Jak sledovat a hodnotit kvalitu školy

Na naší škole nám záleží

Tištěná kniha (2018)

0 % 4 recenze

296 Kč

349 Kč −15 %, ušetříte 53 Kč

Dodání 1-2 dny

Doprava od 59 Kč Možnosti dopravy Od 1 000 Kč doprava zdarma

Tištěná kniha (2018)

Počet stran
176
Vazba
Brožovaná
Rok vydání
2018
Typ produktu
Tištěná kniha
Kód
22106301
EAN
9788026213215
Nakladatelství
Portál
ISBN
978-80-262-1321-5
Obálka v tiskové kvalitě
Stáhnout obálku

O knize  

Ředitelé i učitelé se starají o to, aby jejich škola byla dobrá, aby si z ní žáci co nejvíce odnesli, aby do ní chodili rádi nejen žáci a jejich rodiče, ale i učitelé. Důležité je, aby si spolu rozuměli v tom, oč usilují. To nejde bez občasného zastavení, ohlédnutí a nového pohledu dopředu. Jak je možné se bavit o kvalitě školy, když se pohledy všech zúčastněných mohou lišit? Ve školním roce 2015/2016 zveřejnila Česká školní inspekce kritéria, která nám pomáhají kvalitu školy pojmenovat a mohou se stát společným jazykem pro všechny zúčastněné. Na pozadí těchto kritérií je v knize věnována pozornost jednotlivým oblastem práce školy, jejího vedení a učitelů. K příslušným tématům jsou voleny praktické ukázky a konkrétní návody pro vlastní sledování, vyhodnocování a řešení různých situací. Cílem knihy je nejen vybavit školu silnou argumentační oporou při kontrole externími orgány, ale zejména nabídnout témata pro společná zastavení, ohlédnutí a úvahu o dalším rozvoji konkrétní školy. Knihu ocení školští inspektoři, ředitelé škol a učitelé, ale i zapálení rodiče, jimž na chodu školy záleží nebo kteří uvažují o založení vlastní školy. PhDr. Martin Chvál, Ph.D. , je výzkumný pracovník a vysokoškolský pedagog, bývalý ředitel Cermatu, vedl projekt Cesta ke kvalitě v letech 2009–2012, v současné době působí na PedF UK, autor mnoha odborných článků a publikací, mj. Pedagogický rozvoj školy (Portál 2008).

O autorovi

Chvál, Martin

Recenze (4)

  • Autor recenze Tomáš Zatloukal Datum 11. 7. 2018

    http://www.ucitelske-listy.cz/2018/06/tomas-zatloukal-recenze-knihy-m-chvala.html

    Předkládaná publikace Martina Chvála, akademického pracovníka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a zkušeného odborníka v oblasti hodnocení kvality vzdělávání, představuje velmi potřebný dokument, který významně obohacuje důležitou diskuzi o kvalitě ve vzdělávání a o tom, jak ji vytvářet, sledovat a hodnotit tak, aby školy všech stupňů (a přeneseně také školská zařízení) dokázaly naplnit svůj stěžejní úkol, kterým je úspěch pro každé dítě, každého žáka i studenta.

    Kvalita ve vzdělávání, jak ostatně sám autor zmiňuje hned v úvodu, je obtížně definovatelný pojem a je úkolem všech aktérů, kteří se na vzdělávání podílejí, diskutovat a shodnout se na tom, jaká by škola měla být, aby bylo možné říci, že je kvalitní. Zásadní debata v tomto směru byla v nedávné době vedena Českou školní inspekcí a účastnili se jí ředitelé škol, učitelé, pedagogické asociace, zástupci zřizovatelů škol, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jeho rezortních organizací, představitelé akademického sektoru, neziskového sektoru, rodiče i zástupci mezinárodních institucí.

    Velmi vhodně tak autor publikace pohlíží na oblast sledování a hodnocení kvality ve vzdělávání optikou Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání vycházejících z modelu tzv. kvalitní školy, neboť tato kritéria byla výsledkem široké diskuze o kvalitní škole a jsou určitým konsensem v pohledu na kvalitu vzdělávání ze strany všech relevantních a zainteresovaných skupin, které do něj různými způsoby a formami vstupují.

    Právě na modelu tzv. kvalitní školy staví autor publikace celou první část knihy a čtenářům ukazuje, jak jednotlivým oblastem modelu tzv. kvalitní školy (Koncepce a rámec školy, Pedagogické vedení školy, Kvalita pedagogického sboru, Výuka, Vzdělávací výsledky, Podpora žákům při vzdělávání) rozumět, co si představit pod jednotlivými kritérii, které obsah vymezených oblastí dále rozpracovávají a podrobněji definují, a jakým způsobem s nimi pracovat. Zároveň autor naznačuje, co může škola sama dělat pro to, aby v daných kritériích a oblastech modelu tzv. kvalitní školy dosahovala co nejvyšší úrovně a aby zároveň mohla prokázat, že definované oblasti sleduje, vyhodnocuje a usiluje o kontinuální zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání.

    Autor tak směřuje k dosažení formativního rozměru svého textu, který má potenciál posloužit i jako vhodný návod pro využívání hodnoticích kritérií vycházejících z modelu tzv. kvalitní školy v autoevaluačních činnostech škol. Právě takové využití hodnoticích kritérií je velmi důležité, neboť podporuje užitečnou myšlenku o sbližování pohledů na kvalitu ve vzdělávání.

    V druhé části knihy autor čtenářům připomíná, že kromě institucionálního sledování a hodnocení kvality vzdělávání definované v modelu tzv. kvalitní školy zpracovaném Českou školní inspekcí je nezbytně nutné průběžně zjišťovat, vyhodnocovat a zohledňovat také postoje, názory či přání jednotlivých účastníků vzdělávání, zejména samotných žáků, jejich rodičů a učitelů. Takovou snahu je třeba hodnotit velmi pozitivně, neboť je evidentní, že spoluúčast všech těchto skupin na zvyšování kvality vzdělávání je klíčová.

    Autor tak ve své publikaci metodologicky připravuje její uživatele např. na tvorbu relevantních žákovských dotazníků, které by reflektovaly přímo individuální potřeby a představy konkrétní školy, a zároveň poukazuje na vyzkoušené a propracované formuláře vytvořené jak odborníky na národní úrovni (např. v rámci ESF projektu Cesta ke kvalitě), tak odborníky v rámci mezinárodního vzdělávacího prostoru (zejména dotazníky zadávané v rámci mezinárodních šetření výsledků vzdělávání PISA, PIRLS nebo TIMSS).

    Autor však nezůstává jen u výčtu možných využitelných zdrojů, ale podrobně komentuje také jejich obsah, rozebírá relevantní položky, vysvětluje, k čemu a jak je využít, a nabízí také inspiraci pro jejich úpravy, to vše ve snaze o kontinuální zvyšování kvality vzdělávání. Také tento autorův přístup významně zvyšuje formativní potenciál celé publikace. Vedle sledování žákovských názorů autor komentuje také nástroje, jimiž se lze přiblížit pohledu rodičů. V tomto kontextu autor poukazuje na význam a kompetence školských rad, různé formy certifikace otevřenosti školy směrem k rodičům (např. značka Rodiče vítáni udělovaná EDUin, o.p.s.) nebo na manažerské nástroje, jimiž vedení škol může (a mělo by) průběžně sledovat postoje a názory učitelů včetně klimatu v pedagogickém sboru, nebo nástroje, jimiž může (a mělo by) usilovat o efektivní profesní rozvoj pedagogů. I v této části autor vhodně kombinuje národní zdroje s mezinárodními zkušenostmi (opět zejména v kontextu šetření typu PISA) a také v této části podrobně vysvětluje, jak s danými nástroji pracovat, jak vyhodnocovat informace, které jsou jejich prostřednictvím získány, jak je zasazovat do patřičného kontextu a jak s nimi co nejlépe nakládat ve snaze poskytovat kvalitní vzdělávání a neustále tuto kvalitu rozvíjet a zvyšovat.

    Závěrečnou část publikace věnuje autor problematice hodnocení výsledků žáků jako důležité složce školního vzdělávání, kterou ilustruje příklady z oblasti netestových metod, interního školního testování jako standardní součásti evaluační činnosti školy i externích testovacích nástrojů (komerční nabídky i Českou školní inspekcí zdarma poskytovaný nástroj pro ověřování výsledků vzdělávání prostřednictvím elektronických testů). I zde pak autor připomíná přínosy i rizika testování žáků, vysvětluje, jak výsledky testování číst a jak s nimi pracovat (opět ve snaze o formativní rozměr zjišťování výsledků vzdělávání) a zároveň ukazuje důležitost sledování výsledků vzdělávání v kontextu diskuzí o kvalitní škole.

    Přestože publikace pojednává o odborných otázkách, je psána srozumitelným a čtivým jazykem, reflektuje všechny důležité aspekty sledování a hodnocení kvality vzdělávání, zohledňuje příslušné kontexty a efektivně propojuje externí hodnocení s autoevaluačními aktivitami. Jako taková má významný potenciál stát se velmi užitečnou pomůckou pro všechny, pro něž je kvalita ve vzdělávání důležitá, inspirací pro všechny, kteří o kvalitě ve vzdělávání přemýšlejí a kteří o ni z různých úrovní usilují, a zdrojem mnoha cenných myšlenek pro ty, kteří chtějí o kontinuálním sledování a hodnocení kvality vzdělávání i nadále uvažovat s cílem přispět k jejímu zvyšování.

    Přečíst celou recenzi Zavřít