Kniha „Nedělám to schválně! Mám ADHD může v praxi sloužit jako dobrý „překladový slovník“ mezi světem dospělých a dětí s ADHD. Autoři se v ní vyhýbají suché teorii a místo toho nabízejí mimořádně praktický, interaktivní vhled do vnitřního prožívání dětí, které okolí často nespravedlivě nálepkuje jako nevychované či líné. Oceňuji zejména srozumitelný jazyk blízký laické veřejnosti. Pro dospělé může kniha sloužit k pochopení toho, že chování dítěte s ADHD není cílený naschvál, ale projev jinak nastaveného nervového systému. Autoři vytvořili laskavého, ale věcného průvodce, který namísto trestání nabízí konkrétní strategie pro školu i domov, čímž pomáhá budovat to nejdůležitější – vzájemnou důvěru a pocit úspěchu tam, kde dříve převládala frustrace.

Kniha o ADHD od dvou autorů, jeden co je ředitel školy se specializací na ADHD, druhý se zabývá poradenskou a posudkovou činností. A jedna z prvních informací je to, že spíše než porucha je to odlišnost. Tím si mě získali hned na začátku. Kniha je výborně strukturovaná, plná seznamů, konkrétních pokynů, stručná a přitom vysvětlující. Právě proto, že je tak dobře psaná, může čtenář lépe pochopit nebo naopak nesouhlasit s tím co autoři píšou. Zajímavé pravidlo - nejdříve se postarej o svou dobrou náladu, podobně jako v letadle se máš postarat nejdříve o kyslík pro sebe - velmi hezké přirovnání pravidla, které dává velmi smysl. Chci, aby především zaznělo, že nemám zkušenosti s ADHD, autoři jsou pro mě důvěryhodní, plno informací dává smysl. Nicméně zaměřím se na to, co mě zarazilo, co mi až tak nedává smysl. Některé poučky jsou psány jako ADHD specifik, ale dle mě jsou obecné: např. na straně 180 citlivost vůči kritice, škoda, že to nebylo rozvedeno odkazem na nějaký výzkum, předpokládám, že se bude jednat o vyšší výskyt citlivosti. Někdy mám pocit, že si některé části navzájem odporují. Např. v knize jsem četl pravidlo, že nejdříve povinnosti a pak na straně 181 řečený pravý opak, aby pak na pp 182 to bylo upřesněno a rozděleno. Nebo systém odměn a ocenění - dle mě je to v obecné populaci zastaralá metoda, opouští se. Nicméně nedokážu říct, jestli na podmnožině ADHD včetně sourozenců s ADHD je tato metoda oproti obecné populaci přínosná. Stejně tak pravidla a řád.

- Ať tak či onak, kniha mi vyznívá jako velmi užitečná pro někoho, kdo se ve svém okolí setkává s odlišností typu ADHD. A jaké že jsou pozitivní vlastnosti ADHD na trhu práce (pp19--20)? 1. Tvořivost 2. Hyperfokus, kvalita, včasnost 3. Dobrý výkon v krizové situaci 4. Intuice a zaměření na detail 5. Rychle se pustí do práce. A jako vždy je třeba se na učit využívat svých pozitivních vlastností a pracovat se svými slabšími stránkami.

Kniha o ADHD od dvou autorů, jeden co je ředitel školy se specializací na ADHD, druhý se zabývá poradenskou a posudkovou činností. A jedna z prvních informací je to, že spíše než porucha je to odlišnost. Tím si mě získali hned na začátku. Kniha je výborně strukturovaná, plná seznamů, konkrétních pokynů, stručná a přitom vysvětlující. Právě proto, že je tak dobře psaná, může čtenář lépe pochopit nebo naopak nesouhlasit s tím co autoři píšou. Zajímavé pravidlo – nejdříve se postarej o svou dobrou náladu, podobně jako v letadle se máš postarat nejdříve o kyslík pro sebe – velmi hezké přirovnání pravidla, které dává velmi smysl. Chci, aby především zaznělo, že nemám zkušenosti s ADHD, autoři jsou pro mě důvěryhodní, plno informací dává smysl. Nicméně zaměřím se na to, co mě zarazilo, co mi až tak nedává smysl. Některé poučky jsou psány jako ADHD specifik, ale dle mě jsou obecné: např. na straně 180 citlivost vůči kritice, škoda, že to nebylo rozvedeno odkazem na nějaký výzkum, předpokládám, že se bude jednat o vyšší výskyt citlivosti. Někdy mám pocit, že si některé části navzájem odporují. Např. v knize jsem četl pravidlo, že nejdříve povinnosti a pak na straně 181 řečený pravý opak, aby pak na pp 182 to bylo upřesněno a rozděleno. Nebo systém odměn a ocenění – dle mě je to v obecné populaci zastaralá metoda, opouští se. Nicméně nedokážu říct, jestli na podmnožině ADHD včetně sourozenců s ADHD je tato metoda oproti obecné populaci přínosná. Stejně tak pravidla a řád.

Ať tak či onak, kniha mi vyznívá jako velmi užitečná pro někoho, kdo se ve svém okolí setkává s odlišností typu ADHD. A jaké že jsou pozitivní vlastnosti ADHD na trhu práce (pp19–20)? 1. Tvořivost 2. Hyperfokus, kvalita, včasnost 3. Dobrý výkon v krizové situaci 4. Intuice a zaměření na detail 5. Rychle se pustí do práce. A jako vždy je třeba se na učit využívat svých pozitivních vlastností a pracovat se svými slabšími stránkami.