Psycholog, psychiatr a psychoterapeut Miroslav Orel vydal před dvěma lety v nakladatelství Portál knihu Na Freuda já nemám čas, doktore, v níž zpřístupnil populárně-naučnou formou zajímavou, pestrou a složitou oblast duševních nemocí, oblast, která „přitahuje i odpuzuje, budí zájem a zvědavost i obavy a strach“. Každou kapitolu uvádí krátkým příběhem koncipovaným tak, aby si čtenář udělal co nejjasnější obrázek o podobě konkrétní duševní nemoci. „Představuje jeden příklad, jednu z možných variant průběhu,“ upozorňuje autor, protože „stejná duševní porucha nemusí mít u různých lidí vůbec totožnou podobu“. Příběhy spojuje postava dr. Portsteina, psychiatra a psychoterapeuta. Po úvodním příběhu následuje pohled psychiatrie. Tématem knihy byly mánie, těžká deprese, bolest ze ztráty blízkých, demence Alzheimerova typu, paranoidní schizofrenie, delirium tremens a závislosti, panická ataka, obsedantně-kompulzivní porucha, poruchy osobnosti a sadomasochismus. Poslední tři kapitoly se věnovaly obecněji tomu, kde se nemoci duše berou, kdo a jak vyšetřuje nemocnou duši a jak se takové nemoci léčí. Letos M. Orel na tuto knihu navázal volným pokračováním A co řeknete teď, doktore? Ve stejném duchu seznamuje s dalšími duševními poruchami, a to co nejzajímavějším a nejilustrativnějším způsobem, aniž by ztratil ze zřetele náležitou odbornost. Zůstává i postava dr. Portsteina. Autor se v jedné kapitole, pojednávající o vědomí a nevědomí, vydává i do historie, do Vídně roku 1937, aby uvedl některé historické souvislosti mající přímý vztah k tématu (a seznámil čtenáře i s osobnostmi S. Freuda, C. G. Junga a dalšími); jinak jsou všechny příběhy ze současnosti. Jsou podány stejnou formou jako v knize první. Obě knihy však lze číst nezávisle na sobě. Druhá kniha přibližuje posttraumatickou stresovou poruchu, mozkové mrtvice a cévně podmíněné demence, poruchy s bludy, nutkavé a impulzivní poruchy, hypnózu, touhu po smrti a (ne)přijetí sexuální orientace a nádory v mozku. Autorovi se skutečně daří pojednat o složité oblasti velmi přístupně a zároveň otevřeně. Knihy se dobře čtou, a to nejen příběhy pacientů a postižených, ale i psychiatrický výklad a doporučený postup k léčení. A co témat obě knihy nabízejí! Např. v jednom příběhu se od pokusu o sebevraždu a touhy po smrti dostaneme až k problematice sexuální orientace a jejího přijetí či nepřijetí. Knihy jsou určeny nejširší veřejnosti, všem zájemcům o psychiatrii a psychologii, zdravotníkům, psychologům, studentům, nebo těm, kteří vědí, že nemocí duše trpí někdo jim blízký a oni této oblasti příliš nerozumí, neznají ji. Neboť porozumění je potřebné a už to může někdy pomoci. A podobné knihy, které složitou a tak trochu i tajemnou oblast osvětlují způsobem přístupným i laikům, jsou vždycky užitečné.