou a funkční strukturu, takže se nejdříve pozornost věnuje hlavním oblastem školního života a posléze dialogu s hlavními aktéry školního dění – a vždy je na zřeteli kvalita práce školy. Vedle zřetelného akcentu na vnitřní školní procesy nechává Martin Chvál část prostoru v textu i vnějšímu testování, včetně mezinárodních šetření – a zde se záslužně snaží srozumitelně zprostředkovat to, co možná – odhaduji – zůstává ledaskomu ze škol spíše zatím skryto.

Autor se opírá o rámec vytvořený Českou školní inspekcí a u jednotlivých oblastí hodnocení detailněji pojednává o kritériích, která se k oblastem váží. Kritéria, resp. jejich naplňování komentuje, nabízí postřehy o rozmanitých variantách řešení v různých školních kontextech. Zabývá se tím, jak lze dokladovat kvalitu v daném kritériu a co může škole pomoci v dosahování kvality, nabízí doporučení a odkazuje na dostupnou literaturu. V této struktuře postupuje v první velké kapitole, nazvané Co všechno musíme řešit.

V další velké kapitole Ptáme se na názory a zjišťujeme výsledky autor postupně nabízí rozmanité možnosti zjišťování názorů a výsledků od žáků, rodičů a učitelů a věnuje se také otázce testování žáků. Nejde však jen o pouhé výčty možností, spíše se čtenáři dostává přehled s poukazem na konkrétní nástroje a možnosti jejich využití, aby předložené bylo často doplňováno zajímavými příklady práce s těmito nástroji. Martin Chvál tak neukazuje jen jednotlivé nástroje, ale spíše je představuje jako součást strategie školy v práci s žáky, rodiči, učiteli, případně dalšími aktéry školního života.

Jedním z takových je například konkrétní případ ze školy, kde se řešil případný přestup žáků na víceleté gymnázium, který velmi dobře ukazuje na nezbytnost práce s daty v komplexnějším pojetí a vývojové dynamice – je to vlastně ukázka změny a jejího řízení, která byla iniciována/podpořena snahou vést dialog mezi školou a rodiči. Tyto a další podobné pasáže považuji za důležité, mohou ukázat nejen příklady dobré praxe, ale hlavně procesuálnost a komplexnost snah s daty pracovat.

Uvedené pasáže, včetně těch o vnějším testování a mezinárodních šetřeních, pak zajímavě doplňují přílohy, mezi nimi i ukázky řady pojednaných nástrojů.

Martin Chvál je zkušený autor a tématu rozumí, zná teorii i školní praxi, a v textu to umí zužitkovat. Je mi sympatické, že nemá tendenci předepisovat, nabízet jistá a předem definovaná řešení. Vychází důsledně z jasné premisy (o škole je třeba mluvit s těmi, jichž se nejvíce týká) a otevírá možnosti, jak tak činit – s oporou o konkrétní nástroje, jejich uplatnění v reálných situacích, nabízí možnost důkladněji porozumět některým okolnostem, které si i člověk bezprostředně ve škole pracující nemusí vždy hned uvědomovat.

Celkem zdařile jsou v textu vyváženy teoretické zakotvení a praktická zkušenost. Teorie přitom není nadbytečně (ale ani není opomenuta), prostor se dává i řady praktických zkušeností a podnětů. To vše uvádí autor promyšleně, v kontextu, často vlastně v živém v sepětí tří procesů: získávání dat – jejich interpretace (evaluační soud) – úvaha/rozhodnutí o dalším kroku (změně). Činí tak neschematicky, celkem živým způsobem, který sice zprostředkovává již existující zkušenosti z jednotlivých nástrojů/škol, ale nechává často – a to je důležité – otevřený prostor k volné úvaze těm, kteří si podaný obsah chtějí promyslet ve vztahu ke své situaci, své škole.

Celkově si myslím, že Chválův text je jedním ze zdařilejších pokusů, jak přemosťovat mezi světem pedagogické teorie a výzkumu na straně jedné a světem pedagogické (školní) praxe. Myslím, že text má dobrou šanci být oním tolik požadovaným a u nás tak zřídka dostupným prostředníkem mezi těmito dvěma světy, které často fungují spíše odděleně od sebe, než v inspirativní synergii.

Text doporučuji k vydání – může být dobrým pomocníkem zejména lidem ve školách a jejich bezprostřední blízkosti.